Danilo Kiš

Danilo Kiš (srbskou cyrilicí Данило Киш, 22. února 1935 Subotica — 15. října 1989 Paříž) byl srbský spisovatel a korespondenční člen SANU (Srpska akademija nauka i umetnosti). Je považován za prvního postmoderního srbského autora.

Život

Narodil se v Subotici v rodině maďarského žida Eduarda Kiše a Černohorky Milici Dragićevićové. Do roku 1942 žil v Novém Sadu, kde dokončil první třídu základní školy, později odešel do otcovy vlasti – Maďarska, kde školu dokončil a studoval i na dalších dvou gymnáziích. Poté, co byl Kišův otec odvezen do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, byl zbytek rodiny repatriován do Černé Hory, kde se usídlil v Cetinji, historické metropoli země. Tam Kiš žil až do doby dokončení střední školy; vysokoškolské vzdělání získal na Filozofické fakultě Bělehradské univerzity, kterou studoval v letech 1954 až 1958. Kiš se oženil s Mirjanou Miočinovićovou v roce 1962, žil s ní až do rozvodu v roce 1981. Následující léta strávil s Pascale Delpechovou, se kterou žil až do konce svého života. Pochován byl v Bělehradě na Novém hřbitově.

Dílo

V roce 1962 mu vyšla jeho první kniha. Kiše proslavily hlavně romány jako Zahrada, popel (Bašta, pepeo) nebo Žalm 44 (Psalam 44). V dílech, jakými jsou například Hrob Borise Davidoviče (Grobnica za Borisa Davidoviča: sedam poglavlja jedne zajedničke povesti) nebo Encyklopedie mrtvých (Enciklopedija mrtvih) dokumentárním způsobem rozvinul příběhy obětí totality – poukazuje na časté zrady, klamy či lži.

Externí odkazy

• www.danilokis.org