Fruška Gora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fruška Gora
Фрушка Гора
Tarcal-hegység
Pohled na vysílač Iriški Venac.
Pohled na vysílač Iriški Venac.

Nejvyšší bod Crveni Čot (539 m)
Délka 75 km
Rozloha 255 km²


Světadíl Evropa
Stát Srbsko Srbsko,
Chorvatsko Chorvatsko
pohoří Fruška Gora
pohoří Fruška Gora
Povodí Dunaj, Sáva

Fruška Gora (v srbské cyrilici Фрушка гора, maďarsky Tarcal-hegység) je pohoří v jihozápadní části Vojvodiny, v historickém regionu Srem/Srijem. Táhne se od města Ilok na hranici Srbska s Chorvatskem až po Sremské Karlovce. Zvedá se jižně od Dunaje. Pohoří má na délku 75 km a na šířku 12 km. Většina území hor je od roku 1960 chráněna jako Národní park Fruška Gora (srbsky Nacionalni park Fruška Gora). Rozloha pohoří je 255 km2 Nejvyšším vrcholem je Crveni Čot (539 m n. m.)

Severně od Frušky Gory se rozkládá metropole Autonomní oblasti Vojvodina, město Novi Sad. Lesy Frušky Gory slouží k rekreaci místního obyvatelstva. V blízkosti kopců se potom rozkládá několik menších sídel (Vrdnik, Irig, Bukovac, Sremski Karlovci, Popovica, Stari Ledinci, Beočin a další).

Název[editovat | editovat zdroj]

Název "Fruška" pochází ze starého slovenského etnonymu Frug, které označovalo Franky. Název pohoří tedy znamená "Hory Franků".[zdroj?]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti města Vrdnik se nachází opuštěný uhelný důl, který byl v provozu v letech 1813-1968 jako první důl na území AP Vojvodina. Několik dalších - převážně povrchových dolů - je aktivních. Na Frušce Goře se nachází ložiska horniny trachyt.[1]

V průběhu let bylo vybudováno celkem 14 umělých jezer, především na jižní straně pohoří (některá známější se však nacházejí blíže k Dunaji). Cílem bylo zamezit lokálním povodním, ale také podpořit turistiku a rybolov. Jezera nesou (ve směru od východu k západu) tyto názvy: Ljukovo, Šelovrenac, Dobrodol, Međeš, Borkovac, Popovica, Kudoš, Mutalj, Testera, Manđelos, Čalma, Moharač, Bruje, Sot.

Ledinecké jezero a Beli kamen vznikly neplánovaným zatopením dvou původních povrchových dolů po bombardování NATO v roce 1999. Některé společnosti v současné době mají zájem vypustit některé jezera a obnovit těžbu trachytu.[1]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V pohoří se nacházejí především listnaté lesy.

Pohoří představuje významnou dopravní překážku ve směru Novi Sad-Šabac/Záhřeb. Přes pohoří bylo příčně vybudováno několik silnic, které procházejí různými sedly (např. Iriški Venac). Výhledově je plánován dálniční tunel, který by spojil nedaleký Tunel Mišeluk s městem Irig a tím zrychlil dopravu z jihu na sever a obráceně. Pohořím nevedou žádné železniční tratě.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Fruška Gora je v současné době domovem celkem 16 klášterů srbské pravoslavné církve.

Pohoří Fruška Gora bylo navštěvováno často srbským romantickým básníkem, Brankem Radičevićem, který studoval v nedalekých Sremských Karlovcích. Radičević byl v nejvýchodnější části vrchů (Stražilovo) po své smrti také pohřben.

Poblíž sedla Iriški Venac se nachází Památník Svoboda (Fruška Gora), vybudovaný na počest jugoslávských partyzánů v duchu socialistického realismu. V jeho blízkosti se nachází i televizní vysílač, který byl v roce 1999 poškozen během bombardování NATO.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Každý květen se na Frušce Goře pořádá tzv. Fruškogorský maraton; turistický pochod, kterého se zúčastňuje řada obyvatel jak blízkého Nového Sadu, tak i celé bývalé Jugoslávie.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Článek na portálu Politika.rs (srbsky)