Kruševac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kruševac
Red pog.png
Kruševac
Lokalizace města

Kruševac je město, které se nachází ve střední části Srbska. Dnes má přes 75 000 obyvatel a v okolí (na území opštiny) je téměř 150 000. Kruševac je ekonomické, administrativní, zdravotní, informativní a sportovní centrum Rasinského okruhu. Město se rozprostírá na území o ploše 854 km²

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v Kruševačské kotlině, která zaujímá kompozitní dolinu Západní Moravy a prostírá se mezi Levča i Temniča na severu, Župe, Kopaoniku i Jastrepca na jihu a Královské kotlině i Ibarské nížiny dole na západu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel Lazarica, nacházející se v centru města, v rozvalinách původního hradu

Kruševac, jako své hlavní město povýšil kněz Lazar roku 1371. Zmínky se poprvé objevují roku 1387, kdy kněz Lazar z Kruševce potvrzuje obchodní privilegia obyvatelům Dubrovníku. Město se stalo kulturním a průmyslovým centrem Srbska, město ze které spravovalo a iniciovalo organizaci státu.

Staré záznamy tvrdí, že Kruševac dostal název po kamenu Krušcu, oblém říčním kamenu, ze kterého byla většina města postavena. Po Kosovské bitce se Kruševac se stává jednou z části vazalského Srbska. Později Lazarův syn despota Stefan přesídlil do Bělehradu. Turci v té době napadli několikrát Kruševac, dobyli jej ale teprve roku 1472, po smrti despota Stefana, za doby panovníka Đurđa Brankovića. V té době má turské jméno: Aladža Hisar. V čase válek mezi Rakousko-Uherskem a Tureckem roku 1689 bylo město osvobozeno. To se stalo ještě dvakrát mezi roky 1737-1739 a roku 1789, avšak město bylo vráceno Turkům v roce 1791 Svištovským mírem. Kruševac byl konečně osvobozen od Turků v roce 1833. Po osvobození se město začíná náhle rozvíjet a stává se jedním z největších regionálních center tehdejšího Srbska. Už v roce 1834 získalo město první urbanistický plán.[1]. Roku 1922 získalo elektrické osvětlení, o osm let později pak i elektrárnu.[1] Během druhé světové války město ostřelovaly německé okupační síly z kopce Bagdala. Po válce se celý prostor stal parkem s názvem „Slobodilište“.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Průmysl zde má velký význam. Nachází se zde několik klíčových společností, které ve světe měly velké jméno. Především se jedná o Trayal (výrobce pneu), Merimu (výrobce léčiv) nebo "Župu" (výživa pro skot) a továrnu "14 jul" (zpracování ocele) .V dobách Miloševiće byly tyto společnosti systematicky vykrádány[zdroj?] a po nástupu demokratických stran zprivatizovány (za netransparentních podmínek)[zdroj?] načež spousta lidí ztratilo své zaměstnaní.

Kruševac nyní[editovat | editovat zdroj]

Kněz Lazar

Kvůli problému v průmyslu se Kruševac potýká s vysokou nezaměstnaností, nízkou motivací mladých lidí a kriminalitou. V poslední době se zde vystupňovaly nacionalistické střety a Kruševac se stal střediskem nové nezávislé srbské armády, která v případě oddělení Kosova si zakládá na okamžitém vojenském zásahu i přes odlišná stanoviska vlády. Při jejich manifestaci u sochy kněze Lazara (Srby označován jako car) v roce 2007 byl jejich průvod násilně rozehnán policií.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

kromě klasického partnerství udržuje město ještě podobné styky s městy:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kruševac, s. 323. (srbština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu