Bitva o Kavkaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva o Kavkaz
Konflikt: Velká vlastenecká válka
Německý postup v létě 1942
Německý postup v létě 1942
Trvání: 25. července 19429. října 1943
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Kavkaz, SSSR
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Sovětské vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Nacistické Německo Třetí říše
Rumunsko Rumunsko
Bulharsko Bulharsko
Italy (1861-1946) Itálie
Hungary 1940 Maďarsko
Croatia Ustasa Chorvatsko
First Slovak Republic 1939-1945 Slovensko
the Soviet Union 1923 Sovětský svaz
Velitelé
Nacistické Německo Eberhard von Mackensen
Nacistické Německo Ewald von Kleist
Nacistické Německo Wilhelm List
Nacistické Německo Richard Ruoff
Rumunsko Petre Dumitrescu
Italy (1861-1946) Italo Gariboldi
First Slovak Republic 1939-1945 Jozef Turanec
the Soviet Union 1923 Semjon Buďonnyj
the Soviet Union 1923 Rodion Malinovskij
the Soviet Union 1923 Filipp Okťabrskij
the Soviet Union 1923 Ivan Petrov
the Soviet Union 1923 Ivan Maslennikov
the Soviet Union 1923 Lev Vladimirsky
the Soviet Union 1923 Ivan Tjulenjev
Síla
25. července 1942:
170 000 vojáků
1 130 tanků
4 500 děl a minometů
~ 1 000 letadel

1. ledna 1943:
764 000 vojáků
700 tanků
5 290 děl a minometů
530 letadel
25. července 1942:
112 000 vojáků
121 tanků
2 160 děl a minometů
230 letadel

1. ledna 1943:
1 000 000 vojáků
1 300 tanků
13 000 děl a minometů
900 letadel
Ztráty
celkem: 281 000 celkem: 344 000
{{{poznámky}}}
Německý útok na Kavkaze

Bitva o Kavkaz je název pro několik válečných operací, které trvaly na jižním křídle východní fronty ve druhé světové válce od 25. července 1942 do 9. října 1943.

Německý útok[editovat | editovat zdroj]

Mapa bojů červenec - listopad 1942

V létě 1942 začaly německé ozbrojené síly a jejich rumunští, maďarští, slovenští a italští spojenci letní tažení pod kódovým označením Fall Blau. 25. července obsadil Wehrmacht Rostov na Donu a Němci měli otevřené dveře k útoku na Stalingrad a na Kavkaz. Německý útok byl úspěšný, postupně padl Stavropol, Krasnodar a 21. srpna zavlála vlajka s hákovým křížem na Elbrusu. 11. září padl Novorossijsk, ovšem pobřeží Černého moře se podařilo Rudé armádě ubránit. Hitlerovým zájmem bylo, aby se německá vojska probila až ke Kaspickému moři a obsadila ropná pole kolem Baku, což by podle německých plánů později umožnilo další německou vojenskou expanzi v jižním a jihovýchodním směru (směr Indie a Írán). Toto se však nepodařilo a 18. listopadu 1942 dosáhla německá ofenzíva vrcholu a byla prakticky ukončena.

Sovětský protiútok[editovat | editovat zdroj]

Mapa bojů prosinec 1942 - únor 1943

Počátkem zimy 1942 nebylo postavení německých vojsk nikterak dobré. Paulusova armáda byla obklíčena ve Stalingradu a na další boje v Kavkazu neměl Wehrmacht dost sil. Proto dal Adolf Hitler rozkaz k částečnému ústupu, ovšem hodlal se v následujícím roce do tohoto prostoru vrátit a proniknout až k ropným polím na pobřeží Kaspického moře. Rudá armáda však zahájila vlnu ofenzív, které postupně vytlačovaly Němce na západ. Hned na začátku roku 1943 došlo k Severokavkazské ofenzívě, následovala Krasnodarská operace a bitva o Kubáň. Do konce měsíce února zahnala sovětská vojska Němce až Azovskému moři a o výsledku bitvy o Kavkaz bylo rozhodnuto.

Boje o Tamaňskij poloostrov[editovat | editovat zdroj]

Sovětský protiútok

Německým a rumunským vojskům se v průběhu léta 1943 podařilo udržet na Tamaňském poloostrově. Jednalo se o armádu o síle 400 tisíc mužů, kterou chtěl Stalin bezpodmínečně porazit. Operace na obklíčení se však nepodařila a urputné boje v tomto prostoru trvaly až do 9. října 1943, kdy se z tohoto prostoru stáhly po moři poslední zbytky německých vojsk.

Německé jednotky v létě 1942[editovat | editovat zdroj]

Skupina armád A - Adolf Hitler

Sovětské jednotky SSSR v létě 1942[editovat | editovat zdroj]

Transkavkazský front - Ivan Vladimirovič Ťuleněv

Nacistické německé jednotky na Kubáňském předmostí, březen 1943[editovat | editovat zdroj]

Skupina armád Jih - Ewald von Kleist

Související články[editovat | editovat zdroj]


Video[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]