Bouvetův ostrov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bouvetův ostrov Bouvetøya |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | |||
| Rozloha: | 49 km² | ||
| Nejvyšší bod: | Olav Peak (935 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 0 | ||
| Hustota zalidnění: | 0 ob. / km² | ||
| Jazyk: | norština (úřední) | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | závislé území Norska | ||
| Král | Harald V. | ||
| Měna | norská koruna (NOK) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 074 BVT BV | ||
| MPZ | N | ||
Bouvetův ostrov (Norsky:Bouvetøya) je neobydlený sub-antarktický vulkanický ostrov v jižní části Atlantského oceánu. Leží zhruba jihozápadně od mysu dobré naděje v Jihoafrické republice. Ostrov je norské teritorium.
Obsah |
[editovat] Geografie
Bouvetův ostrov se nachází na 54°26′ jižní šířky 3°24′ východní délky, jeho rozloha je 49 km², 93 % jeho povrchu tvoří ledovce, které pokrývají jižní a východní pobřeží. Ostrov je velmi těžko přístupný, nemá žádný přístav, dá se zakotvit pouze při pobřeží. Mohutné ledovce padají z útesů přímo do moře nebo na pláže tvořené tmavým vulkanickým pískem. Pobřeží je v délce 29,6 km často obklopeno ledovými krami. Nejvyšší bod ostrova se jmenuje Olavtoppen, vrchol je 780 metrů nad mořem. Lávový šelf na západě ostrova, který se objevil v letech 1955 a 1958, zde umožňuje hnízdit ptákům. Bouvetův ostrov může být (spolu s Tristan da Cunha) kandidátem na jeden z nejodlehlejších ostrovů. Nejbližší další pevnina je až Země královny Maud, v Antarktidě, která je vzdálena 1600 kilometrů jižně a je také neobydlená.
[editovat] Historie
Bouvetův ostrov objevil 1. ledna 1739 Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier, který zde velel dvěma francouzským lodím (Aige a Marie). Pozici ostrova se mu nepovedlo přesně určit. Bouvet svůj objev neobeplul a protože bylo špatné počasí, nebylo ani jisté, zda jde o ostrov nebo jinou pevninu.
Až v roce 1808 se k ostrovu dostal kapitán velrybářské lodi Swan Lindsay. Loď patřila společnosti Enderby Compeny. Lindsay sice na ostrově rovněž nepřistál, ale již správně zaměřil jeho pozici. První se na ostrov úspěšně dostal v prosinci 1811 kapitán jiné velrybářské lodi Wasp, Benjamin Morrell, který zde se svou posádkou lovil tuleně. 10. prosince 1825 kapitán Norris, vůdce velrybářských lodí Sprightly a Lively vlastněných opět společností Enderby Company, přistál na ostrově a pojmenoval jej Liverpool island, ostrov pak prohlásil za území patřící Britské koruně.
V roce 1898 byla u ostrova německá expedice Valdivia Carla Chuna, ale na ostrově nepřistála.
První delší pobyt na ostrově uskutečnila v roce 1927 norská posádka výzkumné lodi Norvegia, zůstala zde měsíc; díky tomu mohlo vznést nárok na tento ostrov Norsko, které ho pojmenovalo "Bouvetøya". Dekret norského krále z 23. ledna 1928 prohlašuje Bouvetův ostrov za norské teritorium. Spojené království se vzdalo svých nároků ve prospěch Norska hned následující rok.
V roce 1964 zde byl objeven opuštěný záchranný člun s několika věcmi, ale žádný pasažér lodi nalezen nebyl. V roce 1971 byl Bouvetův ostrov a jeho teritoriální vody prohlášeny za přírodní rezervaci. Ostrov zůstává neobydlen. Roku 1977 zde norští vědci umístili automatickou meteorologickou stanici.
[editovat] Incident Vela
Dne 22. září 1979 americká družice Vela zaznamenala velký záblesk (je přisuzován podle intenzity výbuchu menší jaderné bombě nebo dopadu velkého meteoru) v pásu jižního Indického oceánu mezi Bouvetovým ostrovem a ostrovem Prince Edvarda. Radioaktivní spad dopadl na velmi rozsáhlou oblast a byl zaznamenán vědci v Australském antarktickém teritoriu. Žádná země nepřiznala svou odpovědnost k testu, ale podezření padlo na Jihoafrickou republiku, Izrael a Taiwan.
[editovat] Externí odkazy
- (en) Bouvetův ostrov
|
|||||||||||
