Kuronsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dějiny Lotyšska
Knight livonia.png

Kuronsko (lotyšsky: Kurzeme; německy: Kurland; litevsky: Kuršas; polsky: Kurlandia latinsky Curonia) je historické území v Pobaltí. Leží jihozápadně od Rižského zálivu u Baltského moře.

Původně území osídleno baltskými Kury, kteří byli do roku 1237 podmaněni Mečovým řádem a Kuronsko bylo poté součástí Řádu německých rytířů. Během Livonské války 1558–1583 v souvislosti s úpadkem moci Řádu německých rytířů vzniklo roku 1561 Kuronské vévodství dědičné v rodu posledního velmistra livonského řádu (1559–1561) Gotharda Kettlera a v lenní závislosti na Litevském velkoknížectví, od roku 1569 na Republice obou národů.

Historické regiony dnešního Lotyšska

Kettlerové – tj. Gothardt (1561–1587), Fridrich (1587–1639), Jacob (1639–1682), Fridrich Kasimir (1682–1698), Fridrich Wilhelm (1698–1711), poté (1711–1730) jeho manželka Anna (neteř Petra Velikého), která se roku 1730 stala ruskou carevnou (do 1740), a posléze (1730–1737) Ferdinand – byli roku 1737 vystřídáni Birony (Ernst Johann, Karl, Petr).

V letech 1596–1617 bylo vévodství rozděleno na Kuronské a Zemgalské (na východě při Západní Dvině). V 17. století se načas stalo koloniální mocností: Kuronsku náleželo Tobago a malé území v Guineji.

Během Severní války (1700–1721) obsadila Kuronsko švédská a ruská vojska a po jejím skončení se vévodství dostávalo stále více pod ruský vliv, ale formálně bylo k Rusku připojeno až po třetím dělení Polska roku 1795 jako Kuronská gubernie (27 286 km čtverečních). Petr Biron (otec kněžny Kateřiny Zaháňské) abdikoval za odstupné 2 000 000 rublů a roční apanáž 25 000 dukátů od Kateřiny Veliké. Hlavním městem zůstala Mitava (Jelgava).

V době první světové války v letech 1915-1918 bylo okupováno Německem a poté se Kuronsko stalo součástí Lotyšska (19401990 pak Lotyšské SSR v rámci Sovětského svazu).