Zlatiborský okruh
| Zlatiborský okruh Zlatiborski okrug Златиборски округ | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Užice |
| Status | okruh |
| Souřadnice | 43°33′45″ s. š., 19°45′26″ v. d. |
| Rozloha | 6 140 km² |
| Nejvyšší bod | Katunić (1733 m n. m.) |
| Časové pásmo | +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 286 549 (2011) |
| Hustota zalidnění | 46,7 obyv./km² |
| Jazyk | srbština |
| Národnostní složení | Srbové, Bosňáci, Romové, Černohorci |
| Správa regionu | |
| Stát |  Srbsko |
| Nadřazený celek | Srbsko |
| Podřízené celky | 10 opštin, 438 sídel |
| Komisař | Boban Perišić |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatiborský okruh (srbsky Zlatiborski okrug, cyrilicí Златиборски округ) je administrativní jednotka v Srbsku. S rozlohou 6 140 km² je největším srbským okruhem. Je jedním z osmi okruhů statistického regionu Šumadija a Západní Srbsko. Na západě sousedí s Bosnou a Hercegovinou (konkrétně Republikou srbskou), na jihozápadě s Černou Horou (konkrétně opštinami Bijelo Polje a Pljevlja), na severu s Mačvanským a Kolubarským okruhem, na východě s Moravickým okruhem a na jihovýchodě s Rašským okruhem. Byl pojmenován podle pohoří Zlatibor, které se ve středu okruhu rozkládá.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 zde žilo 286 549 obyvatel. Rozloha okruhu je 6 140 km². Správním střediskem a největším městem Zlatiborského okruhu je Užice, která je zároveň čtrnáctým největším srbským městem.
Zlatiborský okruh je hornatý a po téměř celém jeho jižním území se rozprostírá pohoří Zlatibor. Nejvyšším vrcholem je Katunić (1 733 m). Nejvýznamnějšími řekami jsou Lim, Rzav a Západní Morava. Nacházejí se zde jezera Zaovine, Perućac, Zlatarské jezero a Sjenické jezero.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
Ve Zlatiborském okruhu se nachází celkem 11 měst: Arilje, Bajina Bašta, Čajetina, Kosjerić, Nova Varoš, Požega, Priboj, Prijepolje, Sjenica, Užice a Zlatibor. Kromě Zlatiboru, který je součástí opštiny města Čajetina, jsou všechna města středisky deseti stejnojmenných opštin.
Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]
| Etnická skupina | Populace | Procenta |
|---|---|---|
| Srbové | 235 650 | 82,2 % |
| Bosňáci | 43 220 | 15,1 % |
| Romové | 785 | 0,27 % |
| Černohorci | 561 | 0,2 % |
| Jugoslávci | 258 | 0,09 % |
| Chorvati | 175 | 0,06 % |
| Makedonci | 118 | 0,04 % |
| Ostatní | 4,782 | 1,7 % |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zlatibor District na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatiborský okruh na Wikimedia Commons - Oficiální internetové stránky Zlatiborského okruhu (v srbštině)
