Bath

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bath
Bath
Statistické údaje
Rozloha: 29 km²
Počet obyvatel: 90 000

zeměpisné souřadnice:
Správa
Status: město (1590) a samostatná správní jednotka (unitary authority)
Správní instituce: Rada Bathu a severovýchodního Somersetu
Bath & North East Somerset Council
WWW stránky: http://www.bathnes.gov.uk/
samostatná správní jednotka: Bath a North East Somerset
Region: Jihozápadní Anglie
Země: Anglie
Stát: Velká Británie
NUTS 3 UKK12
Ostatní
Ceremoniální hrabství: Somerset
Tradiční hrabství: Somerset
Volební obvod
Parlament: Bath
Parlament EU: Jihozápadní Anglie
Anglie
Další významy jsou uvedeny v článku Bath (rozcestník).

Bath je město v Jihozápadní Anglii, nejznámější svými lázněmi napájenými třemi horkými prameny. Nachází se 159 km západně od Londýna a 21 km na jihovýchod od Bristolu.

Město je vybudováno kolem přírodních horkých pramenů. První doložená zmínka o městu pochází z doby vlády Římanů, kdy jsou zmiňovány římské lázně, ačkoli se předpokládá, že bylo založeno dříve. Voda z pramenů byla používána na léčbu různých neduhů. Od alžbětinské do georgiánské doby to bylo výletní místo pro bohaté. Výsledkem této popularity byla výstavba mnoha architektonicky zajímavých staveb, z nichž nejznámější je Royal Crescent. Město má více než 90 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Keltové a Římané[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokazují, že římské lázně byly postaveny na místě kde se nacházela keltská svatyně, která byla zasvěcena bohyni Sulis. Římané zřejmě obsadili Bath krátce po své invazi do Británie v roce 43. Označovali ho jako Aquae Sulis (doslova voda bohyně Sulis) a ztotožnili ji s bohyní Minervou. V době vlády Římanů pokračovalo uctívaní bohyně Sulis a poselství určené pro ni vyryté do kovu, byly objeveny při archeologických vykopávkách u Sacred Springs. Jsou označovány jako tabulky kleteb, jsou psány v latině a obsahují klatby pisatele proti jiným lidem, jímž autor nepřál. Například pokud byly někomu ukradeny šaty, nechal vyrýt kletbu, kterou si měla přečíst bohyně Sulis a v tomto textu bylo zmíněno i jméno člověka podezřelého z krádeže.

V době vlády Římanů byly v této oblasti postaveny velké chrámy a lázeňské komplexy, včetně Velkých lázní. Jejich pozůstatky byly postupně odhalovány od 18. století a staly se jednou z největších turistických atrakcí. Asi ve 3. století byly okolo města vybudovány obranné hradby. Od 4. století vliv Římanů klesal ale některé horké prameny byly využívány i nadále.

Sasové[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že Bath by mohl být místem bitvy u Mons Badonicus (asi v roce 500 n.l.), kde král Artur porazil saské vojsko ale tato informace není potvrzena.

Anglosaská kronika zmiňuje, že Bath byl obsazen Sasy roku 577 po bitvě u Deorhamu. Sasové nazývali město Baðum (doslova u lázní) a toto jméno je původem dnešního názvu města. Roku 675 Osric, král Hwicce, založil v Bathu klášterní dům. Král Mercie Offa převzal roku 781 správu tohoto kláštera a přestavěl ho na kostel zasvěcený Svatému Petru. Bath se stal královským jměním. Silnice postavené Římany byly zničeny a král Alfréd Veliký nechal město postavit znova, ponechajíce jihovýchodní část ve vlastnictví kláštera.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Král Vilém II. věnoval město královskému lékaři Johnu z Tours, který se stal welšským biskupem a opatem Bathu roku 1088, s právem přemístit své sídlo Somersetu z Walesu do Bathu. Biskup John se tak stal prvním biskupem Bathu. Naplánoval a započal výstavbu velkého chrámu jako katedrály biskupství, u níž mělo stát jeho palác. Byly vybudovány i nové lázně okolo tří pramenů.

