Operace Uran
| Operace Uran | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Východní fronta | |||||||||||||||
Sovětská pěchota útočící s podporou tanků T-34 u města Kalač |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
1 000 500 vojáků 896 tanků 10 300 děl 1 414 letadel |
1 011 500 vojáků 675 tanků 13 540 děl 1 216 letadel |
||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Operace Uran byla vojenská operace Rudé armády za druhé světové války, která proběhla na Východní frontě v oblasti Stalingradu. Operace byla naplánována v září 1942 Georgijem Konstantinovičem Žukovem, Alexandrem Vasilevským a Stalinem. Šlo o závěrečnou fázi Stalingradské bitvy. Zahájena byla dne 19. listopadu 1942 útoky Jihozápadního a Donského frontu severně od Stalingradu na slabé postavení 3. rumunské armády. Hlavním účelem operace bylo osvobodit město a obklíčit silné německé vojenské uskupupení ve Stalingradu. Maximální součinnost všech tři frontů (Jihozápadního, Stalingradského a Donského) během této mohutné vojenské operace zajišťovali z titulu své funkce zástupci Hlavního stanu vrchního velení Georgij Konstantinovič Žukov a Alexandr Vasilevskij. O den později se k útoku připojily i jednotky Stalingradského frontu jižně od města, které zaútočily na další rumunský úsek fronty (4. rumunský armádní sbor).
23. listopadu se jednotky postupující oběma směry setkaly u města Kalač na Donu, což vedlo k tomu, že německá 6. armáda tímto momentem zůstala obklíčena ve Stalingradu, což vedlo k její pozdější likvidaci a posléze i k její kapitulaci.
Záchranná operace Wermachtu, která měla vysvobodit obklíčená vojska 6. armády dostala název Operace zimní bouře, sovětská likvidace vojsk obklíčené německé 6. armády pak nesla krycí název Operace prsten.
Ve stalingradském obkličovačím kotli zůstalo přibližně 250 tisíc německých vojáků, které kromě útoků Rudé armády z vnějšku obličovacího kotle velmi trápilo i nedostatečné letecké zásobování (podařilo se letecky přepravit pouze 94 tun materiálu namísto 500 tun požadovaných denně) a třeskutá ruská zima. Vojáci umírali hladem, vyčerpáním a v důsledků nemocí, zejména úplavice. Operace zimní bouře, kterou se snažil Wermacht vyprostit obklíčená vojska, byla Rudou armádou odražena. Sovětská vojska kotel postupně zmenšovala, obklíčenou německou 6. armádu postupně zatlačila až do stalingradských trosek, obkličovací kotel nakonec rozdělila na dvě části (jižní a severní), jižní část kotle se vzdala 31. ledna 1943, severní o dva dny později 2. února 1943. Do sovětského zajetí padlo přibližně 91000 vojáků, z nich pouze 5000 se po 2. světové válce vrátilo zpět domů do Německa.
Související odkazy [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Bitva o Stalingrad IV. Pád 6. A - popis Operace Uran