Korsuň-ševčenkovská operace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korsuň-ševčenkovská operace
Konflikt:
Bundesarchiv Bild 101I-277-0846-13, Russland, Panzer VI (Tiger I).jpg
Trvání: 24. ledna 1944 – 16. února 1944
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Čerkasy / Korsuň, SSSR
Casus belli:
Výsledek: Sovětské vítězství; německá evakuace
Změny území:
Strany
Třetí říše Německo the Soviet Union 1923 Sovětský svaz
Velitelé
Třetí říše Erich von Manstein
Třetí říše Otto Wöhler
Třetí říše Hermann Breith
Třetí říše Wilhelm Stemmermann
Třetí říše Theobald Lieb
the Soviet Union 1923 Georgij Žukov
the Soviet Union 1923 Nikolaj Vatutin
the Soviet Union 1923 Ivan Koněv
Síla
58 000 vojáků v kapse
59 tanků v kapse
242 děl v kapse[1]

III tankový sbor (201 tanků) (posily)[2]
XLVII tankový sbor (58 tanků) (posily)[3]
336 700 vojáků[4]
524 tanků (zpočátku)
400 tanků (posily)
1 054 letadel
5 300 děl a minometů[5]
Ztráty
30 000 padlých, pohřešovaných a zraněných[6]
156 tanků[7]
50 letadel[8]
80 188 vojáků (24 286 padlých a pohřešovaných)[9][10]
728 tanků[11]

Korsuň–ševčenkovská operace (24. ledna17. února 1944) byla rozsáhlá obkličovací operace Rudé armády proti německým vojskům na střední Ukrajině za 2. světové války.

Podmínky pro obkličovací operaci vytvořila předcházející úspěšná Žytomyrsko-berdyčevská operace, během níž sovětská vojska porazila a zatlačila sousední německé svazky na severu a postoupila tak ze severu hluboko do boku německého uskupení v prostoru Korsuně. Po dělostřelecké přípravě a leteckých útocích začal 25. ledna vlastní útok sovětského 2. ukrajinského frontu generála Koněva. Německým jednotkám se zpočátku dařilo držet svá postavení, avšak po zásahu 5. gardové tankové armády generála Rotmistrova a 6. tankové armády generála Kravčenka došlo k průlomům fronty na jižním i severním křídle. Mohutné tankové svazy rychle postupovaly a dne 28. ledna se spojily u Zvenyhorodky. V tzv. "Korsuň–ševčenkovském kotli" nebo dle německých pramenů "Čerkaském kotli" zůstalo obklíčených 56 tisíc německých vojáků Wehrmachtu a jednotek Waffen-SS které souhrnně Němci nazývali Stemmrmannova skupina. Protože se Sověti mylně domnívali, že počet obklíčených byl vyšší, nevyužili možnosti dalšího postupu a snažili se zabezpečit obklíčená vojska. Sovětských 27 divizí, 4 tankové a 1 mechanizovaný sbor s 370 tanky a samohybnými děly vytvořilo vnitřní a vnější frontu a připravovalo se k útoku na obklíčená vojska. 1. února však došlo k výraznému zhoršení počasí, což znesnadnilo pohyb sovětským i německým vojskům. Hitler se snažil svá vojska z kotle vysvobodit, ovšem počasí mu nepřálo. 3. února byla připravena k průlomu obklíčení tanková vojska generála Schörnera, která byla stažena od Nikopolu, kde zůstaly jen malé německé jednotky. Protože však v Nikopolu začala Němcům fronta "hořet," tanky byly staženy zpět a útok na pomoc obklíčeným vojskům se neuskutečnil. Korsuň–ševčenkovský kotel byl likvidován 17. února 1944. Části obklíčených sil se ovšem podařilo překvapivým útokem na pro Sověty nečekaném směru probít za cenu velkých ztrát z obklíčení a dosáhnout německých linií. Přes 18 tisíc německých vojáků upadlo do zajetí, zahynulo podle různých pramenů 19 až 55 tisíc německých vojáků. Na sovětské straně padlo nebo bylo pohřešováno přes 24 tisíc vojáků. Údaje o lidských ztrátách se značně rozcházejí, je však nepochybné, že obklíčená německá vojska přišla o prakticky veškeré těžké zbraně a dopravní prostředky.

