City (Londýn)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
City
City of London
Status městský obvod Londýna,
formálně stále město, a ceremoniální hrabství
Rozloha 2,6 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 8 043
Hustota 2 773/km²
Národnostní složení 84.6% běloši
6.8% Asiaté
2.6% Afričané
2.0% Číňané
Správa
Správní instituce Corporation of London
Oficiální WWW stránky http://www.cityoflondon.gov.uk
City

Umístění v rámci Velkého Londýna

Londýnská City (anglicky City of London, doslovně česky Město Londýn) je malá ústřední část Velkého Londýna. Moderní londýnská konurbace vznikla rozšiřováním města z City a blízkého Westminsteru, který byl sídlem královského dvora. Dnes je City finančním centrem Londýna, i když musí soupeřit s Canary Wharf, které přebírá část jejího vlivu. Často se označuje pouze jako City nebo Square Mile (čtvereční míle), což vyjadřuje přibližně její rozlohu (2,6 km²). Ve středověku byla City synonymem pro Londýn, ale v současné době se jméno Londýn používá pro celé město obklopující City. City je součástí centra Londýna, ale s výjimkou finančního centra je většina funkcí správy hlavního města soustředěna do West Endu. Počet obyvatel trvale žijících v City je asi 8 000, ale denně sem dojíždí za prací asi 300 000 lidí.

Uvnitř City existují dvě nezávislé enklávyInner Temple a Middle Temple. Tyto dvě oblasti tvoří část hrabství City, ale nejsou řízeny jejím správním orgánem Corporation of London. Tato instituce řídí City a vlastní různá volná prostranství (parky, lesy, louky) uvnitř i vně Londýna.

Latinské heslo City Domine dirige nos znamená „Pane, veď nás“.

Rozloha[editovat | editovat zdroj]

City původně uzavíraly obranné hradby vybudované Římany na obranu strategického přístavu. Ale hranice City nejsou stanoveny původními hradbami, protože město rozšířilo svou pravomoc mimo ně; ve středověku se hranice ustálily a vliv City tak nikdy nedosahoval na celý Londýn.

Hradby již dávno zanikly, i když několik jejich částí je dosud viditelných nad zemí. Jedna část hradeb v blízkosti Muzea Londýna byla odhalena po ničivém náletu 29. prosince 1940. Jiné stopy původních hradeb jsou viditelné u St Alphage a poblíž Toweru.

City - pohled z Norton Folgate.

City hraničí na západě s Westminsterem; hranice City tvoří: Victoria Embankment, západní část oblasti Middle Temple, Strand, Fleet Street, Chancery Lane (zde se City dotýká s Camdenem), Holborn, Charterhouse Lane, Farringdon Road (Islington), Aldersgate, Goswell Road, South Place (hranice s Hackney), Norton Folgate (hranice s Tower Hamlets), Bishopsgate, Middlesex Street až k Temži.

Mapa zobrazující současné vymezení území City

City je nejmenší anglické ceremoniální hrabství co do počtu obyvatel i rozlohy, a v obou ohledech druhé nejmenší britské město (city) po St David's ve Walesu.

V době, kdy měla City největší rozlohu, zahrnovala i oblasti, které již dnes nejsou její součástí, například Southwark. Pod její správu nyní patří celý most London Bridge a Blackfriars Bridge, ale jen polovina řeky pod nimi. City vlastní a spravuje některá veřejná prostranství, která leží mimo její hranice - Ashtead Common, Burnham Beeches, Epping Forest, Hampstead Heath (včetně Parliament Hill), Highgate Wood, Queen's Park, West Ham Park a West Wickham and Coulsdon Common.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek Dějiny Londýna

Počátek oddělené správy City se datuje do roku 886, kdy Alfréd Veliký jmenoval svého zetě Aetheldreda z Mercie guvernérem Londýna. Alfréd zajišťoval, aby zde bylo vhodné místo k ubytování pro obchodníky ze severozápadní Evropy a později i z oblasti Baltu a Itálie.

City si vytvořila vlastní systém pravidel pro kupce a prosadila si takovou autonomii, že sir Laurence Gomme označoval City za samostatné království určující si vlastní zákony. Město bylo rozděleno na okrsky, každý z nichž řídil Alderman („staršina“), který jmenoval své zástupce. V 10. století Athelstan povolil v City zřízení 8 mincoven oproti 6 v jeho hlavním městě Winchesteru, což naznačuje bohatství Londýna.

