Dvouproudový motor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Animace dvouhřídelového motoru.
A. Jedna hřídel (nízkotlaká část)
B. Druhá hřídel (vyskotlaká část)
C. Statické součásti
1. Vstupní ústrojí
2. Dmychadlo
3. Nízkotlaký kompresor
4. Vysokotlaký kompresor
5. Spalovací komora
6. Vysokotlaká turbína
7. Nízkotlaká turbína
8. Jádro trysky
9. Výstupní tryska

Dvouproudový motor (také turbodmychadlový) je druh leteckého motoru, který pracuje na podobném principu jako proudový motor. Obsahuje navíc dmychadlo (ventilátor, angl. fan) a nízkotlaký kompresor, poháněné další turbínou.

Popis funkce[editovat | editovat zdroj]

Vzduch, vstupující do motoru, je nejprve stlačen dmychadlem. Část jej pak proudí do vysokotlaké části motoru, zbytek ji obtéká obtokovým kanálem. Tah motoru je vyvolán účinkem obou proudů plynů. Na vstupu vysokotlaké části motoru se nachází nízkotlaký a vysokotlaký kompresor (s oddělenými souosými rotory). Pak následují spalovací komory, v nichž dojde ke spálení paliva a nárůstu objemu plynů. Spaliny procházejí přes turbíny vysokotlakého kompresoru a dmychadla, kterým předají větší část své energie. Poté opouštějí vysokotlakou část motoru a smísí se s obtokovým vzduchem.

Smísení výstupních proudů způsobí nižší teplotu výstupních plynů. Z konstrukčního hlediska se dvouproudové motory dělí na dvouhřídelové (dvourotorové; na obrázku) a tříhřídelové (třírotorové).

Skrz dvouproudový motor proudí výrazně více vzduchu než skrz proudové. Rychlost výstupních plynů je proto při stejném výkonu nižší. Dvouproudové motory jsou proto obvykle méně hlučné a mají nižší spotřebu (při nižší rychlosti lze totiž dosáhnout na výstupu lepšího poměru hybnost/energie, na němž záleží spotřeba energie na vyvolání jednotkového tahu). To je také důvod, proč jsou dnes téměř všechna dopravní letadla, ale i vojenské letouny, vybaveny těmito motory. Dvouproudové motory vojenských letounů mají většinou malý obtokový poměr a bývají vybaveny přídavným spalováním.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První proudové motory byly velmi neefektivní co se týče spotřeby paliva a jejich celkový tlakový poměr a teplota vstupních plynů turbíny byly velmi omezené technologií dostupnou v té době. První dvouproudový motor v provozu byl německý Daimler-Benz DB 670 (označený ministerstvem Třetí říše jako 109-007), který měl svůj zkušební let dne 1. dubna 1943. Ve Spojeném království byl proudový motor s axiálním kompresorem Metropolitan-Vickers F.2 dodatečně vybaven dmychadlem, čímž se stal prvním britským dvouproudovým motorem. V 80. letech 20. století se stal dvouproudový motor základní pohonnou jednotkou u všech velkých letadel.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Základní[editovat | editovat zdroj]

  • s velkým obtokovým poměrem
  • s malým obtokovým poměrem

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • s celkovým obtokem
  • s částečným předním obtokem (dnes nejrozšířenější u dopravních letadel)
  • s částečným zadním obtokem

Podle výstupního proudu[editovat | editovat zdroj]

  • s oddělenými proudy (obvykle s velkým obt. poměrem)
  • s mísením proudů před hlavní tryskou (obvykle s malým obt. poměrem)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Turbofan engines ve Wikimedia Commons