Sunderland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sunderland
Sunderland
Statistické údaje
Rozloha: 137,64 km²
Počet obyvatel: 280 600 (2006)
Hustota obydlení: 2 041 /km²
zeměpisné souřadnice:
Správa
Status: město (1992) a metropolitní distrikt
Správní instituce: Rada města Sunderland
Sunderland City Council
WWW stránky: http://www.sunderland.gov.uk/
metropolitní: Sunderland
Nemetropolitní hrabství: Tyne a Wear
Region: Severovýchodní Anglie
Země: Anglie
Stát: Velká Británie
NUTS 3 UKC23
Ostatní
Ceremoniální hrabství: Tyne a Wear
Tradiční hrabství: Durham
Volební obvod
Parlament: Sunderland South, Sunderland North, Houghton a Washington East, Gateshead East a Washington West
Parlament EU: Severovýchodní Anglie
{{{Place}}}
Anglie

Sunderland je město v anglickém hrabství Tyne a Wear. Je významným přístavem pro obchodování s uhlím a solí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Raná historie[editovat | editovat zdroj]

I když se předpokládá, že oblast v okolí řeky Wear byla osídlena kmenem Brigantinů ještě před příchodem Římanů, první doložené osídlení pochází z roku 674. Tehdy benediktýnský biskup na půdě na severním břehu řeky věnované králem Ecgfrithem založil klášter. Tato oblast je označována jako Monkwearmouth. V roce 686 se klášter stal střediskem anglosaského jazyka a obsahoval knihovnu s asi 300 svazky.

Amiatinský kodex, latinský překlad Bible, byl vytvořen v tomto klášteru a za jeho autora je pokládán Beda Venerabilis, který se narodil roku 673 ve Wearmouthu. V době svého působení v tomto klášteru dokončil roku 731 i Historia ecclesiastica gentis Anglorum, dějiny církve v Anglii. Ke konci 8. století začali pobřeží napadat Vikingové a v polovině 9. století byl klášter zrušen.

Půda na jižním břehu řeky byla roku 930 králem Athelstanem věnovaná biskupovi z Durhamu. Toto území bývá označováno jako Bishopwearmouth. V roce 1100 se zde nacházela malá rybářská vesnice nazývaná Soender-land (později se z tohoto pojmenování vyvinul název celého města Sunderland).

Od roku 1346 začal Thomas Menville v Sunderlandu stavět lodě i když bylo město malým a nevýznamným přístavem. Roku 1589 se začala v Sunderlandu vyrábět sůl. Pro odpaření mořské vody při výrobě soli bylo zapotřebí uhlí a tak v okolí města byly zakládány těžební společnosti. Pro výrobu soli bylo používáno pouze nekvalitní uhlí. To kvalitní bylo vyváženo po moři. Tak Sunderland začal konkurovat sousednímu Newcastlu.

17. a 18. století[editovat | editovat zdroj]

Před občanskou válkou udělil král Karel I. práva na těžbu uhlí ve východní Anglii Newcastlu. To mělo velký vliv na Sunderland, kde se obchod s uhlím rozvíjel. Tato skutečnost vyvolala nelibost vůči Newcastlu a monarchii. Od počátku občanské války stál převážně protestantský Sunderland na straně parlamentaristů, v opozici proti katolickému Newcastlu. Blokáda řeky Tyne parlamentaristy působila vážné problémy Newcastlu a jeho obchodu s uhlím čehož využívali obchodníci ze Sunderlandu.

Tři původní osady Wearmouthu (Bishopwearmouth, Monkwearmouth a Sunderland) se začaly spojovat a to hlavně vlivem úspěšného rozvoje přístavu v Sunderlandu, výroby soli a stavby lodí na březích řeky Wear.

