Suchoj Su-37

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Su-37
Určení experimentální víceúčelový letoun
Výrobce Suchoj/KnAAPO
První let 2. dubna 1996
Charakter Vývoj přerušen
Vyrobeno kusů 2 ks, přestavěny ze Su-35[1]

Suchoj Su-37 „Terminátor“ (kód NATO "Flanker-F") je modernizovaná varianta ruského stíhacího a bitevního letounu Suchoj Su-27. Letoun má prvky systému stealth, dále disponuje systémem vektorovatelného tahu, který dává letounu výborné manévrovací možnosti.

Letoun, výrobcem označovaný jako T-10M2 (T-10 byl původní Su-27) ale existuje jen jako prototyp, byly vyrobeny 2 kusy, z nichž jeden byl zničen při havárii na airshow. Do výzbroje VVS RF ani žádného jiného letectva zaveden nebude - stejně jako "předchůdce" Su-37/T-10M2, Su-35/T-10M1. Do výzbroje VVS RF ale bude zaveden Su-35 jakožto úplně nový stroj (dříve označovaný Su-35BM či Su-27BM), který si bere avioniku z T-10M2 a konstrukčně vychází z T-10M1 s tím rozdílem, že je trup zvětšen a zpevněn, jsou odstraněny "canardy" a jako motory slouží nové Saturn-Ljuka 117S (označované "výrobek-117S, motorům zatím nebyl přidělen oficiální název jako původním AL-31F pohánějícím Su-27). Dále bylo zavedeno trojnásobně zálohované elektronické řízení FBW (fly-by-wire) a nový radar Irbis-E s dosahem okolo 380km na vzdušný cíl s RCS 10m2 a schopností současně sledovat 30 cílů.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 14,7 m
  • Délka: 22,2
  • Výška: 6,4 m
  • Nosná plocha: 62,0 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 18 500 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 35 000 kg
  • Pohonné jednotky: 2× Ljulka AL-37FU
    • Tah motoru: 145 kN
  • Maximální rychlost: 2500 km/h
  • Dostup: 18 000 m
  • Dolet: 3700 km
  • Výzbroj: 1× 30mm kanón GŠ-30, 12× závěsníků pro výzbroj do hmotnosti 8200 kg

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gordon and Davison 2006, pp. 34-37.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]