Portál:Druhá světová válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Druhá světová válka (1. září 19392. září 1945) byl dosud největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva, který stál život asi 45 až 60 milionů lidí. Válka zasáhla prakticky celý svět, bojovalo se ve všech oceánech a do boje zasáhly státy všech obydlených kontinentů.

ČLÁNEK MĚSÍCE

Powstanie warszawskie patrol.jpg

Varšavské povstání bylo ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Propuklo 1. srpna a jeho účelem bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády a existencí fungující legitimní státní správy tak znemožnit ustavení loutkové vlády řízené Stalinem. Bylo součástí poslední fáze Akce Bouře (Akcja Burza), která zahrnovala povstání napříč celým Polskem.

Povstání nemělo naději na dlouhodobý úspěšný boj bez pomoci zvenčí, protože povstalecké síly neměly dost lidí ani vybavení. Navíc se okupační síly dověděly o povstání hodinu předem a zavčas tak stihly uvést své jednotky do pohotovosti a zabezpečit některé klíčové posty, takže se nepodařilo ovládnout celou předpokládanou oblast ani získat všechen předpokládaný materiál. Když Rudá armáda zastavila svůj postup a dlouho odmítala byť jen poskytnout povstalcům přísun zbranístřeliva, bylo rozhodnuto. Povstání bylo rozdrceno a utopeno v krvi.

Heinrich Himmler nařídil již na počátku povstání zničení města a vyhlazení jeho obyvatelstva a tento rozkaz byl vzorně plněn. Německé jednotky od počátku masově vraždily válečné zajatce i nezúčastněné civilisty. Ušetřeny nezůstaly ani ošetřovatelky či nemluvňata. Takovýto přístup ovšem nutil povstalce bojovat až do úplného konce a jelikož přitom dokázali vzdorovat velmi houževnatě a způsobovali přitom německé straně těžké ztráty, místní němečtí velitelé tento postoj nakonec revidovali. 2. října bylo vyhlášeno příměří, 3. října v 5:00 vstoupila v platnost kapitulace povstalců, smluvená s podmínkou, že se zajatci bude zacházeno v souladu s Ženevskými konvencemi. Bezprostředně po kapitulaci byla dohoda (s mírným zpožděním v některých oblastech) zhruba respektována, později již pouze v některých případech.

ZAJÍMAVOST MĚSÍCE

Marines rest in the field on Guadalcanal.jpg
Bitva o Guadalcanal probíhala ve dnech 7. srpna 1942 až do 7. února 1943 a stala se jednou z nejdůležitějších bitev druhé světové války svedených v Tichomoří. Tažení na Guadalcanalu, vybojované mezi spojeneckými silami a japonskou císařskou armádou a císařským námořnictvem na zemi, na moři a ve vzduchu, bylo (spolu s vítězstvím u Midway) počátečním krokem ke zdolání japonské hegemonie v Asii a v Tichém oceánu. Tato bitva byla současně první velkou ofenzívou Spojenců proti Japonskému císařství. Bojištěm byly kromě samotného Guadalcanalu také okolní vody a ostrovy v jižních Šalamounových ostrovech.

OSOBNOST MĚSÍCE

Čankajšek, též Ťiang Ťie-š', anglicky Chiang Kai-shek (31. října 18875. dubna 1975), byl vůdcem Kuomintangu (Guomindang, KMT, Národní strana). Během druhé sino-japonské války jej Japonci vytlačili nejprve z Nankingu (Chan-kchou) a nakonec v létě 1938 do Čchung-čchingu. Odmítl jejich podmínky, avšak přes nemalou podporu poskytovanou Spojenými státy nedokázal Japonce vyhnat. V roce 1945, po kapitulaci Japonska, ho čekalo zjištění, že se na někdejších japonských teritoriích usadili komunisté. Následovala občanská válka – Čankajšek nakonec uprchl na Tchaj-wan (Formosa). Od roku 1948 až do své smrti byl prezidentem Čínské republiky (ROC, Taiwan).

KAMPANĚ A BOJIŠTĚ

REDAKCE

OBRÁZEK MĚSÍCE

Pohřeb Jana Opletala Náklo 16 11 1939.gif
Pohřeb Jana Opletala přerostl v demonstraci proti německé okupaci
nasledovanou uzavřením českých vysokých škol a popravami devíti studentských vůdců a uvězněním vysokoškolských studentů v nacistických koncentračních táborech.

CITÁT MĚSÍCE

Od vypuknutí německo-ruské války zesílila ilegální komunistická strana v protektorátě podstatně svou činnost. Jen v Čechách bylo od počátku ruské války zatčeno 1275 osob, převážně funkcionářů, pro činnost v ilegální KSČ. Jen v září a říjnu bylo v Čechách odhaleno 18 komunistických závodních buněk, převážně ve zbrojních podnicích.
— Reinhard Heydrich hlášení Hitlerovi 16. 11. 1941

UDÁLOSTI MĚSÍCE

1939

1940

1941

1942

1943

1944

KATEGORIE