Východopruská operace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Východopruská operace
Konflikt: Velká vlastenecká válka
Východní fronta 1945
Východní fronta 1945
Trvání: 13. leden 1945 - 9. květen 1945
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Třetí říše
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství SSSR
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Sovětský svaz SSSR Třetí říše Třetí říše
Velitelé
Konstantin Rokossovskij
Ivan Černiachovsky
Alexandr Vasilevskij
Ivan Bagramjan
Georg-Hans Reinhardt
Friedrich Hoßbach
Friedrich-Wilhelm Müller
Erhard Raus
Walter Weiß
Dietrich von Saucken
Síla
1 669 100 mužů, 700 tanků a samohybných děl, 8 200 děl a minometů, 500 letadel 580 000 mužů
200 000 Volksturm
Ztráty
585 000 mužů, z toho 127 000 mrtvých neznámý
{{{poznámky}}}

Východopruská operace byla sovětská útočná akce Velké vlastenecké války proti Východnímu Prusku, která trvala od 13. ledna do 9. května 1945 a skončila dobytím Königsbergu.

Situace před ofenzívou[editovat | editovat zdroj]

Rudá armáda pronikla do příhraničních oblastí Pruska do hloubky 30 - 60 km již při Baltické operaci v říjnu 1944. Protože zde bylo silné opevnění, útok byl zastaven a s další akcí se počítalo až roku 1945, kdy mělo dojít k všeobecnému útoku, při kterém mělo dojít k dobytí Třetí říše. Přípravy na závěrečnou ofenzívu proti Německu byly urychleny v souvislosti s těžkými boji západních spojenců v Ardenách.

Východopruská operace[editovat | editovat zdroj]

12. ledna byla zahájena Viselsko-oderská operace a o den později i Východopruská operace. Útok začal mohutnou dělostřeleckou přípravou 1. baltského a 2. a 3. běloruského frontu. Poté vyrazily do útoku pozemní síly, které však narazily na tuhý německý odpor. Rudá armáda přesto postupovala dále a útoky mechanizovaných svazků se snažila rozdělit německé obranné síly. Mezitím docházelo k útěku německých civilistů před postupujícími sovětskými vojsky. Počátkem března došlo k závažné změně situace, kdy Rudá armáda dobyla Pomořansko a oddělila tak po souši Prusko od mateřské země. Evakuace civilistů a vojáků či přísun zásob se tak mohl realizovat pouze po moři, ovšem zde se lodě stávaly často kořistí sovětských ponorek. Mezi nejznámější akce sovětské flotily a největší námořní katastrofy patří potopení německých lodí Wilhelm Gustloff a General von Steuben ponorkou S-13 či potopení dopravní lodě Goya ponorkou L-3.

Dobytí Königsbergu[editovat | editovat zdroj]

Bitva o Königsberg

Do dubna 1945 Rudá armáda prakticky obsadila celé Východní Prusko, přičemž zde zůstalo nedobyto jeho hlavní město Königsberg a několik německých uskupení na pobřeží. Ve dnech 6. - 9. dubna probíhal na toto starobylé město a pevnost útok Rudé armády, který skončil obsazením jeho významné části. Německé jednotky v neobsazených částech města se však stále bránily. 17. dubna dobyli Sověti město Fischhausen (nyní Primorsk), 25. dubna obsadili Pillau (nyní Bałtijsk) a 26. dubna byl proveden výsadek na „Baltické kose“. Tím ztratili Němci poslední evakuační možnosti. Přesto se některé německé jednotky bránily v Königsbergu a na Baltické kose u Vislanského zálivu až do kapitulace Německa.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu