Suchoj Su-34

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Su-34
Určení stíhací bombardér[1]
Výrobce Suchoj
První let 13. dubna 1990
Zařazeno 2014[2]
Charakter Výroba/zařazení[3]
Uživatel Ruské letectvo
Výroba 2006-dosud[4]
Cena za kus 36 mil. US$[5]
Vyvinuto z typu Suchoj Su-27

Suchoj Su-34 (vývozní značení: Su-32, v kódu NATO "Fullback") je ruský dvoumístný útočný letoun a stíhací bombardér odvozený od typu Suchoj Su-27UB. Jeho vývoj sahá již do roku 1990. Letoun je odlišný od klasického Su-27, má širší plochou příď, kabinu pro dva letce, kteří sedí vedle sebe. V nosu stroje je umístěn radar pro sledování terénu, který řídí přízemní let (kopírování terénu). Letoun byl koncipován pro protizemní útoky, jako náhrada za Suchoj Su-24 s možností vedení vzdušného boje. Je také vybaven zařízením pro tankování za letu.

Plná sériová výroba Su-34 byla podle vyjádření představitelů konstrukční kanceláře Suchoj zahájena v sibiřských závodech NAPO 9. ledna 2008.[5]

Problémy s financováním[editovat | editovat zdroj]

Dodávkám Su-34 nevyhovoval stav financí a proto byly ze začátku vyráběny pouze předsériové stroje. V roce 2004 Suchoj oznámil, že začal malosériovou výrobu a první stroje budou dodány do služby kolem roku 2008. Přesto pokračovala modernizace strojů Su-24, což nepřímo potvrzovalo domněnku, že Su-34 v činné službě je vzdálená budoucnost.

V březnu 2006 ruský ministr obrany Sergej Ivanov oznámil, že vláda zakoupila dva Su-34, které zařadí do příslušných jednotek ještě v roce 2006 a plánuje zkompletovat jednotku vybavenou 24 Su-34 do konce roku 2010. Ruské ministerstvo obrany podepsalo smlouvy na nákup 32 ks Su-34 s dodávkami do roku 2015 a do roku 2020 jsou plánovány kontrakty na 80 strojů.[6] Ivanov prohlásil, že jsou "mnohokrát efektivnější ve všech důležitých parametrech" a proto letectvo bude potřebovat mnohem méně nových strojů k nahrazení starších Su-24. V červenci 2006 dále řekl, že Rusko bude mít do roku 2015 58 nových Su-34.[7] Prvních šest strojů Su-34 bojové jednotky obdržely v roce 2011.[8]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 14,70 m
  • Délka: 21,94 m
  • Výška: 5,93 m
  • Nosná plocha: 62 m²
  • Vzletová hmotnost: 39 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 45 100 kg
  • Motor: 2× Ljulka AL-35F
    • Tah motoru: 137,2 kN
  • Max. rychlost: Mach 1,8
  • Dostup: 14000 m
  • Dolet: 4500 km
  • Výzbroj: 1× 30mm kanón GŠ-30-1, 8 000 kg munice (pumy, rakety)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Su-32/34 page. Sukhoi.
  2. http://lenta.ru/news/2014/03/21/su34/
  3. Russian Air Force receives 4 new Su-34 fighter-bombers [online]. Sukhoi, 24/12/2010, [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Su-34 in the sky [online]. Sukhoi, 12/10/2006, [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Zahájena plná sériová výroba letounů Su-34 [online]. ATM, 2008-01-14, [cit. 2008-01-15]. Dostupné online.  
  6. Oružia ne chvatit [online]. vedomosti.ru, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Air Force to buy 58 Su-34 Fullback fighter-bombers by 2015 [online]. rian.ru, 7.7.2006, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. http://lenta.ru/news/2011/12/09/su34/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]