Suchoj Su-47

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Su-47 Berkut
Určení experimentální letoun
Výrobce Suchoj
První let 25. září 1997
Zařazen leden 2000
Charakter Zkušební/vývoj
Uživatel Rusko
Vyrobeno 4 prototypy

Suchoj Su-47 Berkut (rusky Беркут - Orel zlatý, v kódu NATO "Firkin") je ruský experimentální letoun páté generace s negativní geometrií křídel, vektorováním tahu motorů a některými prvky „neviditelné“ technologie stealth. V době svého vývoje byl označován jako S-32 nebo S-37. Jeho konstrukce vychází z řady strojů Suchoj Su-27 a využívá řadu moderních prvků. Letoun má moderní radar, který je schopen zjistit protivníka na vzdálenost několika set kilometrů a supermoderní výzbroj, která umožňuje vedení boje na velké vzdálenosti. K přednostem letounu patří vynikající manévrovací možnosti, které umožňují vyhnout se naváděným raketám.

Obsah

[editovat] Vývoj

Su-47 Berkut měl vzniknout za účelem náhrady tehdejších ruských lodních stíhaček, aby nezaostávali za USA. Úkol vytvořit novou generaci stíhaček dostali firmy MIG (za úspěch s MiGem-29) a Suchoj. Projekt nakonec získala firma Suchoj a byl označen jako S-22. Během projektu se zjistilo, že opačná křídla by mohla zvýšit manévrovatelnost a snížit pádovou rychlost. Mezitím probíhaly změny i na Su-27. S-22 měla mít jen jeden motor, ale po analýze se zjistilo, že stíhačka by byla přesto příliš těžká na to aby vzlétla - projekt byl nakonec zastaven. <! - V 82 roce _vraj_ na jedné ruské základně viděli stíhačku, která se podobala na S-22. ->

Mezi tím vznikl Su-27K, ale jen jako dočasné řešení. Po čase se opět začalo pracovat na S-22, projekt však prošel významnými změnami: letadlo mělo mít 2 motory, mělo být větší, přibyla kabina, která měla při havárii na vodě udržet pilota naživu a název se změnil na S-32. První let měl být někdy v 90. letech. Jeden ze zásadních problémů byl karbon jako materiál křídel - k sestřelení letadla by stačil jeden náboj. Pro nedostatek financí vznikl jen jeden zjednodušený prototyp (původně měly být 3). Nakonec se projekt podařilo dokončit, S-37 se změnilo na Su-47 Berkut, ale letadlo se nikdy nedostalo do plné služby.

[editovat] Technické údaje

Sukhoi Su-47 outline.svg
  • Osádka: 1
  • Délka. 22,6 m
  • Rozpětí: 16,7 m
  • Výška: 6,4 m
  • Nosná plocha: 62 m²
  • Vzletová hmotnost: 34000 kg
  • Typ motoru: 2× Al-37FU, resp. 2× AL-41F
  • Max. rychlost ve velké výšce: 2500 km/h
  • Max. rychlost v přízemní výšce: 1400 km/h
  • Dostup: 18000 m
  • Dolet (bez doplňování paliva za letu): 3300 km
  • Max. přetížení: 9g

[editovat] Zdroj

V tomto článku je použit překlad textu z článku Suchoj Su-47 na slovenské Wikipedii.

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích