Tristan da Cunha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa
Znak Tristan da Cunha

Tristan da Cunha je skupina sopečných ostrovů na jihu Atlantského oceánu vzdálená 2 816 km od břehů Afriky a 3 360 km od Jižní Ameriky. Je součástí britského závislého území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha. Od ostrova sv. Heleny je vzdálena 2173 km. Skupina se skládá z hlavního ostrova Tristan da Cunha a několika neobydlených ostrovů (Nepřístupný ostrov, Slavíčí ostrovy, Goughův ostrov) jihovýchodně od hlavního ostrova. Tristan de Cunha je nejodlehlejší ostrov na světě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy poprvé spatřil v roce 1506 portugalský námořník Tristao da Cunha, ale bouře zabránila tomu, aby u nich zakotvil. Podle něj byl později hlavní ostrov pojmenován. První průzkum ostrova provedli roku 1767 Francouzi. Bylo prozkoumáno pobřeží ostrova a zjištěna přítomnost pitné vody. Prvním stálým osadníkem se v roce 1810 stal Jonathan Lambert z Massachusetts, který prohlásil, že ostrov je jeho vlastnictvím. Roku 1812 ovšem Lambert zemřel a s ním zaniklo i jeho vlastnictví ostrova.
Roku 1815 byly ostrovy formálně připojeny k Velké Británii. Důvodem bylo omezit snahy Francouzů o osvobození Napoleona Bonaparta z jeho vězení na ostrově Sv. Helena.[1]
Pokusy kolonizovat Nepřístupný ostrov se ukázaly jako neúspěšné. Britové na ostrovech zřídili svou armádní pevnost a tím také došlo k zahájení kolonizace těchto ostrovů. Po otevření Suezského průplavu ovšem ostrovy ztratily svůj význam pro cesty z Evropy na Dálný Východ.
V roce 1867 navštívil ostrov mladší syn královny Viktorie princ Alfred. Na počest jeho návštěvy bylo hlavní město ostrova pojmenováno „Edinburgh sedmi moří“ (princ měl titul vévoda z Edinburghu). Ostrov v r. 1880 navštívil také anglický misionář a učitel Erwin H. Dogson. Roku 1957 jej v rámci plavby kolem světa navštívil manžel britské královny Alžběty II. princ Philip na palubě královské jachty nazvané Británie.

Během 2. světové války byly ostrovy využívány Britským královským loďstvem. Z ostrova byl kontrolován pohyb Němců na jihu Atlantiku. V této době byl také jmenován britskou vládou správce ostrova.

Roku 1961 vybuchla blízko ostrova atomová bomba. Jednalo se o součást operace Argus. Obyvatelé ostrova o tom nebyli informováni a také jejich zdravotní stav byl monitorován až později. Následovaly domněnky o dalším testu učiněném v roce 2006. V roce 1961 musel být ostrov z důvodu sopečné aktivity evakuován. Obyvatelstvo bylo přesunuto na Britské ostrovy. Poté probíhaly testy a měření zda je možné na ostrově dále trvale bydlet a po skončení těchto testů se v roce 1963 začaly některé rodiny znovu vracet.

V roce 2005 dostal ostrov přiděleno britské poštovní směrovací číslo, které zdejším obyvatelům pomohlo usnadnit online objednávky zboží.

13. února 2008 vypukl na ostrově požár, který zničil rybářskou továrnu a generátory, které ostrovanům dodávaly elektřinu. Záložní generátory začaly pohánět nemocnici a zbytek ostrova zůstal bez elektřiny. Obyvatelé ostrova si pomáhali svíčkami. Tento otevřený oheň měl pro ostrov zničující moc, neboť rybolov je hnací silou ekonomiky ostrova. Pracovníci britské armády udržují v chodu přístav, tak aby jeho provoz nebyl omezen.

Politika a zákon[editovat | editovat zdroj]

Tristan da Cunha je závislým územím Svaté Heleny, zámořského teritoria Velké Británie. Výkonnou moc má královna, která je zastoupena guvernérem ostrova Svatá Helena. Na ostrovech je guvernér zastoupen správcem ostrova. Správce spolupracuje s ostrovní radou tvořenou osmi zvolenými a třemi jmenovanými členy. Policii na hlavním ostrově zastupuje 1 policejní úředník a další 3 pomocní strážníci. Tristan da Cunha má svou vlastní legislativu, ale řídí se také zákony ostrova Svaté Heleny (pokud nejsou v rozporu s místními zákony).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

lokalizace Svaté Heleny, Ascensionu a Tristanu da Cunha v Atlantiku
Red pog.png
Tristan da Cunha
lokalizace Svaté Heleny, Ascensionu a Tristanu da Cunha v Atlantiku

Název „Tristan da Cunha“ je používán nejen pro hlavní ostrov, ale také pro další ostrovy, které jej obklopují.

