Ferdinand Schörner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Schörner
Krvavý Ferdinand
Bundesarchiv Bild 183-L29176, Ferdinand Schörner.jpg

Narození: 12. květen 1892
Flag of the German Empire.svg Mnichov, Bavorsko
Úmrtí: 2. červenec 1973 (81 let)
Německo Mnichov, Bavorsko
Vojenská kariéra
Hodnost: Generalfeldmarschall / Generál polní maršál
Doba služby: 19121945
Sloužil: Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše (do roku 1945)
Složka: Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Balkenkreuz.svg Wehrmacht (do roku 1945)
Velel: 6. horská divize
XIX. horský-armádní sbor
XXXX. tankový sbor
Skupina armád A
17. armáda
Skupina armád Jižní Ukrajina
Skupina armád Sever
Skupina armád Střed
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy: Invaze do Polska
Bitva o Řecko
Operace Bagration
Viselsko-oderská operace
Pražská ofenzíva
Vyznamenání: Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty
Pour le Mérite

Ferdinand Schörner (12. června 1892, Mnichov, Bavorsko2. července 1973, taktéž) byl polní maršál německého wehrmachtu za druhé světové války. Ke konci války velel skupině armád Střed na území Protektorátu Čechy a Morava. Mimo jiné byl nositelem vyznamenání Pour le Mérite a Rytířského kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty.

Život po válce[editovat | editovat zdroj]

Svoji přezdívku Krvavý Ferdinand získal díky svému tvrdému přístupu ke svým vojákům. Během Opavsko-ostravské operace neváhal postřílet část svého štábu, která nedůvěřovala vítězství německých vojsk ani ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že vítězství není možné. Při konci války působil na straně německé armády proti povstání v Praze.

Poté, co ho Američané předali Sovětům u Salzburgu, byl převezen do SSSR, kde byl odsouzen k 25 letům vězení. Trest mu byl však později snížen na 12 let a již v roce 1955 byl propuštěn na svobodu a převezen do NDR. Po návratu do vlasti mu byla nabídnuta funkce generálního inspektora lidové armády NDR. Tu však odmítl a v roce 1958 emigroval do Západního Německa. Zde byl znovu uvězněn a obviněn z nezákonných poprav německých vojáků podezřelých z dezerce. Byl odsouzen ke čtyřem a půl roku, které strávil ve vězení. Propuštěn byl v roce 1963 a až do své smrti v roce 1973 žil v ústraní v Mnichově. Na konci šedesátých let poskytl rozsáhlý rozhovor italskému historikovi Mario Silvestrimu, ve kterém se soustředil spíše na svůj podíl na německo-rakouském vítězství v bitvě u Caporetta během první světové války, než na roli, kterou měl ve druhé světové válce. Když zemřel, byl posledním německým polním maršálem; žádný jiný voják od té doby povýšen nebyl.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení

Významná vyznamenání


Polní maršálové nacistického Německa

Werner von Blomberg | Fedor von Bock | Eduard von Böhm-Ermolli | Walter von Brauchitsch | Ernst Busch | Wilhelm Keitel | Ewald von Kleist | Günther von Kluge | Georg von Küchler | Wilhelm von Leeb | Wilhelm List | Erich von Manstein | Walter Model | Friedrich Paulus | Walter von Reichenau | Erwin Rommel | Gerd von Rundstedt | Ferdinand Schörner | Maximilian von Weichs | Erwin von Witzleben