Později biskup upřednostnil Wales. V 15. století se katedrála v Bathu nacházela v zuboženém stavu. Roku 1500 se Oliver King, biskup bathský a welšský, rozhodl přebudovat ji do skromnější podoby. Nová katedrála byla dostavěna roku 1539, krátce poté co bylo bathské převorství zrušeno. Jindřich VIII. považoval katedrálu za nadbytečnou a nechal ji vyklidit, předtím než se stala městským farním kostelem. V alžbětinské době se město znovu stalo populárním lázeňským střediskem, lázeňská zařízení byla obnovována a stala se oblíbeným místem pro bohatou šlechtu. Bath obdržel status města roku 1590.

17. a 18. století[editovat | editovat zdroj]

V době Anglické občanské války se na předměstí Bathu 5. července odehrála bitva u Lansdowne.

V době vlády Stuartovců započala v Bathu rozsáhlá výstavba, která vyvrcholila v georgiánské době. Nově přestavěna byla i stará část města uvnitř hradeb. To bylo vyvoláno potřebou elegantního ubytování pro velké množství lázeňských hostů, které také lákala dostupnost moře. John Wood starší a jeho syn John Wood mladší vytvořili plány pro výstavbu nových ulic a náměstí. Základem jejich návrhu byly domy s identickým průčelím v působícím dojmem paláců. Smetanově zlatý vápenec vtiskl Bathu jeho současný charakter.

Beau Nash, který udával v 18. století ráz společenského života Bathu vytvořil kodex společenského chování a zábavy. Nicméně v 19. století město jako módní lázeňské středisko postupně ztrácelo svůj význam.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V období mezi večerem 25. dubna a ránem 27. dubna 1942 se stal Bath terčem německého letectva v odvetu za útok RAF na Lübeck a Rostock. Bylo poškozeno nebo zničeno asi 19 000 budov a zabito asi 400 lidí. Velké škody byly zaznamenány na mnoha historických stavbách mimo jiné na Royal Crescent, Circus, Pragon, lázeňských domech a v oblasti Queens Square. Všechny historické památky byly později obnoveny.

Geografie a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Bath se nachází v centru údolí řeky Avon, na jižním okraji Cotswolds, hřebenu vápencových pahorků, vyčleněných jako přírodní rezervace. Kopce které obklopují město dosahují maximální výšky 238 m. Rozprostírá se na ploše 29 km².

Středem města protéká řeka Avon. V minulosti měla řeka při průtoku městem charakter úzkých nesplavných pramenů protékajících bažinami a rybníky, což působilo časté záplavy. Pomocí hrází byla řeka regulována do jednoho koryta. Přesto se záplavy až do stavby rozsáhlých protipovodňových zábran v 70. letech 19. století, kterým padly za oběť mnohé domy v nižší části města, opakovaly.

V Bathu se nachází nejteplejší geotermální prameny ve Velké Británii. Jsou jedinými prameny v zemi s teplotou nad 40 °C. Tři z nich jsou využívány v termálních lázních.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí v Bathu je mírné, i když znatelně teplejší než v některých místech nacházejících se na stejné zeměpisné šířce, což je ovlivněno teplým Golfským proudem. Je zde v průměru sušší a teplejší klíma než v severnějších částech Velké Británie. Převládající směr větru je jihozápadní.

V roce 2003 byla průměrná teplota 10,3 °C, s výkyvy denního průměru 14,2 °C a 6,5 °C. Délka slunečního svitu byla 1645 hodin a úhrn srážek dosáhl hodnoty 957 milimetrů. Průměrná teplota, délka slunečního svitu a úhrn srážek je vyšší než průměrné hodnoty ve Velké Británii (9,5 °C, 1587 hodin a 901,5 mm).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle výsledků sčítání obyvatel z roku 2001 má Bath a jeho bezprostřední okolí 169 040 obyvatel, v průměrném věku 39,9 let (průměr Velké Británie je 38,6 let). Podle stejného pramene je pro tuto oblast charakteristické velké procento bělochů – 97,2%, znatelně více než je národní průměr – 90,9 %. Další etnické skupiny podle procenta zastoupení – multietnické (1%), Asiaté (0,5%) a černoši (0,5%).

