Suchoj Superjet 100
| Superjet 100 Суперджет 100 |
|
 |
|
| Určení | regionální dopravní letoun |
|---|---|
| Výrobce | Všeobecná letecká korporace |
| První let | 19. května 2008[1] |
| Zařazen | 21. dubna 2011 (Armavia) |
| Charakter | Ve službě |
| Výroba | 2007-dosud |
| Vyrobeno | 20 (11/2012) |
| Cena za kus | 25 mil. US$ (odhad) |
Suchoj Superjet 100 je řada ruských dopravních letounů pro regionální linky, dříve nazvaná RRJ - Russian Regional Jet. První prototyp vzlétl poprvé 19. května 2008. Certifikace byla ukončena na 28. ledna 2011. Letoun vyrábí Všeobecná letecká korporace za účasti zahraničních společností. Kromě ruského trhu a trhu Společenství nezávislých států dodává výrobce i na ostatní světové trhy.
Historie [editovat]
SSJ-100 byl vyvinut dle požadavku ruských leteckých společností na letoun, který by se měl stát náhradou za zastaralé a neekonomické Tu-134 a Jak-42, a který by svou kvalitou konkuroval strojům typů Embraer E-Jets a Bombardier CSeries.
Stroj byl představen veřejnosti 26. září 2007 v Komsmolsku na Amuru a světové veřejností pak na aerosalónu v Paříži 2009, kde si prvních 20 letounů objednala italská letecká společnost Itali Airlines. Z objednávky je 10 strojů závazných, na dalších deset kusů dal italský zákazník opci. O letouny, které vzbuzují pozornost, mají zájem ruské letecké společnosti, ale i další zahraniční letečtí dopravci. Suchoje Superjety měly být dodávány od konce roku 2009, kvůli nepřipravenosti motorů však bylo způsobeno zpoždění prvních dodávek. Vývoj a výrobu motorů SaM146 zajišťuje Powerjet, společný podnik francouzské firmy SNECMA a ruského NPO Saturn. Zpoždění je pro výrobce o to nepříjemnější, že přišlo ve chvíli, kdy se již naplno rozjížděla sériová výroba konkurenčního letounu Antonov An-148.
V květnu 2008 měl Suchoj závazné objednávky na 73 kusů Superjetu 100.[1] Od začátku roku 2009 do června 2009 zatím získala objednávky na dalších 122 letadel.[2]
V listopadu 2010 sdělovací prostředky oznámily, že první sériové letadlo Suchoj Superjet, určené pro arménskou leteckou společnost Armavia, vykonalo svůj první let.[3] První komerční let uskutečnila 21. dubna Armavia.
Prvním zákazníkem na ruském trhu se stal Aeroflot, v Asii indonéská Sky Aviation a laoská Lao Central, v Americe mexický Interjet.[4]
Varianty letounu [editovat]
| Superjet 60 | Superjet 75 | Superjet 95 | |
|---|---|---|---|
| Délka, m | 23,87 | 26,35 | 29,87 |
| Rozpětí, m | 27,80 | 27,80 | 27,80 |
| Výška, m | 10,28 | 10,28 | 10,28 |
| Max. vzletová hmotnost, t | 35,790 | 38,820 | 42,250 |
| Maximální dolet, km | 4550 | 4550 | 4420 |
| Motor | 2 × SM146 | 2 × SM146 | 2 × SM146 |
| Osádka | 2 | 2 | 2 |
| Počet cestujících | 60 | 75 | 95 |
Nehody [editovat]
Letouny Suchoj Superjet S-100 zaznamenaly zatím jednu leteckou nehodu dne 9. května 2012, během které zemřelo 45 lidí, především představitelů indonéských aerolinek, pro které to byl předváděcí let. Stalo se tak na úbočí hory Salak jižně od Jakarty. [5] Závěry vyšetřování stanovily jako příčinu chybu pilotáže (CFIT), když se piloti v domnění, že letí nad plochým terénem, zřejmě v nepozornosti způsobené diskusí s potenciálním zákazníkem, ocitli nečekaně nad hornatým terénem a varování systému TAWS před nárazem do terénu vyhodnotili jako jeho chybnou funkci. K nehodě přispěly mj. i chyby na straně výcviku a přípravy posádky a technické i lidské nedostatky na straně indonéského řízení letového provozu. [6]
Galerie [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Suchoj Superjet 100 vzlétl [online]. Letectví.cz, 2008-05-19, [cit. 2008-05-20]. Dostupné online.
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/rusky-suchoj-ziskal-dalsi-objednavky-na-sve-letadlo_124922.html
- ↑ První sériový Suchoj Superjet 100 poprvé vzlétnul
- ↑ http://www.ato.ru/content/gss-planiruet-postavit-eshche-10-samoletov-ssj-100-do-konca-2012-goda
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/pad-ruskeho-letounu-suchoj-v-indonesii-d9j-/zahranicni.aspx?c=A120510_064102_zahranicni_skr
- ↑ (anglicky) Závěrečná zpráva o nehodě
Externí odkazy [editovat]
- (rusky) (anglicky) SuperJet 100
