Bouvetův ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bouvetův ostrov
Bouvetøya
Vlajka Bouvetova ostrova
vlajka
Znak Bouvetova ostrova
znak
Geografie

Poloha Bouvetova ostrova

Hlavní město:
Rozloha: 49 km²
Nejvyšší bod: Olavtoppen (780 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 54°26′ j. š., 3°23′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 0
Hustota zalidnění: 0 ob. / km²
Jazyk: norština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení: závislé území Norska
Král: Harald V.
Měna: norská koruna (NOK)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 074 BVT BV
MPZ: N
Národní TLD: .bv .no

Bouvetův ostrov (norsky Bouvetøya) je neobydlený sub-antarktický vulkanický ostrov v jižní části Atlantského oceánu. Leží zhruba jihozápadně od mysu Dobré naděje nacházejícího se v Jihoafrické republice. Ostrov je norské teritorium.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bouvetův ostrov se nachází na 54°26′ jižní šířky 3°24′ východní délky, jeho rozloha je 49 km², 93 % jeho povrchu tvoří ledovce, které pokrývají jižní a východní pobřeží. Ostrov je velmi těžko přístupný, nemá žádný přístav, dá se zakotvit pouze při pobřeží. Mohutné ledovce padají z útesů přímo do moře nebo na pláže tvořené tmavým vulkanickým pískem. Pobřeží je v délce 29,6 km často obklopeno ledovými krami. Nejvyšší bod ostrova se jmenuje Olavtoppen, vrchol je 780 metrů nad mořem. Lávový šelf na západě ostrova, který se objevil v letech 1955 a 1958, zde umožňuje hnízdit ptákům. Bouvetův ostrov může být (spolu s Tristan da Cunha) kandidátem na jeden z nejodlehlejších ostrovů. Nejbližší další pevnina je až Země královny Maud (součást Antarktidy), která je vzdálena 1600 kilometrů jižně a je také neobydlená.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bouvetův ostrov na satelitním snímku

Bouvetův ostrov objevil 1. ledna 1739 Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier, který zde velel dvěma francouzským lodím (Aige a Marie). Pozici ostrova se mu nepovedlo přesně určit. Bouvet svůj objev neobeplul a protože bylo špatné počasí, nebylo ani jisté, zda jde o ostrov nebo jinou pevninu.

Až v roce 1808 se k ostrovu dostal kapitán velrybářské lodi Swan Lindsay. Loď patřila společnosti Enderby Company. Lindsay sice na ostrově rovněž nepřistál, ale již správně zaměřil jeho pozici. První se na ostrov úspěšně dostal v prosinci 1811 kapitán velrybářské lodi Wasp, Benjamin Morrell, který zde se svou posádkou lovil tuleně. 10. prosince 1825 kapitán Norris, vůdce velrybářských lodí Sprightly a Lively, vlastněných opět společností Enderby Company, přistál na ostrově a pojmenoval jej Liverpool island, ostrov pak prohlásil za území patřící Britské koruně.

Pobřeží Bouvetova ostrova na snímku z roku 1898

V roce 1898 byla u ostrova německá expedice Valdivia Carla Chuna, ale na ostrově nepřistála. S postupným poklesem rybářských aktivit v Jižním ledovém oceánu v 2. polovině 19. století, vzhledem k odlehlosti ostrova, spíše nepříznivých podmínek, chladnému počasí, mizivému množství potenciálních přírodních zdrojů a jeho mizivé geopolitické významnosti zůstává ostrov neobydlen a na drobné výjimky dlouhá léta nenavštěvován.

První delší pobyt na ostrově uskutečnila v roce 1927 norská posádka výzkumné lodi Norvegia, zůstala zde měsíc; díky tomu mohlo vznést nárok na tento ostrov Norsko, které ho pojmenovalo Bouvetøya. Dekret norského krále z 23. ledna 1928 prohlašuje Bouvetův ostrov za norské teritorium. Spojené království se vzdalo svých nároků ve prospěch Norska hned následující rok.

V roce 1964 zde byl objeven opuštěný záchranný člun s několika věcmi, ale žádný pasažér lodi nalezen nebyl. V roce 1971 byl Bouvetův ostrov a jeho teritoriální vody prohlášeny za přírodní rezervaci. Ostrov zůstává neobydlen. Roku 1977 zde norští vědci umístili automatickou meteorologickou stanici.

Vstup na ostrov musí být povolen jak Antarktickým národním programem Jihoafrické republiky (South African National Antarctic Program) tak Norským polárním institutem. Před několika lety vznikl projekt Most Traveled People[1] (Nejzcestovalejší lidé) se seznamem míst, jejichž navštívením získávají tam registrovaní cestovatelé body, jež přispívají k jejich kreditu. Bouvetův ostrov patří mezi elitní položky tohoto seznamu. Pravděpodobně poslední přistání na tomto ostrově provedl „nejzcestovalejší člověk světa“, Američan Charles Veley[2] v roce 2003.[3]

Incident Vela[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. září 1979 americká družice Vela zaznamenala velký záblesk (je přisuzován podle intenzity výbuchu menší jaderné bombě nebo dopadu velkého meteoru) v pásu jižního Indického oceánu mezi Bouvetovým ostrovem a ostrovem Prince Edwarda.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://mosttraveledpeople.com/
  2. http://mosttraveledpeople.com/Traveler.cfm?id=1
  3. http://www.janeresture.com/kingman_reef/index.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]