Útok na Mers-el-Kébir
| Útok na Mers-el-Kébir | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||||||
 Bitevní křižník třídy Dunkerque pod palbou v Mers-el-Kébiru |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
 Vichystická Francie |
 Velká Británie |
||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Marcel-Bruno Gensoul | James Somerville | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 4 bitevní lodě, 6 torpédoborců a nosič hydroplánů | 1 letadlová lod, 3 bitevní lodě, 2 lehké křižníky a 11 torpédoborců. | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 1 bitevní loď potopena, 2 bitevní lodě a 1 torpédoborec těžce poškozeny, 1297 mrtvých | 2 letadla | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Útok na Mers-el-Kébir byl jednou z námořních operací druhé světové války ve Středozemním moři, při kterém došlo ke střetu mezi bývalými spojenci Francií a Velkou Británií. Akce se uskutečnila 3. července 1940 v rámci operace Catapult.
Obsah |
Francouzská strana [editovat]
V době kapitulace 22. června 1940 bylo rozložení francouzské flotily mimo Francii následující. Velitelem byl velkoadmirál François Darlan.
- v britských přístavech: bitevní lodě Courbet a Paris, torpédoborce Léopard, Le Triomphante, Mistral, Ouragan a mnoho menších lodí
- v Alexandrii: bitevní loď Lorraine, těžké křižníky Duquesne, Tourville, Suffren, lehké křižníky Duguay-Trouin, torpédoborce Basque, Forbin, Le Fortuné a ponorka Protée. Velitel viceadmirál René-Emile Godfroy
- v Mers-el-Kébiru: bitevní lodě Dunkerque, Strasbourg, Provence a Bretagne, nosič hydroplánů Commandant Teste a torpédoborce Mogador, Volta, Tigre, Lynx, Le Terrible a Kersaint. Velitel viceadmirál Marcel-Bruno Gensoul
- v Oranu: 7 torpédoborců a 4 ponorky
- v Alžíru: 6 lehkých křižníků
- v Casablance: bitevní loď Jean Bart (nedokončená), lehký křižník Primauguet
- v Dakaru: bitevní loď Richelieu
- na Martiniku: letadlová loď Béarn, křižníky Émile Bertin a Jeanne d'Arc
Britská strana [editovat]
Po kapitulaci Francie stála britská admiralita před otázkou, co bude dál s téměř neporušenou francouzskou flotilou. Z obavy, aby francouzské lodě nepadly do rukou Němcům nebo Italům, byla zahájena operace „Catapult“. 3. července 1940 byly obsazeny všechny francouzské lodě v britských přístavech a v Alexandrii a jejich posádky byly internovány. K Mers-el-Kébiru, francouzské zámořské základně, kde byla shromážděna nejsilnější flotila, vyplul britský svaz H. Svazu H velel admirál James Somerville. Byl složen z letadlové lodě HMS Ark Royal, bitevního křižníku HMS Hood, bitevních lodí HMS Valiant a HMS Resolution, lehkých křižníků HMS Arethusa a HMS Enterprise a torpédoborců HMS Faulknor, HMS Foxhound, HMS Fearless, HMS Forester, HMS Foresight, HMS Escort, HMS Keppel, HMS Active, HMS Wrestler, HMS Vidette a HMS Vortigern.
Bitva [editovat]
3. července 1940 poslal Somerville ultimátum pro viceadmirála Gensoula velitele francouzské flotily v Mers-el-Kébiru. Ten po téměř celodenním vyjednávání ultimátum nepřijal, a proto v 17:54 vydal Somerville příkaz k palbě. Po pouhých 13 minutách signalizoval Gensoul, že jeho lodě nejsou schopny boje. Bitevní loď Bretagne byla potopena. Bitevní lodě Dunkerque, Provence a torpédoborec Mogador musely najet na břeh, aby se vyhnuly potopení. Jen bitevní lodi Strasbourg a torpédoborcům Volta, Tigre, Lynx, Le Terrible a Kersaint se podařilo vyplout na volné moře a směřovat k Toulonu. Swordfishe z letadlové lodi Ark Royal se dvakrát neúspěšně pokusily prchající lodě napadnout. Dvě letadla byla sestřelena. 4. července francouzské lodě dopluly do Toulonu.
Dohra [editovat]
4. července ponorka Pandora potopila francouzský dělový člun Rigault de Genouilly.
Francouzské letectvo podniklo neúspěšný nálet na Gibraltar.
Vzhledem k pochybnostem o rozsáhlosti poškození bitevních lodí v Mers-el-Kébiru provedla letadla z Ark Royal 5. července nálet při kterém byla pravděpodobně dvěma torpédy zasažena hlídková loď Terre-Neuve uvázaná u pravé strany přídě Dunkerque. Na palubě tohoto poměrně malého plavidla však bylo naloženo 44 hlubinných bomb. Těsně před 07:00 jich na již potopené Terre-Neuve explodovalo téměř současně 28. Na části trupu bitevního plavidla bylo strženo pancéřování i obšívka a vzniklým otvorem o rozměrech cca 18 x 12 metrů vniklo do nitra Dunkerque přes 20 000 tun vody. Po prohlídkách bylo plavidlo zprvu označeno jako totální ztráta, postupně se však podařilo obrovskou díru v trupu provizorně utěsnit betonem a odčerpat vodu. 19. února 1942 se po provoznění části strojovny vydala zmrzačená bitevní loď na celkovou opravu do loděnic v Toulonu. Zde byla později při přepadení přístavu Němci 27. listopadu 1942 potopena vlastní posádkou.
Dne 6. července letadla z letadlové lodě HMS Hermes provedla nálet na bitevní loď Richelieu v Dakaru. Richelieu byla zasažena jedním torpédem.
Závěr [editovat]
Francouzská flotila byla vážně poškozena a zahynulo 1297 Francouzů. Půl roku byly lodě v Mers-el-Kébiru provizorně opravovány a pak odpluly do Toulonu.
Výstřely, které zde Britové vystřelili na Francouze, byly první od bitvy u Waterloo a operace „Catapult“ na dlouhou dobu poznamenala britsko-francouzské vztahy.
Aby se francouzská flotila vyhnula převzetí Němci 27. listopadu 1942 byla většina lodí potopena vlastními posádkami.
Literatura [editovat]
- HUBÁČEK, Miloš. Boj o Středomoří. Prvních devět měsíců. 1. vyd. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2003. 309 s. ISBN 80-7185-529-4.