19. století[editovat | editovat zdroj]

Sunderland, v té době důležitý obchodní přístav, byl postižen v roce 1831 epidemií cholery. Na město byla uvalena karanténa a přístav byl blokován. V prosinci téhož roku se nákaza rozšířila do Gatesheadu a poté se rozšířila do celé země a její obětí se stalo asi 32 000 lidí.

Roku 1796 byl postaven Wearmouthský železný most. Byl druhým, železným mostem a v době dokončení byl největším jednoobloukovým mostem na světě. V oblasti proti proudu řeky byl roku 1910 postaven další most královny Alexandry.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V průběhu druhé světové války byl Sunderlnad jedním z měst nejvíce zasažených bombardováním. V poválečném období byly poškozené oblasti zastavěné nevzhlednými betonovými stavbami. Nicméně mnoho zajímavých starobylých staveb bylo zachráněno. Například církevní stavby Kostel svaté trojice, postavený roku 1719, kostel Svatého Michala, Monkwearmouth jehož některé části pocházejí z roku 674.

Poté co došlo k úpadku těžkého strojírenství, rozvíjely se ve městě jiná odvětví, například elektronika a chemická výroba. Některé z těchto společností vybudovaly své výrobní závody v oblasti Washington, která má vyhovující prostory pro výstavbu účelových staveb. Od roku 1990 dochází k obnově prostorů na březích řeky Wear, kde se dříve stavěly lodě. Dochází zde k výstavbě bytových jednotek, obchodních center a kancelářských komplexů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kostel svaté trojice v Sunderlandu

Většina města se nachází na planině podél nízkého pásu pahorků táhnoucích se podél pobřeží. Průměrná výška této planiny je asi 80m nad mořem. Sunderland je rozdělen řekou Wear, která protéká středem města. Jedinými dvěma mosty pro automobilovou dopravu spojující sever a jih města jsou most královny Alexandry u Pallionu a Wearmouthský most bezprostředně na sever od centra města.

Většina předměstí je situována naproti západní části centra města. Asi 70% procent obyvatel bydlí na jižní straně řeky a ostatních 30% na severní straně. Obdobně jako ostatní města na východním pobřeží i v okolí Sunderlandu se vyskytují mlhy způsobené vlhkostí proudící od moře.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Sunderland je na 26 příčce v pořadí dle velikosti v Anglii. Podle výsledků sčítání obyvatel z roku 2001 je 98% obyvatel bělochů, 1% asiatů a ostatní bez rozlišení. Rozdělení dle náboženského vyznání bylo následující – 81,5% křesťanů, 9,6% bez vyznání, 0,7% muslimů a 7,6% nechtělo tento údaj uvést. Židovská komunita se ve městě téměř nevyskytuje (takto se označilo jen 114 obyvatel). Ačkoli se od roku 1790 vytvářelo společenství Židů (především obchodníků) od poloviny 20. století se Židé stěhovali do jiných anglických měst z rozsáhlejší židovskou komunitou.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Most královny Alexandry

V Sunderlandu se stavěly lodě od roku 1346 a byl označován jako město s nejrozsáhlejší stavbou lodí na světě. Sunderlandský přístav byl v polovině 19. století významně rozšířen vybudováním Hudsonových doků. V letech 19391945 se zde vyrobilo 245 obchodních lodí s výtlakem 1,5 miliónů tun, což představovalo čtvrtinu produkce lodí tohoto typu Velké Británie. Zámořská konkurence způsobila pokles zakázek, až do stavu kdy byl roku 1988 uzavřen poslední dok.

Sunderland, jako část Durhamské uhelné pánve, má dlouhodobou hornickou tradici. Na vrcholu rozvoje tohoto odvětví v roce 1923 bylo v Durhamu asi 170 000 horníků. Pokles těžby po druhé světové válce přinesl postupné uzavírání dolů a velký nárůst nezaměstnanosti. Poslední místní důl byl uzavřen roku 1994. Tradice výroby skla ve městě trvá asi 1 500 let. Podobně jako u hornictví působí konkurence výrazný pokles výroby v tomto odvětví a například Corning Glass Works, vyrábějící sklo asi 120 let byla uzavřena v polovině roku 2007. Podobný osud potkal i Vaux Breweries, pivovar produkující pivo od roku 1880 a po 110 let největší zaměstnavatel ve městě, byl po konsolidaci pivovarů v roce 1990 uzavřen.