Město má velké procento křesťanů (71%) zatímco další náboženství nepřesahují 0,5%. Tato čísla víceméně odpovídají průměru Velké Británie ačkoli procento obyvatel bez vyznání (19,5%) je výrazně vyšší než národní průměr (14,8%).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá na křižovatce Kennet a Avon Canal a řeky Avon . Nachází se zde železniční stanice na hlavní trati z Londýna do Bristolu, postavené společností Great Western Railway.

V současnosti je, kdysi důležitý, průmyslový sektor spíše méně významný i když zde existují významné softwarové, publikační společnosti a důležité organizace orientované na poskytování služeb a turistiku. Jedním z největších zaměstnavatelů v Bathu je Future Publishing. Tato společnost vydává více než 100 časopisů, včetně počítačových. Dalšími významnými zaměstnavateli je Ministerstvo obrany, ačkoli bylo mnoho jejích kanceláři přemístěno do Bristolu, National Health Service, Helphire Group Plc a Accident Management Company. V Bathu se nachází mnoho malých soukromých obchodů a restaurací, které prosperují díky turistickému ruchu.

Správa města[editovat | editovat zdroj]

Historicky patřil Bath do hrabství Somerset. Poté co bylo roku 1974 vytvořeno nemetropolitní hrabství Avon byl do něho začleněn i Bath. Poté co bylo hrabství Avon roku 1996 zrušeno stalo se město hlavním centrem samostatné správní jednotky (unitary authority) Bath a North East Somerset (B&NES). Městská rada Bathu byla zrušena roku 1996. Výzvy pro vytvoření obecní rady zůstaly nevyslyšeny i proto, že by se jednalo o obecní radu pro nezvykle velké město (největší město s obecní radou má asi 70 000 obyvatel) a také proto, že se to jevilo jako nepraktické.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní železniční stanicí ve městě je Bath Spa, která má pravidelné spojení s Londýnem, Bristolem, Cardiffem, Swansea, Exeterem, Plymouthem a Penzance (Great Western Main Line) a také s Westbury, Warminsterem, Salisbury, Southamptonem, Portsmouthem a Brightonem (Wessex Main Line). Spojení zajišťuje společnost First Great Western. Na hlavní trati na předměstí se nachází další stanice Oldfield Park, na které zastavují některé spoje do Bristolu.

Vzhledem k tomu,že se v Bathu nenachází letiště je využíváno Letiště Bristol International dosažitelné automobilem, autobusem nebo taxi nebo vlakovým spojem přes Bristol Temple Meads nebo Nailsea & Backwell.

Dálková autobusová doprava je realizována společností National Express do mnoha anglických měst. Hustou příměstskou síť autobusové dopravy provozuje First Group. Dvě další společnosti zajišťují vyhlídkové turistické vyjížďky autobusy doubledecker s otevřenou střechou.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V 18. století bylo město významným kulturním centrem, přitahujícím aristokracii a nižší šlechtu z celé země. To poskytlo městu významné finanční prostředky pro rozvoj kultury. V té době bylo postaveno Theatre Royal a stejně tak i další architektonické dominanty – Lansdown Crescent, Royal Crescent, Circus a Pulteney Bridge.

V současnosti se v Bathu nachází čtyři divadla - Theatre Royal, Ustinov Studio, Egg a Rondo Theatre, ve kterých vystupují mezinárodně uznávané divadelní soubory a režiséři. Město má také dlouhou tradici muzikálů. V Bathském opatství se nacházejí Klaisovy varhany a je největším koncertním sálem ve městě, kde je pořádáno asi 20 koncertů a 26 varhanních recitálů ročně. Ve městě se také každý rok koná Bath International Music Festival a Mozartfest. Dalšími festivaly jsou Bath Film Festival, Bath Fringe Festival a Bath Beer Festival.

V Bathu se mimo jiné nacházejí tyto kulturní zařízení – Victoria Art Gallery, Museum of East Asian Art, Holburne Museum of Art, Bath Postal Museum, Museum of Costume, Jane Austen Centre a Římské lázně.

Nejznámějším z mnoha kostelů v Bathu je Manvers Gospel Hall, nacházející se v centru města.

