Tygr ussurijský
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 samice tygra ussurijského
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Panthera tigris altaica |
||||||||||||||||
 rozšíření tygra ussurijského (červeně)
|
Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), též známý jako tygr sibiřský, amurský, altajský, korejský, mandžuský nebo severočínský je největší známou kočkovitou šelmou. Jedná se o poddruh tygra.
Obsah |
Areál rozšíření [editovat]
Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu, v současnosti žije takřka výhradně na omezeném území východního Ruska v blízkosti Ussuri, přítoku řeky Amur v Přímořském a Chabarovském kraji. Tuto oblast sdílí s levhartem mandžuským (Panthera pardus orientalis) a oba tyto druhy jsou přísně chráněny. Asi 10 % tygrů ussurijských žije v Číně. Populace těchto tygrů čítala v roce 1992 v horách Sichote-Aliň 250 kusů a do roku 2004 vzrostla na 350 kusů. Odhaduje se, že v pohoří Čching-paj (Pektu) na pomezí Mandžuska a Koreje jich ještě žije asi 20 kusů.
Stanoviště [editovat]
Tajga, husté porosty okolo řek a jezer, listnatý, smíšený i jehličnatý les. K životu potřebuje velké území člověkem nedotčené krajiny.
Popis [editovat]
Tygr ussurijský je největší a nejmohutnější kočkovitá šelma, samci mohou vážit přes 300 kg. Samci jsou výrazně větší než samice: hmotnost těla u samic kolísá asi mezi 100 až 180 kg, kdežto hmotnost samců dosahuje asi od 150 do 300 kg, výjimečně i více. Největší v zajetí chovaný tygr byl dlouhý 3,7 m a vážil přes 423 kg. Ocas bývá dlouhý maximálně jako polovina délky těla, většinou však poněkud kratší.
V porovnání s ostatními poddruhy tygra je tygr ussurijský světlejší a kresba je spíše tmavě hnědá než černá. Bílé zbarvení spodní strany těla dosahuje velmi vysoko na boky. Také na ocase se základní zbarvení uplatňuje pouze v jeho první třetině až polovině, jinak je základní zbarvení ocasu bílé. Nepříliš husté pruhy jsou příčné a málokdy komplikovaněji členěné, nejčastěji jsou jen zdvojené. Na stehnech a na bocích jako i v první třetině až polovině ocasu je jejich zbarvení šedohnědé nebo šedé. Pruhy jsou na ostatních místech těla leskle černé. Samci mají obvykle na kořeni ocasu typickou kresbu v podobě protáhlého obráceného U.
Srst je dlouhá a hustá, typickým znakem ussurijského tygra jsou dlouhé světlé licousy. V oblasti, kde žijí, po většinu roku leží sníh, tygři jsou proto přizpůsobeni chladnému podnebí – i jejich tlapy jsou větší než u ostatních tygrů a slouží jim jako sněžnice při pohybu ve sněhu.
Biologie [editovat]
Tygr ussurijský žije v doupěti v jeskyni či pod vývratem stromu, odkud podniká za dne i za soumraku po pravidelných stezkách výpravy za kořistí. Rádi plavou a přeplavou široké řeky nebo mořské úžiny. K vyhlédnuté kořisti se nejprve připlíží a pak jí srazí rychlým skokem. Asi z 85 % se živí jelení zvěří a divokými prasaty, loví také goraly, v případě nutnosti i menší savce, jako jsou zajícovci, nepohrdne ani rybami. Troufne si i na medvěda. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací. Je to samotář, tygři se setkávají jen při páření, jinak si své teritorium před ostatními jedincí hájí.
Tygr ussurijský je vrcholovým predátorem, kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Ve svém teritoriu pronásleduje vlky a levharty a má-li příležitost, zabíjí je.
Rozmnožování [editovat]
Doba rozmnožování není vázána na určité roční období. Na většině areálu rozšíření tohoto tygra dochází k hledání partnerů a k páření nejčastěji během zimy a na jaře, asi od konce listopadu do dubna. Samice se častokrát vydává sama na cesty a hledá partnera. Tygři se páří opakovaně a zůstávají po celou dobu říje pohromadě. Tygřice je březí v průměru 104 až 106 dní. Gravidita ve většině případů netrvá méně než 96 dní a déle než 111 dní. Obvykle se narodí 2 nebo 3 mláďata. Výjimečně může být jen jedno mládě nebo ještě výjimečněji pět nebo dokonce i šest mláďat. V přírodě však nikdy tygřice neodchovají více jak tři nebo maximálně čtyři mláďata. Tygřice bere svá mláďata na lov kolem pěti až šesti měsíců.
Zajímavost [editovat]
Tygr ussurijský jménem „Hodori“ byl vybrán jako maskot Olympijských her v Soulu v roce 1988 v Jižní Koreji.
Kam do ZOO [editovat]
V případě tygra ussurijského je smutnou skutečností, že v zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V zoologických zahradách na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratili strach z lidí a schopnost samostatně lovit.
V Česku chovají tygry ussurijské tyto zoologické zahrady:
- ZOO Dvůr Králové nad Labem
- ZOO Hodonín
- ZOO Lešná
- ZOO Ostrava
- ZOO Olomouc
- ZOO Plzeň
- ZOO Praha
- Park exotických zvířat o.p.s.
- Ringelland[1]
Na Slovensku existuje projekt:
Galerie [editovat]
-
Ussurijský tygr
-
Ussurijský tygr v Berlínské ZOO
-
Hlava tygra
-
Ležící tygři v Zoo Landau
-
Mládě hrající si ve sněhu (Zoo v Buffalo)
-
Tygři ussurijští ve vodě (Zoo Schönbrunn)
Poznámky [editovat]
- ↑ Ringelland – pár km od Kutné Hory chovají sibiřské tygry, z nichž samice je zapsaná v plemenné knize a u samce se čeká na výsledky DNA. Dále zde mají hrocha obojživelného a dikobrazy.
- ↑ Oáza sibírského tigra – přibližně 3 km od Kostolnej pri Dunaji, 30 km od Bratislavy, kde se nachází 20 těchto šelem a jeden lev.
Externí odkazy [editovat]
- (česky) ZOO Praha – Lexikon zvířat – Tygr ussurijský
- (slovensky) Oáza sibirského tigra – Kostolná pri Dunaji
