Operace Kutuzov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Operace Kutuzov
Konflikt: Východní fronta
Sovětští motostřelci a tank T-34 při postupu
Sovětští motostřelci a tank T-34 při postupu
Trvání: 12. července – 18. srpna 1943
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Orjol, SSSR
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Sovětské vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Nacistické Německo Třetí říše the Soviet Union 1923 Sovětský svaz
Velitelé
Nacistické Německo Walter Model
Nacistické Německo Günther von Kluge
Nacistické Německo Lothar Rendulic
the Soviet Union 1923 Konstantin Rokossovskij
the Soviet Union 1923 Ivan Bagramjan
the Soviet Union 1923 Vasilij Sokolovskij
Síla
300 700 vojáků
625 tanků
5 500 děl a minometů
610 letadel
1 126 000 vojáků
2 409 tanků
21 000 děl a minometů
2 220 - 3 023 letadel
Ztráty
18 912 padlých
85 233 raněných
15 859 zajatých
neznámo tanků
neznámo děl a minometů
218 letadel
112 529 padlých
317 361 raněných
2 586 tanků
892 děl a minometů
1 014 - 1 705 letadel
{{{poznámky}}}

Operace Kutuzov (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva Velké vlastenecké války, která byla pojmenována po Michailovi Kutuzovovi, carském generálovi, který vyhnal v roce 1812 Napoleona z Ruska.

Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s bitvou v Kurském oblouku, kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok Rudé armády - Operace Kutuzov. Na německá vojska severně od kurského výběžku měla zaútočit vojska Brjanského a Západního frontu. Operace byla zahájena 12. července 1943, kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na Orel a na Brjansk. Rudé armádě se podařilo prorazit obranu na východě i severu orelského výběžku a postupně likvidovat síly protivníka. Její postup ale nebyl dostatečně rychlý, protože Sověti stále naráželi na připravenou německou obranu. Orel tak byl osvobozen až 5. srpna, Brjansk 18. srpna 1943. V této operaci hráli velkou úlohu sovětští partyzáni, kterým se dařilo s úspěchem ničit železniční tratě a paralyzovat německou přepravu. To vedlo někdy až k zastavení přísunu potravin, střeliva a pohonných hmot. Němci se byli nuceni po vyčerpávajících bojích stáhnout do předem připravované obranné linie Hagen. Vyčerpaná však byla i sovětská vojska, která přešla v tomto prostoru 20. srpna do obrany.

Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u Prochorovky, do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního Stepního frontu, které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. 3. srpna začala Operace Vojevůdce Rumjancev, při níž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla Rudá armáda Charkov a na tyto boje navázala gigantická Bitva o Dněpr.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Události, historie 2. světové války, PhDr. Jiří Fidler, Ph.D, Řitka video (20.3.2013)

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Kutuzov ve Wikimedia Commons