Portál:Druhá světová válka/UDÁLOSTI MĚSÍCE/Kalendárium

Kalendárium druhé světové války – klíčové události seřazené podle měsíců

Leden[editovat zdroj]

1940

8. ledna – Zimní válka: bitva o Suomussalmi skončila zdrcující porážkou Rudé armády
8. ledna – Ve Spojeném království je zaveden přídělový systém.
20. ledna – Zimní válka: začíná Druhá bitva u Taipale

1941

22. ledna – Britské a australské jednotky obsadily Tobruk.
23. ledna – Letec Charles Lindbergh svědčí před Americkým Kongresem a doporučuje vyjednání smlouvy o neutralitě s Adolfem Hitlerem

1942

1. ledna – vydána Deklarace Spojených národů
2. ledna – Japonská 48. divize obsadila hlavní město Filipín Manilu.
11. ledna – Japonsko vyhlašuje válku Nizozemí a napadá Holandskou Východní Indii
11. ledna – Japonci dobyli Kuala Lumpur
19. ledna – Japonci zahajují invazi do Barmy
20. ledna – nacisté na konferenci ve Wannsee (Berlín) rozhodli, že konečným řešením židovské otázky bude likvidace Židů.
23. ledna – Japonci se vylodili v Rabaulu.
25. ledna – Thajsko vyhlašuje válku USA a Velké Británii.
26. ledna – do Evropy se přesunuly první americké jednotky.

1943

13. ledna – Rudá armáda zahájila ofenzivu, která vedla k proražení blokáda Leningradu a umožnění zásobování města po souši.
14. ledna – Japonští vojáci jsou vypuzeni z Guadalcanalu.
30. ledna – 1. československý samostatný prapor v SSSR odjel z Buzuluku na frontu.

1944

4. ledna – Začala Bitva o Monte Cassino
13. ledna – Byla zahájena Leningradsko-novgorodská operace, při níž byla definitivně uvolněna blokáda Leningradu.
22. ledna – Spojenci vyloďují u Anzia a čelí protiofenzivě po čtyři měsíce.
24. ledna – Rudá armáda zahájila Korsuň-ševčenkovskou operaci
30. ledna – Americké invazní síly se vylodily na Marshallových ostrovech

1945

12. ledna – Začala Viselsko-oderská operace, při níž Rudá armáda postoupila až k Odře. Současně byla zahájena Západokarpatská operace, útoku na východním Slovensku se účastnil i 1. československý armádní sbor.
13. ledna – Začal útok Rudé armády na Východní Prusko – Východopruská operace
15. ledna – Pět dělostřeleckých pluků 1. čs. armádního sboru se účastnil bitvy u Jasla.
19. ledna – Rozpuštění polské Zemské armády.
25. ledna – Zformování 1. smíšené letecké divize v SSSR.
27. ledna – Holokaust: Rudá armáda osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.
30. ledna – Sovětskou ponorkou S-13 byla potopena německá osobní loď Wilhelm Gustloff (loď).

Únor[editovat zdroj]

1940

15. února – Rudá armáda prolomila hlavní pozice Mannerheimovy linie v bitvě u Summy, na Karelské šíji.
16. únor – HMS Cossack abordáží německého tankeru Altmark v norských výsostných vodách zachraňuje 299 britských námořníků z lodí potopených kapesní bitevní lodí Admiral Graf Spee

1941

3. února – Nacisté dosazují do Pierra Lavala do pozice premiéra okupované Vichistické Francie
6. února – Britské jednotky obsazují Benghází. Generál-poručík Erwin Rommel byl jmenován velitelem Afrika Korps.
8. února – Sněmovna reprezentantů schválila Zákon o půjčce a pronájmu.
19. února – Swansea v jižním Walesu byla zdevastována třídenním nočním bombardováním Luftwaffe. Nálet si vyžádal 230 obětí.

1942

2. února – Z rozkazu prezidenta Roosevelta byli všichni občané Spojených států japonského původu internování v táborech.
11. února – operace Cerberus, silná německá eskadra opustila Brest a proplula průlivem La Manche do severoněmeckých přístavů
15. února – Singapur kapituluje
19. února – Japonci bombardovali australský Darwin
24. února – Propaganda: Začíná vysílat Hlas Ameriky.
28. února – Bitva v Jávském moři spojenecké námořní síly ABDACOM byly zničeny při pokusu odvrátit japonskou invazi do Holandské východní Indie.

1943

2. února – Bitva u Stalingradu končí kapitulací zbytků německé 6. armády. Postup nacistů na východě byl zastaven. Přes 800 000 vojáků osy bylo zabito nebo zajato.
8. února – Bitva o Guadalcanal končí po sedmiměsíčních bojích stažením japonských sil z ostrova.
16. února – Sověti dobývají Charkov začíná Třetí bitva o Charkov.
18. února – Členové protinacistické skupiny Bílá růže jsou zatčení. Joseph Goebbels vyhlašuje Spojencům Totální válku
19. února až 25. února – Bitva v průsmyku Kaserín končí porážkou Američanů.
27. února – Norské komando SOE úspěšně sabotovalo výrobu těžké vody v Norském Telemarku.