Po bitvě u Hastingsu vyrazil Vilém I. Dobyvatel na Londýn. Dosáhl Southwarku, ale nebyl schopen překročit London Bridge nebo porazit Londýňany. Nakonec překročil Temži u Wallingfordu a plenil území, kterým procházel. Než aby pokračovali ve válce, Edgar Aetheling, Edwin z Mercie a Morcar z Northumbrie se vzdali u Berkhamsteadu. Vilém odměnil Londýn tím, že jeho obyvatelům v roce 1075 udělil chartu; City byla jednou z mála institucí, kde Angličanům zůstal nějaký vliv. Přesto Vilém nechal postavit poblíž tři opevnění, aby si udržel Londýňany pod kontrolou: Tower, Baynard's Castle a Montfichet's Castle.

City dvakrát vyhořela do základů – poprvé v roce 1212 a pak znovu v roce 1666 při Velkém požáru Londýna.

Počet obyvatel City rychle klesal v 19. století a v průběhu větší části 20. století, kdy mnoho obytných domů padlo za oběť výstavbě kancelářských komplexů. Tento trend se nyní zastavil a správa City podporuje její obydlování, i když se neočekává, že by počet stálých obyvatel vystoupal příliš nad 10 000. Některé z nových bytů jsou v malých předválečných kancelářských budovách, které nejsou vhodné pro využití velkými firmami, jež tvoří hlavní zaměstnavatele v City. Většina stálých obyvatel bydlí v oblasti Barbican Estate.

City v noci – pohled z Tower Bridge
Rok Počet obyvatel
1700 208 000
1750 144 000
1801 128 129
1841 123 563
1881 50 569
1901 26 923
1991 5 385
2001 7 185

Od 90. let se City i v dalších ohledech odklání od téměř výhradního kancelářského charakteru. Například bylo otevřeno několik hotelů a první obchodní dům. Přesto je velká část City o víkendu vylidněná.

Místní samospráva[editovat | editovat zdroj]

Východní část City – pohled z katedrály svatého Pavla. Na horizontu je vidět Canary Wharf.

City má unikátní politické postavení, vyplývající z kontinuální existence jako statutárního města od anglosaské doby a zvláštního vztahu ke dvoru. Je spravováno institucí Corporation of London, v jejímž čele stojí starostaLord Mayor of London (nezaměňovat s Mayor of London - starostou Velkého Londýna, zavedeným v roce 2000). City má rovněž status ceremoniálního hrabství (ceremonial county), i když ve svém čele nemá hodnostáře Lord-Lieutenant, ale jeho funkci vykonává komise, jíž předsedá Lord Mayor.

V City je uplatňován unikátní volební systém, který neodpovídá současným představám o demokracii. Tento systém dovoluje volit obchodníkům a dělí City na volební okrsky v příkrém nepoměru k počtu voličů. Zákon City of London (Ward Elections) Bill, který tento systém pro volby do Corporation of London reformuje, byl schválen Sněmovnou lordů v říjnu 2002.

Podle nového systému bude zvýšen počet obchodníků s volebním právem z 16 000 na dvojnásobek. Firmy, které dříve neměly volební právo, budou vyzvány k nominaci voličů, které musejí vybrat poměrným systémem. Zákon rovněž odstranil další anomálie, které se ve volebním systému postupně nashromáždily, neboť nebyl upravován od poloviny 19. století.

Tento volební řád je často vnímán jako nedemokratický, ale zavedení běžného systému by znamenalo, že osm tisíc stálých obyvatel City by muselo řídit rozvoj jednoho z největších finančních center světa. Návrhy připojit City k některé sousední městské části (nejspíše Westminsteru) nebyly nikdy brány vážně.

Jiné oblasti působnosti City[editovat | editovat zdroj]

City má vlastní policejní složku – City of London Police. Ve zbytku Velkého Londýna zajišťuje policejní službu London Metropolitan Police se sídlem v New Scotland Yardu.

City řídí tři nezávislé školy – City of London School (chlapecká), City of London School for Girls (dívčí) a City of London Freemen's School (koedukační).

City je také velkým patronem umění. Spravuje Barbican Centre a podporuje několik významných divadelních společností.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála svatého Pavla v City – pohled z pěší lávky Millennium Bridge

Mosty[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tři vysoké budovy City – pohled přes Waterloo Bridge: Katedrála svatého Pavla, Tower 42 a The Swiss Re Tower

Nádraží[editovat | editovat zdroj]

  • Blackfriars station
  • Cannon Street station
  • City Thameslink railway station
  • Fenchurch Street railway station
  • Liverpool Street station
  • Moorgate station

Trasy a zastávky metra a DLR[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky

Mapy