Média[editovat | editovat zdroj]

V Bathu jsou vydávány dvoje noviny – Bath Chronicle a Bath Times. Oba listy jsou vydávány společností Bath Newspapers s týdenním (společným) nákladem cca 178 000 výtisků. Bath Chronicle je deník, vydávaný od roku 1760. Jedná se o bulvární list s nákladem asi 14 600 výtisků a s počtem čtenářů asi 40 200. Bath Times jsou distribuovány zdarma a obsahují souhrn hlavních zpráv za předchozí týden z Chronicle a množství inzerátů. Univerzity of Bath vydává své vlastní noviny Impact distribuované zdarma jako večerník. Jeho redaktory jsou studenti univerzity. Náklad tohoto listu představuje asi 3 000 výtisků.

Mezi rozhlasové stanice vysílající ve městě je možno zařadit GWR Bath, lokálně zaměřené Bath FM, univerzitní 1449AM URB, vysílající program určený studentům a komerční Classic Gold 1260.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ve Bathu sídlí dvě univerzity – University of Bath a Bath Spa University. První z nich byla založena roku 1966 a vyrostla do pozice jedné z nejvýznamnějších vysokých škol Velké Británie. Ve vědeckých kruzích je uznávána především pro výzkumy v oborech fyzikálních věd, managementu a technologie. Je také známá svými sportovními aktivitami. Team Bath FC, byl prvním univerzitním fotbalovým klubem od roku 1880, který se v sezóně 2002/2003 probojoval do prvního kola anglického poháru.

Bath Spa University bylo umožněno jako univerzitní fakultě vydávat potvrzení o absolvování studia od roku 1992. Status univerzity obdržela roku 2005. Tato univerzita je zaměřena na tyto obory – umění a design, vzdělávaní, angličtina a tvůrčí aktivity, historie a kultura, hudba a sociální obory.

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Střední škola Typ WWW stránky
Státní školy
Beechen Cliff School chlapecká škola, šestileté studium [1]
Culverhay School chlapecká škola, šestileté studium [2]
Hayesfield School Technology College dívčí škola, šestileté studium [3]
St Gregory's Catholic College všeobecně vzdělávací [4]
Oldfield School dívčí škola, šestileté studium [5]
Ralph Allen School šestileté studium [6]
St Mark's CofE School všeobecně vzdělávací [7]
Soukromé školy
King Edward's School šestileté studium [8]
Prior Park College šestileté studium [9]
Kingswood School šestileté studium [10]
Royal High School dívčí škola, šestileté studium [11]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějším sportovním klubem je ragbyový Bath Rugby, který v současnosti hraje v Guinness Premiership. Klub, založený roku 1865, hraje od konce 19. století na hřišti Recreation Ground. V 80. letech 19. století vyrostl v jeden z nejlepších ragbyových klubů země.

Fotbalové kluby Bath City FC a Team Bath FC (přidružený k University of Bath) hrají v Southern Football League. Roku 2002 se Team Bath stal prvním univerzitním klubem za 120 let, který postoupil z kvalifikace Anglického poháru až do prvního kola. Na rozdíl od ragbyového klubu, Bath City nikdy nedosáhl tak výrazných úspěchů. Univerzitní tým byl založen roku 1999, zatímco městský klub existuje od roku 1908.

Utkání v kriketu se odehrávají v Bath Cricket Clubu, nacházejícím se na východ od řeky poblíž Pulteney Bridge. Hřiště je místem pořádání pravidelného Bath Cricket Festival. V této oblasti také sídlí Bath Croquet Club, který byl roku 1976 obnoven a je členem Jihozápadní federace croquetových klubů.

TeamBath je zastřešujícím pojmem pro všechny sportovní kluby University of Bath, včetně fotbalového. Dalšími sportovními odvětvími, které jsou v této organizaci zastoupené jsou atletika, basketbal, skeleton, lední hokej, moderní pětiboj, volejbal, ragby, plavání, tenis a triatlon.

Turistické atrakce[editovat | editovat zdroj]

Základním zdrojem příjmů města je turistika. Bath je po Londýně nejnavštěvovanějším městem Velké Británie. Ve městě se nalézají známky všech významných etap anglické historie – od Římských lázní (včetně známek původních keltských lázní) po Bathské opatství a Royal Crescent a Thermae Bath Spa založených roku 2000.

