Dórský řád
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dórský řád (tzv. mužský řád) je nejstarší antický stavební řád, vyznačující se střízlivostí a jednoduchostí. Objevoval se na pevninské části Řecka – na poloostrově Peloponnés od 7. století př. n. l. do 5. století př. n. l. Je součástí klasické řádové architektury.
Obsah |
[editovat] Historie
Vznikl již v 7. století př. n. l. aplikováním principů tehdejší dřevěné architektury. Běžně byl používán od 6. století př. n. l. K jeho zdokonalení v detailech došlo v 5. století př. n. l.. Chrámy vznikaly na základě mykénského megara.
[editovat] Znaky
Proporčně jsou dórské sloupy nejmohutnější ze všech antických sloupů, proto je tento styl nazýván mužským. Zároveň je to prostý a střízlivý sloh.
Překvapivě zde velký význam má barva, zejména červená a modrá. Ačkoliv chrámy byly barevné, jeden ze zakladatelů dějin umění, Johann Joachim Winckelmann prosazoval představu, že antické stavby byly nebarevné, respektive v barvě kamene.
[editovat] Části
[editovat] Štít
Průčelí antického chrámu vrcholí trojúhelníkovým štítem, jehož tympanon v průčelí mohl být zdobený reliéfně a osazený na vrcholku a na rozích akroteriony, které měly tvar palmety – zvířecí a lidské postavy nebo gryfy – lva s orlí hlavou a křídly. Tašky byly obvykle z pálené hlíny, někdy i z mramoru.
[editovat] Kladí
Pod štítem se nachází římsa s kapkami – guttae, která je spojena s vlysem. Ten je složen ze střídavě položených obdélných desek – triglyfů se žlábkovým ornamentem a reliéfně zdobenými metopami. Nejspodnější částí kladí je architráv tvořený souvislými kvádry kamene.
[editovat] sloupy
Abakus (čtvercová deska) a echinus (poduška), jakožto jednoduchá dvoudílná hlavice podle mykénského vzoru navazuje na architráv. Masivní kónické sloupy mají dřík ostře kanelován 16–22 svislými žlábky, které se stýkají v ostré hraně. Tyto žlábky mohou být k vrcholu dříku přerušeny několika prstenci. Vzhůru se zužující sloup má entasi (vydutí), ale nemá patku, a tak spočívá přímo na podstavě.
[editovat] Stylobates
Touto podstavou, na jaké spočívá celá stavba, je stylobates složený ze tří vysokých stupňů.
[editovat] Srovnání s iónským řádem
| Dórský řád | Iónský řád | |
|---|---|---|
| Tvar sloupů a kládí | Přísně daný | Uvolněnější, lehčí, vznosnější a zdobnější |
| Sloup v poměru ke své výšce | Širší | Štíhlejší |
| Žlábky (kanely) | Mělké, oddělené hranou | Hluboké, oddělené páskem |
| Patka | Chybí | Ano, členitá |
| Echinos | Zaoblený | S volutami |
| Architráv | Nerozdělený | Členěný na tři horizontální pásy |
| Vlys | Střídání triglyfů a metop | Souvislý reliéf |
| Výskyt | Peloponnés | Malá Asie |
| Princip | mužský | ženský |
[editovat] Estetika a optické klamy
Ideální proporce, vyváženost horizontál a vertikál spojených šikmými liniemi štítů je udivující dodnes. Dosáhli jí geometrizací architektury, jejíž estetický kánon vycházel z filosofické představy o ideálních geometrických tvarech a proporcích. Na základě takového kánonu byl stanoven modul jako poměrný princip používaný při stavbě antických chrámů. Například dórský sloup byl z 11 takových modulů.
Záměrně využívají optické klamy, například: rohové sloupy nebyly postaveny kolmo ale lehce šikmo, neboť teprve pak je zrak v důsledku optického klamu dokáže vnímat jako svislé (Platón).
Tehdy byl fyzikálním silám dán tvar tím, že řešily základní vztah podpory a břemene, hledali harmonii mezi nesenou a nesoucí složkou, nejprve ve dřevě, pak v kameni.
[editovat] Umělci
Perikles se i přes odpor svých nepřátel rozhodl na Akropoli v Athénách vybudovat komplex budov. Práce byla zahájena roku 447 př. n. l. výstavbou Parthenónu [zdroj?]. Jeho architekty se stali:
- Iktínos
- Kallikrates
- sochařskou výzdobu provedl Feidiás – včetně již neexistující sochy Athény, která dominovala uprostřed Parthenónu.
[editovat] Stavby
- Héřin chrám v Olympii (600 př. n. l.)
- Diův chrám v Olympii (470 – 457 př. n. l.)
- Apollónův chrám v Korintu (asi 560 př. n. l.) – je harmonicky zasazen v krajině, dochovaly se jen fragmenty.
- Město Paestum (Pestum), bylo dříve nazýváno Poseidonia: Poseidónův chrám – zachovalý, šest sloupů v průčelí, hexastylos, dipteros, stojí na pobřeží – vítá mořeplavce.
- Chrám bohyně Cerery – přehnaná enfloazie – má dříky příliš nafouklé.
- Parthenón (Akropolis) – (chrám všech bohů, ale zasvěcen bohyni Athéně) bohužel, stavba vyletěla roku 1687 do povětří, když Benátčané zasáhli Parthenón granátem.
- Propylaje – jsou vstupem na Akropolis.
[editovat] Literatura
- Dějiny výtvarného umění od Mgr. Marie Černé, Idea servis, 2005, ISBN 80-85970-48-1.
