Bitva o Cēsis

Bitva o Cēsis
Konflikt: Estonská osvobozenecká válka Lotyšská osvobozenecká válka
Lotyšská válka za nezávislost: situace po bitvě Fialová - osvobozeno Estonci Žlutá - Lotyši Oranžová - okupováno baltickými Němci Růžová - SSSR
Trvání: 19.-23. červen 1919 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: Cēsis, Lotyšsko Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: Rozhodující vítězství estonsko-lotyšské koalice. Změny území: {{{Území}}}
Strany
Estonsko Lotyšsko	Baltský stát
Velitelé
Ernst Põdder Nikolai Reek Jorģis Zemitāns	Rüdiger von der Goltz
Síla
8000 mužů 37 děl 270 kulometů	6000 mužů 52 děl 350 kulometů
Ztráty
Estonci: 405 mrtvých 110 zraněných Lotyši: 43 mrtvých 13 zraněných	nejsou přesně zjištěny
{{{poznámky}}}

Bitva o Cēsis (lotyšsky: Cēsu kaujas, estonsky: Võnnu lahing) byla jednou z důležitých bitev Estonské a Lotyšské války za nezávislost. V této bitvě stály estonské a lotyšské ozbrojené síly proti Baltské zeměbraně (Landeswehru).

Pozadí bitvy

Lotyšsko vyhlásilo nezávislost v roce 1918, s tím však nesouhlasily ani SSSR, ani Baltský stát. Lotyši tedy museli o svoji svobodu bojovat. Nejdříve s Německem, pak i se SSSR. V této situaci se Lotyši spojili s Estonskem, které bojovalo s těmito nepřáteli na svém území. Poté se osmitisícová spojená estonská (Põdder, Reek) a lotyšská vojska (Zemitāns) střetla s šestitisícovým Landeswehrem (Goltz) u lotyšského města Cēsis. Po pětidenním urputném boji s rovnocenným nepřítelem podporovaným německou železnou divizí dosáhli Estonci a Lotyši rozhodujícího vítězství v boji za svou nezávislost. Za svou vlast padlo 405 Estonců a 43 Lotyšů. Ztráty Landeswehru nejsou známé.