Třída Dunkerque
| Třída Dunkerque | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  |
| Typ | bitevní loď |
| Lodě | Dunkerque Strasbourg |
| Zahájení stavby | 1932–1934 |
| Spuštění na vodu | 1935–1936 |
| Uvedení do služby | 1937–1938 |
| Osud | |
| Předchůdce | třída Bretagne |
| Následovník | třída Richelieu |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 26 500 tn (standardní) 35 500 tn (plný) |
| Délka | 214,5 m |
| Šířka | 21,8 m |
| Ponor | |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 6 kotlů 136 900 hp |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 29,5 uzlu |
| Dosah | |
| Posádka | 1431 |
| Výzbroj | 8× 330 mm (2×4) 16× 130 mm (3×4,2×2) 8× 37 mm (4×2) 32× 13,2 mm |
| Pancíř | boky 225 mm paluby 125+50 mm věže 330 mm |
| Letadla | 2 |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Dunkerque byla třída francouzských bitevních lodí. Tyto první francouzské skutečně moderní bitevní lodě byly postaveny na základě dohod z Washingtonské konference náhradou za odzbrojenou bitevní loď Jean Bart a bitevní loď France, která ztroskotala na skaliscích. Celou třídu tvořily dvě jednotky – Dunkerque a Strasbourg.
Obsah |
Vývoj [editovat]
U těchto lodí, které měly být protiváhou německých těžkých křižníků třídy Deutschland a bitevních křižníků Scharnhorst a Gneisenau, se Francouzi inspirovaly britskou třídou Nelson. Pro poslední třídy francouzských bitevních lodí byly typické jinde nepoužívané čtyřdělové věže. Ty měly být použity už u nerealizovaných bitevních lodí třídy Normandie (pouze Béarn byla dokončena jako letadlová loď).
Podle Washingtonských dohod byl výtlak lodí omezen na 35 000 tun. Hlavní výzbroj tvořilo osm 330mm kanónů ve dvou čtyřdělových věžích, které byly obě umístěny na přídi lodi. Sekundární výzbroj představovalo 16 kusů 130mm kanónů, umístěných v pěti věžích. Tři čtyřdělové věže byly v zadní části nástavby, dvě dvoudělové na jejich bocích. Lehkou výzbroj tvořilo osm 37mm kanónů a 32 kusů 13,2mm kulometů Hotchkiss. Na zádi lodi byl umístěn katapult.
Útok na Mers-el-Kébir [editovat]
Po kapitulaci Francie na počátku druhé světové války a vzniku Vichystické Francie se část francouzských lodí uchýlila na britské základny, většina loďstva však v nejasné situaci kotvila na francouzských základnách v Africe. Jedinou bojovou akcí obou lodí tak byl paradoxně britský útoku na Mers-el-Kébir (Operace Catapult), kdy před přístav připlula britská flotila, která měla zabránit možnosti, že by se francouzských lodí zmocnili Němci. Poté, co francouzi odmítli kapitulaci, 3. července 1940 spustily britské lodě palbu, která potopila bitevní loď Bretagne, zatímco Provence a Dunkerque byly těžce poškozeny (Dunkerque musel potopení zabránit najetím na břeh) a pouze Strasbourg dokázal bez vážného poškození uniknout z přístavu a odplout do Toulonu, kde se stal novou vlajkovou lodí.
Protože Britové měli pochybnosti o skutečném stavu Dunkerque, o dva dny později jej torpédy napadly bombardéry Fairey Swordfish z letadlové lodě HMS Ark Royal. Dvě torpéda zasáhla hlídkovou loď Terre-Neuve kotvící u boku Dunkerque a přivedla k výbuchu část min, které loď nesla na palubě.
Na části trupu bitevního plavidla bylo strženo pancéřování i obšívka a vzniklým otvorem o rozměrech cca. 18×12 metrů vniklo do nitra Dunkerque přes 20 000 tun vody. Po prohlídkách bylo plavidlo zprvu označeno jako totální ztráta, postupně se však podařilo obrovskou díru v trupu provizorně utěsnit betonem a odčerpat vodu. Dne 19. února 1942 se po provoznění části strojovny vydala zmrzačená bitevní loď na celkovou opravu do loděnic v Toulonu.
Potopení v Toulonu [editovat]
Po obsazení zbytku Francie německou armádou na konci roku 1942, byla většina francouzských válečných lodí včetně Dunkerque a Strasbourg 27. listopadu 1942 potopena v Toulonu vlastní posádkou.
Další osud lodí [editovat]
Dunkerque už byl poté pouze sešrotován. Strasbourg Italové v následujícím roce vyzvedli, ale opravit ho do své kapitulace v roce 1943 již nedokázali. Loď poté obsadili Němci, přičemž 18. srpna 1944 ji podruhé potopil americký nálet. Po osvobození Toulonu byl vrak opět vyzvednut, ale již nebyl opraven. Po válce byl Strasbourg sešrotován.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Prameny [editovat]
- Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dunkerque class battleship na anglické Wikipedii.
