Pruské vévodství
| Pruské vévodství Herzogtum Preußen Prusy Książęce
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
vznik:
|
|||||||||
|
zánik:
|
|||||||||
|
|||||||||
.png){kind=small}
Pruské vévodství (německy Herzogtum Preußen, latinsky Ducatus Prussiae) či Prusy vévodské (knížecí) bylo vévodství, které existovalo ve východním Prusku mezi lety 1525–1701, načež od roku 1618 až do roku 1701 bylo v reálné unii s Braniborskem a tento útvar nesl označení Braniborsko-Prusko. Po celou jeho existenci mu vládly Hohenzollernové.
Obsah |
[editovat] Dějiny Pruského vévodství
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Pruska.
[editovat] Vznik
Koncem roku 1510 byl mladý Albrecht Braniborský zvolen velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. O dva roky později byl slavnostně uveden do Königsbergu. Důvodem jeho volby byly příbuzenské vazby na polského krále Zikmunda I. Starého, který byl jeho strýcem. Mezi křižáky a krakovským dvorem tehdy panovaly od uzavření druhého toruňského míru v roce 1466 velmi napjaté vztahy a představitelé řádu se domnívali, že by tak mohli přispět k jejich vylepšení. To se však ukázalo být velkým omylem, neboť ani vztahy mezi Hohenzollerny a jejich polskými příbuznými nebyly dobré.
Albrecht se jako velmistr bezúspěšně snažil o mírové narovnání mezi řádem a polským králem. Ani válka, které probíhala v letech 1519 - 1521, nedopadla pro řád dobře. Proto Albrecht vyřešil kritickou situaci svérázným způsobem. Roku 1525 přijal luteránskou reformaci, sekularizoval majetek řádu a stal se světským knížetem. V této funkci složil lenní hold polskému králi. Od té doby bylo pruské vévodství lénnem polského krále. Tento stav vyjadřoval i znak vévodství na kterém "S" znamenalo Sigismund, česky Zikmund, tedy jméno polského krále.
V roce 1553 se narodil jeho syn a nástupce Albrecht Fridrich, který se po jeho smrti v roce 1568 stal pruským vévodou. Ten však v roce 1577 onemocněl a tak se stal regentem Jiří Fridrich Braniborský z Braniborska-Ansbachu (a Braniborska-Kulmachu), který byl posledním mužským členem nejstarších větví dynastie.
[editovat] Braniborsko-Prusko
- Podrobnější informace naleznete v článku Braniborsko-Prusko.
Jelikož pruský vévoda Albrecht Fridrich neměl mužské dědice, zdědil po jeho smrti v roce 1618 vévodství braniborský kurfiřt Jan Zikmund, který si již před jeho smrtí vzal za ženu jeho dceru Annu Pruskou. Nevládl však dlouho jelikož již následující rok zemřel, vévodství tedy zdědil jejich syn Jiří Vilém.
Potom co se pruským vévodou v roce 1618 stali braniborští kurfiřti, byla vytvořena personální unie mezi Braniborskem a Pruskem, jež se později přeměnila v unii reálnou, tento celek nesl označení Braniborsko-Prusko. Od té doby již byla politika pruského vévodství omezena na duplicitní s braniborskou.
Během vlády Jiřího Viléma (1619–1640) opakovaně procházela za Třicetileté války hohenzollernskými zeměmi řada armád. „Velký kurfiřt“ Fridrich Vilém (1640–1688) pak využil obtížné situace Polska vůči Švédsku v Severní válce a svého spojenectví s Ruskem během série Rusko-polských válek a dosáhl zrušení svých pruských vazalských závazků. 19. září 1657 dosáhl Velavskou smlouvou zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno 3. května 1660 Olivským mírem i ostatními mocnostmi. Ovšem v případě vymření Hohenzollernů však mohla polská koruna nadále využít svých starých práv.
[editovat] Zánik
- Podrobnější informace naleznete v článku Pruské království.
18. ledna 1701 se pak v Královci (Königsbergu) jeho syn braniborský kurfiřt Fridrich III. (jako pruský vévoda byl Fridrichem I.) prohlásil se svolením polského krále a římskoněmeckého císaře „králem v Prusku“ a vládl pak jako Fridrich I. Všechny vazby na Polsko tak byly definitivně odstraněny (Fridrich byl mimojiné posledním pruským vládcem, jež hovořil plynně polsky).
V rámci Pruského království bylo pruské vévodství de jure povýšeno na království, ale de facto se stalo spíše vedlejší zemí nazývanou jako Staré Prusko, jelikož za pruské království byly považovány všechny državy braniborských Hohenzollernů. O čemž svědčí i to, že hlavním městem nového království se stal Berlín ležící v Braniborsku – Hohenzollernové vlastně Pruska využili, aby získali královskou hodnost, která pro ně jako braniborská makrabata v rámci Říše byla téměř nedosažitelná.[1]
[editovat] Seznam pruských vévodů
Hohenzollernové - Braniborsko-Ansbach
- Albrecht I. - (1525–1568)
- Albrecht Fridrich - (1568–1618)
Hohenzollernové - Braniborští kurfiřti
- Jan Zikmund Braniborský - (1618–1619), manžel dcery Albrechta Fridricha
- Jiří Vilém - (1619–1640)
- Fridrich Vilém - (1640–1688)
- Fridrich I. - (1688-1701), od roku 1701 pruský král
[editovat] Související články
- Prusko
- Pruský král
- Pruské království
- Braniborsko-Prusko
- Braniborské markrabství
- Hohenzollernové
- Řád německých rytířů
- Braniborsko
[editovat] Reference
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Duchy of Prussia na anglické Wikipedii.
- ↑ Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0
