Bitva na Mons Badonicus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Mount Badon
Konflikt: Střet Britských Keltů s Anglosasy
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|{{{komentář}}}]]
Trvání: není známé, ale uvádí se rok 495
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: není známé, ale odehrála se na území současné Anglie nebo Walesu
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: vítězství Keltů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Keltové Anglosasové
Velitelé
je připisováno králi Artušovi není znám
Síla
neznámá neznámá
Ztráty
neznámé neznámé
{{{poznámky}}}
Británie okolo roku 500

Bitva u Mount Badon se odehrála okolo roku 500 (přesnější datum není známo, často je uváděn rok 495) a Britové v ní porazili anglosaské vojsko. Jedná se o nejdůležitější politicko-vojenskou událost 5. a 6. století v Británii ale není jisté ani místo kde se tato bitva odehrála ani její datum. V 9. století bylo vítězství v této bitvě připsáno králi Artušovi.

Místo doba a velitelé[editovat | editovat zdroj]

Místo[editovat | editovat zdroj]

Kde se tato bitva odehrála ani velitel britských Keltů není známo. Mnich svatý Gilda, který žil v době kdy se bitva pravděpodobně odehrála, uvádí v díle De Excidio Britanniae, že se konala v roce, kdy se narodil, ale neuvádí ani jméno velitele keltského vojska ani místo kde k ní došlo.

Jako místo bitvy je uváděno mnoho míst nacházejících se na území dnešní Anglie nebo Walesu:

  • Mynydd Baedan v jižním Walesu
  • Badbury Hillfort - opevnění v Dorsetu
  • Solsbury Hill nedaleko Bathu
  • Buxton město kde bývaly římské lázně
  • hrad Liddington
  • Bardon Hill
  • Bathampton Down

Spekulace o místě závisí na pohledu na to, zda se jednalo o střet na pomezí teritorií ovládaných jednotlivými stranami nebo zda to byla snaha Anglosasů dosáhnout ústí řeky Severn a rozdělit kmeny Keltů ve Walesu a na jihozápadu.

Velitelé[editovat | editovat zdroj]

Historické zdroje o veliteli keltského vojska uvádí:

  • Historia Brittonum z 9. století uvádí, že jméno velitele bylo Artuš
  • stará waleská báseň připisovaná Taliesinovi (žijícím v druhé polovině 6. století) odkazuje na bitvu u Badonu vedenou Arturem ...
  • pozdější výzkumy ukazují na to, že keltským velitelem mohl být Ambrosius Aurelianus (některými prameny označován jako základ pro legendy o králi Artušovi) a saským velitelem byl Aelle ze Sussexu, král jižních Sasů

Datum[editovat | editovat zdroj]

Datum konání bitvy:

  • text Gildasova díla se dá vykládat tak, že se bitva mohla odehrát roku 503, nebo podle jiného názoru roku 495
  • podle pozdější kroniky Annales Cambriae se bitva konala roku 516 (a toto datum je akceptováno i současnými vědci)
  • keltské Letopisy svatých (pocházející z 11. století) nepřímo podporují datum blíže roku 493

Důsledky bitvy[editovat | editovat zdroj]

I když místo a doba konání bitvy není jisté, je jisté, že na určitou dobu zastavila expanzi Anglosasů. Anglosaská kronika neuvádí informaci o bitvě, ale obsahuje 70letou časovou mezeru v informacích o anglosaských velitelích v 5. a 6. století. Procopius uvádí příběh, který mu byl vyprávěn členem diplomatické mise, z nichž někteří byli Anglové, že Anglosasové považují Británii za příliš přeplněnou a tak se přestěhovali do severní Galie. Existují i jiné příběhy z poloviny 6. století o skupinách Anglosasů opouštějících Británii. Tyto informace ukazují na neúspěchy invaze Anglosasů.

Archeologické nálezy z pohanských anglosaských pohřebišť naznačují, že některé jejich osady na hranici mezi územím ovládaným Anglosasy a původními obyvateli zůstaly opuštěny v období okolo roku 500. Anglosasové ovládali území současných hrabství Kent, Sussex, Norfolk, Suffolk a okolí Humberu. Je zřejmé, že původní Britové měli pod kontrolou oblast na západ od hranice tvořené linií Wiltshire Avon u Christchurche, na sever k řece Trent, pak podél této řeky kde se blíží k Humberu a na sever podél řeky Derwent a pak na východ k Severnímu moři. Malá enkláva na sever a západ u Londýna a jih Verulamium.

Druhá bitva u Mount Badon[editovat | editovat zdroj]

Annales Cambriae uvádí, že roku 665 se odehrála druhá bitva u Mount Badon. Dále uvádí v tomto roce přechod Anglosasů ke křesťanství a smrt jednoho Morgana. Je možné, že tyto události spolu souvisí, pokud jsou to skutečné události, nebo se jedná o opakovanou informaci o první bitvě.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Mons Badonicus na anglické Wikipedii.