Ferdinand Schörner

Ferdinand Schörner Krvavý Ferdinand
Narození:	12. květen 1892 Mnichov, Bavorsko
Úmrtí:	2. červenec 1973 (81 let) Mnichov, Bavorsko
Vojenská kariéra
Hodnost:	Generalfeldmarschall / Generál polní maršál
Doba služby:	1912–1945
Sloužil:	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše (do roku 1945)
Složka:	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht (do roku 1945)
Velel:	6. horská divize XIX. horský-armádní sbor XXXX. tankový sbor Skupina armád A 17. armáda Skupina armád Jižní Ukrajina Skupina armád Sever Skupina armád Střed
Války:	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy:	Invaze do Polska Bitva o Řecko Operace Bagration Viselsko-oderská operace Pražská ofenzíva
Vyznamenání:	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty Pour le Mérite

Ferdinand Schörner (12. června 1892, Mnichov, Bavorsko - 2. července 1973, taktéž) byl polní maršál německého wehrmachtu za druhé světové války. Ke konci války velel skupině armád Střed na území Protektorátu Čechy a Morava. Mimo jiné byl nositelem vyznamenání Pour le Mérite a Rytířského kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty.

Život po válce

Svoji přezdívku Krvavý Ferdinand získal díky svému tvrdému přístupu ke svým vojákům. Během Opavsko-ostravské operace neváhal postřílet část svého štábu, která nedůvěřovala vítězství německých vojsk ani ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že vítězství není možné. Při konci války působil na straně německé armády proti povstání v Praze.

Poté, co ho Američané předali Sovětům u Salzburgu, byl převezen do SSSR, kde byl odsouzen k 25 letům vězení. Trest mu byl však později snížen na 12 let a již v roce 1955 byl propuštěn na svobodu a převezen do NDR. Po návratu do vlasti mu byla nabídnuta funkce generálního inspektora lidové armády NDR. Tu však odmítl a v roce 1958 emigroval do Západního Německa. Zde byl znovu uvězněn a obviněn z nezákonných poprav německých vojáků podezřelých z dezerce. Byl odsouzen ke čtyřem a půl roku, které strávil ve vězení. Propuštěn byl v roce 1963 a až do své smrti v roce 1973 žil v ústraní v Mnichově. Na konci šedesátých let poskytl rozsáhlý rozhovor italskému historikovi Mario Silvestrimu, ve kterém se soustředil spíše na svůj podíl na německo-rakouském vítězství v bitvě u Caporetta během první světové války, než na roli, kterou měl ve druhé světové válce. Když zemřel, byl posledním německým polním maršálem; žádný jiný voják od té doby povýšen nebyl.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Gefreiter - 1. duben, 1912
• Unteroffizier - 1. srpen, 1912
• Vizefeldwebel der Reserve - 22. květen, 1913
• Offiziers-Stellvertreter - 28. srpen, 1914
• Leutnant der Reserve - 29. listopad, 1914
• Leutnant - 26. prosinec, 1917
• Oberleutnant - 15. červenec, 1918
• Hauptmann - 1. srpen, 1926
• Major - 14. srpen, 1934
• Oberstleutnant - 16. březen, 1937
• Propůjčena hodnost Oberst - 27. srpen, 1939
• Oberst - 30. leden, 1940
• Generalmajor - 17. prosinec, 1941
• Generalleuntant - 28. únor, 1942
• General der Gebirgstruppe - 15. květen, 1942
• Generaloberst - 20. květen, 1944
• Generalfeldmarschall - 5. duben, 1945

Významná vyznamenání

• Rytířský kříž železného kříže - 20. duben, 1941
• Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže - 17. únor, 1944
• Meče k rytířskému kříži železného kříže - 28. srpen, 1944
• Diamanty k rytířskému kříži železného kříže - 1. leden, 1945
• Pour le Mérite - 5. prosinec, 1917
• Finský řád kříže Svobody I. třídy s dubovou ratolestí - 1. červen, 1942
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - 20. září, 1939
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 12. září, 1939
• Pruský železný kříž I. třídy - 27. leden, 1917
• Pruský železný kříž II. třídy - 22. prosinec, 1914
• Královský bavorský vojenský záslužný řád IV. třídy s meči - 11. říjen, 1915
• Královský bavorský válečný záslužný řád s meči a korunou - 24. říjen, 1917
• Císařský rakouský válečný záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací - 20. duben, 1916
• Zlatý stranický odznak - 30. leden, 1943
• Velitelský kříž řádu koruny italské - 2. srpen, 1938
• Královský bulharský řád Svatého Alexandera II. třídy s meči - 15. červenec, 1941
• Medaile za východní frontu - 20. srpen, 1942
• Kříž cti
• Odznak za zranění ve stříbře - 1918
• Sudetská pamětní medaile
• Rukávová páska “Kurland”
• Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do II. třídy
• Zmíněn ve Wehrmachtbericht: 18. únor, 1944; 30. listopad, 1944; 1. leden, 1945; 5. duben, 1945; 9. květen, 1945