Charbin
| Charbin 哈尔滨 |
|
|---|---|
 Centrum Charbinu |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 45° 45′ s. š., 126° 38′ v. d. |
| nadmořská výška: | 150 m n. m. |
| stát: |  Čína |
| provincie: | Chej-lung-ťiang |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 4275 km² |
| počet obyvatel: | 4 754 753 (2005) |
| hustota zalidnění: | 1112,2 obyv. / km² |
| správa | |
| oficiální web: | www.harbin.gov.cn |
Charbin (čínsky 哈尔滨 – Cha-er-pin, pchin-jinem Hā'ěrbīn) je subprovinční město v Čínské lidové republice. Jedná se o hlavní správní, hospodářské, kulturní a dopravní centrum severovýchodní Číny a největší město a správní středisko provincie Chej-lung-ťiang.
Leží na řece Sungari nedaleko hranice s Ruskem. Bylo budováno od konce 19. století spíše v evropském než asijském stylu − odtud přezdívka Paříž východu (nebo též Moskva či Petrohrad východu); dodnes je zde patrný ruský vliv. Dnes ve městě žije přes 3 miliony lidí. V jeho bezprostředním okolí pak na 9,4 milionu.
Dějiny [editovat]
Území dnešního města bylo osídleno nejpozději na konci doby kamenné (kolem roku 2200 př. n. l.)
Základy moderního města byly položeny v roce 1895, kdy zde carské Rusko začalo stavět Transmandžuskou železnici (později přejmenovanou na Východočínskou železnici). Charbin se stal centrem výstavby, byly zde ubytovány desítky tisíc ruských inženýrů, úředníků, vojáků a obchodníků s rodinami. Během rusko-japonské války (1904–1905) se důležitost města ještě zvýšila, neboť zde byla hlavní základna ruské armády v Mandžusku. Po říjnové revoluci do města přišly desetitisíce emigrantů z Ruska. Počet obyvatel velmi rychle stoupl, v té době se jednalo o největší komunitu Evropanů v Asii.
V roce 1932 začala japonská okupace Charbinu, jež trvala až do skončení druhé světové války. V bezprostředním okolí města prováděli Japonci vědecké a vojenské experimenty známé jako Jednotka 731, při nichž na čínských a spojeneckých zajatcích testovali chemické a biologické zbraně.
Po zřízení Čínské lidové republiky město zůstalo důležitým správním centrem a dopravním uzlem. Bylo zde vybudováno mnoho továren, mezi nimi výrobny traktorů, cementu, turbín, strojů a petrochemické rafinerie. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo město otevřeno zahraničnímu obchodu a zahraničním investicím, takže od té doby zažívá čilý ekonomický boom.[1]
Významní rodáci [editovat]
- Valja Stýblová (* 1922) – česká spisovatelka, univerzitní profesorka neurologie a politička.