Význam turistického odvětví se odráží i v počtu asi 300 ubytovacích zařízení, včetně více než 80 hotelů a více než 180 zařízení Bed and Breakfast, z nichž mnohé se nacházejí v budovách postavených v Georgiánském slohu. Ve městě se také nachází asi 100 restaurací a barů. Některé společnosti poskytují dokonce i projížďky městem v autobusech s otevřenou střechou.

Parky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází několik veřejně přístupných parků, z nichž největším je Royal Victoria Park, nedaleko od centra města. Byl otevřen roku 1830 a jeho rozloha je 150 000 . Každý rok jsou zde pořádány různé akce jako například Bath International Music Festival (v roce 2003 byl jeho součástí koncert Tří tenorů) nebo předvádění horkovzdušných balónů. Park obsahuje botanickou zahradu, velké dětské hřiště a několik sportovních zařízení.

Dalšími parky v rámci města jsou Alexandra Park, nacházející se v okolí pahorku, z něhož je nádherný výhled na město; Parade Gardens, rozkládající se podél řeky nedaleko od centra města, založený v 18. století; Henrietta Park; Hedgemead Park a Alice Park.

Lázně[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byly otevřeny Thermae Bath Spa a město tak získalo zpět historickou pozici jediného města Velké Británie s přírodními horkými prameny.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jednou z dominant města je Bathské opatství. Ačkoli jeho budova vypadá starobyle, je ve srovnání s jinými britskými opatstvími a katedrálami relativně nová. Původně normanský kostel byl rekonstruován v gotickém slohu v první polovině 16. století. Použitý styl je také často označován jako pozdně perpendikulární styl. Chrámová a příčná loď má nádhernou vějířovou klenbu, vytvořenou Robertem a Williamem Vertuovými, kteří pracovali i na klenbách v King's College Chapel v Cambridge a Westminsterském opatství. Konečná podoba chrámové lodi vznikla v 19. století.

Převažujícím architektonickým stylem ve městě je Georgiánský sloh, který začal být populární počátkem 18. století. Mnoho významných architektů té doby se účastnilo při výstavbě města a tak se Bath pyšní mnoha terasovitě uskupenými domy. Mnoho budov postavených v té době mělo užitkový charakter a bylo postaveno především jako ubytovací zařízení.

Circus je jedním ze skvostů městské výstavby. Tři dlouhé zaoblené terasovité bloky budov, navržené Johnem Woodem starším vytvářejí kruhové prostranství určené pro veřejnost a dětské hry. Vzorem pro tuto výstavbu bylo římské Koloseum. Podobně jako Koloseum je v jednotlivých patrech použit různý architektonický styl – dórský na úrovni přízemí, iónský na prvním poschodí a hlavní část a korintský na horní část. Wood nikdy nespatřil výsledek svého návrhu, protože zemřel 5 dní poté co 18. května 1754 osobně položil základní kámen.

Nejznámější terasovitě uspořádanou stavbou ve svahu je Royal Crescent, vybudovaná v období let 17671774. Autorem návrhu byl John Wood mladší. Sám navrhl velké obloukovité průčelí, pro asi 30 domů s Iónskými sloupy na přízemí. Každý z vlastníků koupil určitou délku průčelí a pak zaměstnal svého vlastního architekta, který uplatnil svůj vlastní návrh a tak to co se občas jeví jako dva domy je ve skutečnosti jeden. V důsledku tak průčelí má jednotný uniformní vzhled, zadní část budovy je směsicí různých stylů. Tato architektura jednotného průčelí ale rozmanité zadní části je pro Bath typická.

Okolo roku 1770 významný neoklasicistní architekt Robert Adam navrhl Pulteney Bridge. Inspirací pro tento most byl most Rialto v Benátkách. Tak se tento most stal nejenom spojnicí břehů, ale také obchodním centrem a je spolu s mostem Rialto jedním z mála mostů, které plní tyto dvě funkce. Byl pojmenován po Frances a Williamu Johnstonovi Pulteneym, vlastníku pozemků pro jejichž spojení s druhým břehem byl vybudován.

Pozoruhodná místa[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu