Jasko-kišiněvská operace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojenské akce na Balkáně srpen - prosinec 1944

Jasko-kišiněvská operace byla ofenzíva Rudé armády ve dnech 20. - 29. srpna 1944 proti rumunským vojskům, v jejímž důsledku se zhroutila rumunská fašistická vláda, Rumunsko kapitulovalo a na závěrečné měsíce války se stalo spojencem SSSR.

V srpnu roku 1944 stála Rudá armáda na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé Moldavské SSR a připravovala se k hlavnímu útoku na Rumunsko.Německá 6.armáda pod velením generála Frettra-Pica neměla o sovětském útoku ani tušení a odpočívala. 20. srpna zahájila vojska 2. ukrajinského frontu a 3. ukrajinského frontu čítající 92 pěších divizí a šest tankových a mechanizovaných sborů mohutnou ofenzívu. Proti ní stála německá skupina armád "Jižní Ukrajina" o síle asi půl miliónu mužů a rumunská armáda čítající něco málo přes 400 tisíc vojáků.Němci však ofenzivu podceňovali,a domnívali se že jde pouze o operaci místního významu.Vojska generála Rodiona Malinovského zaútočila severozápadně od města Jasy (Iași) a postupovala k řece Prutu, kterou na několika místech překročila. 3. ukrajinský front, který měl již na západním břehu řeky Dněstru poblíž Tiraspolu vybudované předmostí, zaútočil východněji. I když se německá a rumunská vojska stále urputně bránila, Sovětům se do 23. srpna podařilo postoupit značně na jih a obklíčit hlavní město Moldávie Kišiněv. Téhož dne sesadil rumunský král Michal I. premiéra maršála Iona Antonesca a přikázal rumunské armáda ukončit bojové akce proti SSSR. V důsledku toho se fronta zhroutila a Rudá armáda mohla dále rychle postupovat na jih a osvobodit Rumunsko od zbytků německých vojsk. Ofenzíva byla oficiálně ukončena 29. srpna, avšak ještě do 31. srpna byly obsazovány zbytky rumunského území, kde se bránila vojska věrná předchozí fašistické vládě.

Osvobození hlavního města Rumunska Bukurešti

Jasko-kišiněvská operace dopadla pro Rudou armádu úspěšně. Za cenu zhruba 15 tisíc mrtvých a 55 tisíc raněných zlikvidovala stejné množství německých vojáků a získala velké množství, téměř 180 tisíc, zajatců. Rumunsko vyhlásilo válku Německu a jeho armáda bojovala po boku Rudé armády až do konce druhé světové války. Rodion Jakovlevič Malinovskij byl v září 1944 jmenován maršálem Sovětského svazu.

Válečná dohra[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jassy–Kishinev Offensive ve Wikimedia Commons Po obsazení Rumunska vyhlásil SSSR 5. září válku Bulharsku, které bylo sice spojencem Německa a podílelo se na okupaci Jugoslávie a Řecka, ale ve vztahu k SSSR se chovalo neutrálně. 8. září překročila Rudá armáda rumunsko-bulharské hranice a následující den vypuklo v Bulharsku povstání. Bulharsko se stalo spojencem SSSR a také vyhlásilo Německu válku.

Související články[editovat | editovat zdroj]