  • hlavní ostrov Tristan da Cunha a jeho obklopující ostrovy
    • Tristan da Cunha (hlavní ostrov a největší)
    • Nepřístupný ostrov
    • Slavičí ostrovy (Slavičí ostrov, Střední ostrov, ostrov Stoltenhoff)
    • Goughův ostrov (Diego Alvarez)

Nepřístupný ostrov a Slavičí ostrovy se nachází asi 35 km jihozápadně od hlavního ostrova, Goughův ostrov je vzdálen 395 km jihovýchodně. Hlavní ostrov je hornatý, jediná rovinná oblast je v okolí největšího města ostrova – Edinburghu (oficiálně pojmenován Edinburgh sedmi moří) - na severozápadním břehu. Nejvyšším bodem je vulkán nazvaný podle královny Marie a je vysoký 2062 m. Tento vrchol je v zimním období dokonce pokryt vrstvou sněhu. Klima na ostrově je mořské subtropické s minimálními rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci. Další ostrovy jsou neobydlené s výjimkou Goughova ostrova, na němž je umístěna meteorologická stanice, a na které pracuje 6 lidí.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Celkový počet obyvatel na ostrovech je 271. Nejvíce jich žije v Edinburghu. Hlavním náboženstvím je křesťanství, buď anglikánské nebo římskokatolické.
Příčinou zdravotních potíží obyvatel (astma, oční zelený zákal,…) je uzavírání sňatků v rámci ostrova, tudíž dochází ke kuriózním situacím, kdy si například muž bere svou sestřenici.

Vzájemná vzdálenost ostrovů způsobuje nemalé problémy s dopravou. Na ostrovech není žádné letiště, proto je možnost přístupu na ně pouze lodí. Námořní spojení z JAR přes Ascension do Velké Británie se však ostrovům vyhýbá.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Veškerá půda na ostrově je ve společném vlastnictví a všechny farmářské rodiny na ostrově mají vlastní akcie. Dobytek na ostrově je monitorován tak, aby nedocházelo k jeho úbytku a mohla být díky němu uchována pastvina.
Hlavním zdrojem příjmů je mořský rak (továrna na jeho zpracování se nachází přímo na ostrově) a prodej poštovních známek. Většina lidí má 2 zaměstnání, přičemž to druhé je zpravidla nějaká činnost vykonávaná v administrativě (samospráva ostrova). Při výbuchu sopky v r. 1961 byla zničena i továrna na zpracování raků, která byla později přestavěna. Je ve vlastnictví jedné jihoafrické firmy, která má výhradní právo dovážet raky do USA a Japonska. Přestože je Tristan de Cunha britským zámořským teritoriem, tak nemá přístup k trhu Evropské Unie. Nedávný pokles zájmu o raky z ostrova ze strany USA způsobil, že obyvatelé musejí nyní čerpat ze svých rezerv a dostávají se do finančních problémů.

Poštovní známky[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově platily známky Svaté Heleny, od roku 1952 opatřené přetiskem TRISTAN DA CUNHA, později mělo souostroví definitivní známky se svým názvem. Známky byly britského stylu a ve Velké Británii byly též tištěny.[2]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Na ostrovech je sice 271 obyvatel, ale vyskytuje se pouze 8 příjmení – Patterson, Glass, Green, Hagan, Rogers, Swain, Lavarello a Repetto (poslední 2 jsou typicky italská). Celkový počet rodin je 80. Zdravotní péče je bezplatná, ale jediný lékař pochází z JAR, stejně jako dalších 5 ošetřovatelek. Pokud se ovšem stane nějaký vážnější úraz nebo je nutná operace, je potřeba převézt zraněného do Kapského města. Z ostrova je zaslán signál projíždějícím rybářským lodím a poté je dotyčný převezen. Od r. 2007 spolupracuje Tristan da Cunha se zdravotním zařízením v Pittsburghu.
Televize se na ostrově objevila až v r. 2001 a od té doby se britská televize stará o příjem signálu i na tento ostrov.

Dlouhá izolace ostrova vedla k vytvoření neobvyklého nářečí vzniklého z angličtiny.

Virová nákaza[editovat | editovat zdroj]

V prosinci roku 2007 oznámila BBC World, že na ostrově vypukla virová epidemie. Tato epidemie byla obzvlášť nebezpečná vzhledem k nedostatku vhodných zdravotnických materiálů na ostrově. Mezinárodní organizace začaly ostrovu pomáhat dodávkami léků. Nejvíce ohroženi byli nejmenší děti a obyvatelé v důchodovém věku. Nicméně hospitalizovány byly jen čtyři osoby, zbytek obyvatel byl již při příjezdu zdravotnické pomoci na ostrov zdráv.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Roberts, Edmund(1837). Embassy to the Eastern Courts of Cochin-China, Siam, and Muscat.New York:Harper & Brothers, 33. 
  2. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Afrika, s. 164.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 37° 6′ 23″ j. š., 12° 17′ 8″ z. d.