Účast československých vojáků[editovat | editovat zdroj]

Mapa operace
Osvobozování pravobřežní Ukrajiny zima 1943-jaro 1944

Po účasti v Žytomyrsko-berdyčevské operaci byla 1. československá samostatná brigáda nasazena i do dalších bojů na pravobřežní Ukrajině. Dne 17. ledna 1944 zaujala pozice nedaleko osady Ostrožany, kterou držely německé jednotky. Čs. vojáci zaujali obranu, aby zabránili Němcům proniknout přes řeku Horní Tikič. Začaly probíhat přestřelky a 19. ledna čs. vojáci podnikli útok do Ostrožan, odkud však byli po německém tankovém protiútoku vytlačeni. 21. ledna byla čs. jednotka terčem německých leteckých a dělostřeleckých útoků. O den později se Němci po mohutném bombardování pokoušeli silným útokem tanků a pěchoty, vedeným z Ostrožan, prorazit k Žaškovu a otevřít si tak cestu k jednotkám v kosruň-ševčenkovském výběžku. Po urputném boji však čs. vojáci útok odrazili a způsobili nepříteli značné ztráty. Navíc se podařilo čs. vojákům zjistit německé cíle a ve 23 hodin byl proti Němcům podniknut palebný přepad. Boje pokračovaly i další den a ženisté se pokoušeli vyhodit do vzduchu ostrožanský most, což se však nezdařilo. 23. ledna došlo k zvláštní události, když na čs. jednotky nalétávaly německé bombardéry. Jeden z čs. radistů, který uměl dokonale německy, se napojil na rádiovou frekvenci německých letadel, které navedl na přední okraj německé obrany. Odhozenými pumami byly způsobeny nejen ztráty v řadách německých vojsk, ale zničen byl i most, o který se několik dnů urputně bojovalo. 1. čs. brigáda dostala za těchto okolností rozkaz předat svá postavení 232. střelecké divizi Rudé armády a přesunout se na jihozápad, kde měla zaujmout obranná postavení. Zásluhou čs. samostatné brigády je, že splněním obranných úkolů přispěla k udržení vnější fronty obkličovacího kruhu, v němž zůstalo velké množství německých vojáků.

1. československá samostatná brigáda při Kosruň-ševčenkovské operaci vyřadila zhruba 1000 německých vojáků, zničila 3 letadla, 20 tanků, 5 útočných děl, 20 kulometných stanovišť a 50 automobilů. Sama utrpěla ztráty 46 padlých, 104 raněných a 10 nezvěstných. Přišla o 1 tank, 1 obrněné auto, 6 nákladních aut, 1 osobní auto, 1 houfnici a několik kusů lehkých zbraní.[12]

Německé jednotky Skupiny armád Jih (stav k 25.12.1943)[editovat | editovat zdroj]

Německé letouny zásobující Čerkaský kotel
Zničená německá technika

Skupina armád JihErich von Manstein

Sovětské jednotky v Korsuň–Ševčenkovské operaci (stav ke konci roku 1943)[editovat | editovat zdroj]

Nikolaj Fjodorovič Vatutin při plánování operace
Útok tanku T-26 při operaci

1. ukrajinský frontNikolaj Fjodorovič Vatutin

2. ukrajinský frontIvan Stěpanovič Koněv

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Frieser, p. 397
  2. Frieser, p. 400
  3. Frieser, p. 399
  4. Krivosheev, p. 109
  5. Numbers of Soviet AFVs, aircraft, and guns taken from Frieser, p. 395
  6. Zetterling & Frankson, The Korsun Pocket, p. 277
  7. Frieser, p. 416
  8. Frieser, p. 405
  9. Glantz & House, p. 298
  10. Zetterling & Frankson, p. 283 (citing The Korsun-Shevchenkovskii Operation, p. 41 and 52; Krivosheev, p. 109)
  11. Frieser, p. 417
  12. Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]