Po ekonomickém poklesu v 80. letech 19. století se ekonomika pomalu zotavovala a výsledkem byla výstavba továrny na montáž automobilů společnosti Nissan a rozvoj společností orientovaných na poskytování služeb což vytvořilo mnoho nových pracovních míst. Sunderland byl v letech 2004 a 2005 v první desítce měst v používání informačních technologií.

Správa[editovat | editovat zdroj]

Sunderland se stal municipálním obvodem hrabství Durham roku 1835. Po správní reformě z roku 1888 se stal Sunderland statutárním městem nezávislým na hrabství. Od roku 1974, kdy byla tato forma správy zrušena, se město a některé okolní obvody staly metropolitním distriktem v rámci hrabství Tyne a Wear. Distriktu byl roku 1992 u příležitosti 40. výročí vlády Alžběty II. udělen status města.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Sunderlandský přístav

Sunderlandská železniční stanice byla otevřena v listopadu 1965 pro podporu účastníků a návštěvníků světového fotbalového šampionátu v roce 1966. Vlakovou dopravu zajišťuje společnost Northern Rail mezi Newcastle a Middlesbrough. Od roku 2002 byla rozšířena trasa metra Tyne a Wear i do Sunderlandu. Trasa metra končí u South Hylton, když předtím zastavuje na železniční stanici a autobusovém stanovišti. Spoje jsou dost časté a pokračují směrem přes Newcastle upon Tyne a na letiště Newcastle.

Oblastí Sunderlandu neprochází žádná dálnice. Nejrušnější silnicí je A19, která prochází ze severu na jih podél západního okraje města a překonává řeku Wear u Hyltonu. Na ulici Park Lane byl 22. května 1999 otevřeno autobusové nádraží, které je s 750 000 cestujícími odbavenými ročně, nejrušnějším autobusovým stanovištěm Velké Británie po londýnském Victoria Coach Station. V roce 2002 byla pod úrovní stanoviště vybudována stanice metra.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Northern Gallery for Contemporary Art na Fawcett Street a Sunderland Museum and Winter Gardens vystavují kolekce děl současných i etablovaných umělců. National Glass Centre na Liberty Way obsahuje mimo jiné sbírku skleněných soch.

Sunderland Empire Theatre, založené roku 1907, je největším divadlem na severovýchodě země. Po důkladné rekonstrukci bylo roku 2004 znovu otevřeno a v současné době je schopno uvádět velká představení typu Miss Saigon nebo My Fair Lady.

Každý rok v červenci je město místem konání Sunderland International Airshow. Tato akce se odehrává na pobřeží a navštěvuje ji asi 1,2 miliónu diváků.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Sunderlandská univerzita byla otevřena roku 1992 a v současnosti ji navštěvuje asi 16 000 studentů. Univerzita má dvě centra – jedno ve Wearmouth Hall nedaleko centra města, kde sídlí i hlavní vysokoškolská knihovna a druhé v na břehu řeka Wear poblíž National Glass Centre.

City of Sunderland College je institucí pro další vzdělávaní a nachází se na ulici Durham Road. Ročně ji navštěvuje asi 14 000 studentů. Ve městě je dále dvacet, převážně všeobecně zaměřených, středních škol.

Turistické atrakce[editovat | editovat zdroj]

Zajímavostmi pro turisty ve městě jsou například Penshaw Monument, Souter Lighthouse (první maják napájený elektrickým proudem), hrad Hilton z 15. století, park Wildfowl v obvodu Washington a pláže. Město získalo několik ocenění za závazek ochrany přírodních krás.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]