Stobytový dům
| Stobytový dům | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | neoklasicismus, art deco |
| Architekti | Andrej Dmitrijevič Krjačkov, Vitalij Semjonovič Malsennikov |
| Výstavba | 1934 - 1937 |
| Poloha | |
| Adresa | Rudý prospekt 16, Novosibirsk,  Rusko |
| Souřadnice | 55°1′13,86″ s. š., 82°55′28,62″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 5410004000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stobytový dům (rusky Стоквартирный дом) je osmipatrový bytový dům v Novosibirsku, památka historie a kultury federálního významu. Byl vystavěn v letech 1934-1937 podle návrhu architektů A. D. Krjačkova a V. S. Maslennikova. Projekt byl na světové výstavě v Paříži v roce 1937 oceněn zlatou medailí.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stobytový dům měl původně zajistit byty pro pracovníky výkonného výboru Západosibiřského kraje. Projekt předpokládal vznik 100 dobře vybavených bytů (odtud název), z toho 10 pětipokojových, 30 čtyřpokojových, 40 třípokojových a 20 dvoupokojových. Byty měly promyšlenou dispozici, velká velké obytné i technické prostory. V některých bytech se dokonce počítalo s 6 m² velkými pokojíky pro služebnou. Bytů zde bylo nakonec realizováno 110, název však již domu zůstal.[2]
S výstavbou se začalo roku 1934. V jejím průběhu byly architektem Maslennikovem významně posíleny dekorativní prvky na objektu (v souvislosti s proměnou sovětské estetiky na počátku 30. let), přičemž se inspiroval tvorbou francouzského architekta Augusta Perreta.
Na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži získal 11. prosince 1937 projekt Stobytového domu (spolu s projekty Domu sovětů v Irkutsku a Krasnojarsku) diplom 1. stupně, zlatum medaili a grand-prix.
V tomto elitním domě žila celá řada významných osobností, např. ruský dirigent Jevgenij Mravinskij, který se do Novosibirska uchýlil v období blokády Leningradu. K umělci Nikolaji Gricjukovovi sem chodíval na návštěvy Vladimir Vysockij.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
-
-
-
-
Diplom z pařížské výstavy
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Стоквартирный дом na ruské Wikipedii.
- ↑ НЕВЗГОДИН, И. В. Архитектура Новосибирска. Novosibirsk: Sibiřské oddělení Ruské akademie věd, 2005. 204 s. ISBN 5-7692-0736-1. S. 138–142.
- ↑ Сколько квартир на самом деле в «стоквартирном» доме? - Сибирь.Инфо. www.metronsk.ru [online]. [cit. 2017-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stobytový dům na Wikimedia Commons
