Suchoj Su-47

Su-47 Berkut
Určení	experimentální letoun
Výrobce	Suchoj
První let	25. září 1997
Zařazen	leden 2000
Charakter	Zkušební/vývoj
Uživatel	Rusko
Vyrobeno	4 prototypy

Suchoj Su-47 Berkut (rusky Беркут - Orel zlatý, v kódu NATO "Firkin") je ruský experimentální letoun páté generace s negativní geometrií křídel, vektorováním tahu motorů a některými prvky „neviditelné“ technologie stealth. V době svého vývoje byl označován jako S-32 nebo S-37. Jeho konstrukce vychází z řady strojů Suchoj Su-27 a využívá řadu moderních prvků. Letoun má moderní radar, který je schopen zjistit protivníka na vzdálenost několika set kilometrů a supermoderní výzbroj, která umožňuje vedení boje na velké vzdálenosti. K přednostem letounu patří vynikající manévrovací možnosti, které umožňují vyhnout se naváděným raketám.

Vývoj

Su-47 Berkut měl vzniknout za účelem náhrady tehdejších ruských lodních stíhaček, aby nezaostávaly za USA. Úkol vytvořit novou generaci stíhaček dostaly firmy MIG (za úspěch s MiGem-29) a Suchoj. Projekt nakonec získala firma Suchoj a byl označen jako S-22. Během projektu se zjistilo, že opačná křídla by mohla zvýšit manévrovatelnost a snížit pádovou rychlost. Mezitím probíhaly změny i na Su-27. S-22 měla mít jen jeden motor, ale po analýze se zjistilo, že stíhačka by byla přesto příliš těžká na to aby vzlétla - projekt byl nakonec zastaven.

Mezi tím vznikl Su-27K, ale jen jako dočasné řešení. Po čase se opět začalo pracovat na S-22, projekt však prošel významnými změnami: letadlo mělo mít 2 motory, mělo být větší, přibyla kabina, která měla při havárii na vodě udržet pilota naživu a název se změnil na S-32. První let měl být někdy v 90. letech. Jeden ze zásadních problémů byl karbon jako materiál křídel - k sestřelení letadla by stačil jeden náboj. Pro nedostatek financí vznikl jen jeden zjednodušený prototyp (původně měly být 3). Nakonec se projekt podařilo dokončit, S-37 se změnilo na Su-47 Berkut, ale letadlo se nikdy nedostalo do plné služby.

Specifikace

Zdroj: World Aircraft & Systems Directory

Technické údaje

• Posádka: 1
• Délka: 22,6 m
• Rozpětí: 15,6 m až 16,7 m
• Výška: 6,3 m
• Nosná plocha: 61,87 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 16 375 kg
• Vzletová hmotnost: 25 000 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 35 000 kg
• Užitečná zátěž 7 500 kg
• Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor AL-37FU (plán), prototypy použily 2x Aviadvigatěl D-30F6 s přídavným spalováním a vektorováním tahu
  • Suchý tah: 83,4 kN každý
  • Tah s forsáží: 142,2 kN

Výkony

• Maximální rychlost: Mach 1,6 (zaznamenaná během testů) (1 717 km/h)
• Cestovní rychlost: projektovaná 1 800 km/h na suchý tah, 2 650 km/h na plný tah
• Dolet: 3 300 km
• Dostup: 18 000 m
• Stoupavost: 233 m/s
• Plošné zatížení: 360 kg/m2
• Tah / hmotnost: 1,16 (naložený) / 1,77 (prázdný)

Výzbroj

• Na prototypu žádná

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchoj Su-47 na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• (anglicky) Suchoj Su-47 - video
• (česky) Suchoj Su-47 (S32/37) Berkut