1944

3. února – Americké jednotky obsadily atol Kwajalein.
15. února – Bitva o Monte Cassino: Klášter na vrcholu Monte Cassino je zničen spojeneckým náletem.
17. února – 22. divize Námořní pěchoty se vylodila na atolu Eniwetok.
23. února – Čečenci a Ingušové byli nuceně deportování do Střední Asie.

1945

3. února – Americké síly osvobodily filipínskou Manilu.
3. února – Západokarpatská operace: Sovětské a Československé síly zabředly do těžkých bojů u Liptovského Mikuláše.
4. až 11. února – Proběhla jaltské konference.
13. února – Rudá armáda dobývá Budapešť
RAF a USAF začínají s bombardováním Drážďan.
19. února – Kolem 30 000 námořní pěšáků se vylodilo na Ivodžimě
23. února – Němečtí obránci Poznaně se vzdávají Rudé armádě a Polské lidové armádě

Březen[editovat zdroj]

1940

15. března – členové Sovětského politbyra – (Josef Stalin, Vjačeslav Molotov, Lazar Kaganovič, Michail Kalinin, Kliment Vorošilov a Lavrentij Beria) – vydávají rozkaz k masové popravě 22 tisíci Poláků v Katyni.
13. března – v souladu s Moskevským mírem končí válečné operace Zimní války.

1941

1. března – Bulharsko podepisuje Pakt tří a stává se tak součástí Osy.
8. března – Americký Senát schválil Zákon o půjčce a pronájmu.
27. března – vojenský puč svrhl regentskou radu Jugoslávie, Petr II. Karađorđević se ujal vlády. Adolf Hitler v reakci na převrat Jugoslávii napadl.
29. března – Bitva u Matapanu, pobřeží Peloponésu: Britské námořnictvo poráží italskou flotilu.

1942

17. března – Holokaust: Vyhlazovací tábor Belzec otevřen v okupovaném Polsku. Mezi březnem a prosincem 1942 zde bylo zabito 434 508 lidí.
28. března – Britští Commandos provedli útok na Saint-Nazaire.

1943

2. března – začíná Bitva v Bismarckově moři
8. března – bitva u Sokolova – první bojové vystoupení čs. jednotky v SSSR
13. března – Krakovské ghetto bylo zlikvidováno.
27. března – v bitvě u Komandorských ostrovů v Aleutském souostroví Americké námořnictvo porazilo Japonské síly.

1944

17. března – těžký nálet na Vídeň
18. března – Německé síly obsazují Maďarsko. Rudá armáda se blíží ke hranicím Rumunska.
24. března – při masakru v Ardeatinských jeskyních bylo zabito 335 Italů. *** Při havárii letadla zahynul Orde Wingate.

1945

10. března – začal útok Rudé armády a čs. jednotek na Severní Moravu a Slezsko – Ostravsko-opavská operace
20. března – Adolf Hitler vydal tzv. „Neronův rozkaz“ podle kterého pod sankcí okamžitého zastřelení nesměli zůstat občané Německa na územích získaných spojenci, měly být zničeny stavby a veškeré stroje a zařízení.
25. března – jednotky Rudé armády a rumunská vojska zahájily Bratislavsko-brněnskou operaci.

Duben[editovat zdroj]

1940

8. dubna – Royal Navy zahájilo zaminovávání norských výsostných vod.
9. dubna – zahájení operace Weserübung, Německo napadlo Dánsko a Norsko
12. dubna – na Faerské ostrovy, součást Německem obsazeného Dánska, jsou vysazeni britští vojáci. Ve snaze zabránit Němcům vylodit se na ostrovech.

1941

4. dubna – V reakci na přistoupení Bulharska k Ose vyslala Británie své jednotky do Řecka.
6. dubna – Balkánské tažení: Vojska Osy napadla Jugoslávii a Řecko.
13. dubna – Podepsána Sovětsko-Japonská smlouva o neútočení.
17. dubna – Jugoslávská královská armáda kapitulovala.
21. dubna – Řecko kapitulovalo; britské jednotky a část řecké armády se stahují na Krétu
27. dubna – Německá vojska vstupují do Athén.

1942

9. dubna – Boj o Filipíny: Japonci zlomily americko-filipínský odpor na poloostrově Bataan. Začíná Bataanský pochod smrti.
15. dubna – Král Jiří VI. uděluje Maltě Jiřího kříž. Za statečnost v probíhající bitvě.
18. dubna – Malá skupina bombardérů B-25 Mitchell provedla nálet na Tokio.
28. dubna – Holokaust: Franz Stangl přijel na inspekci plynových komor ve vyhlazovacím táboře Sobibór. O týden později dorazil do tábora první transport.

1943

19. dubna – začalo Povstání ve varšavském ghettu.
21. dubna – Luftwaffe bombardovala Aberdeen.

1944

5. dubna – Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler utekli z Auschwitz-Birkenau.

1945

1. dubna – Američané se vylodili na Okinawě
2. dubna – Byla zahájena ofenzíva v rámci Vídeňská operace
4. dubna – Začalo Gruzínské povstání na Texelu.
9. dubna – Spiklenci z Abwehru Wilhelm Canaris, Hans Oster byly spolu s farářem Dietrichem Bonhoefferem oběšeni v koncentračním táboře Flossenberg.
7. dubna – Americké palubní letouny potopily japonskou bitevní loď Jamato a pět doprovodných plavidel, které se pokusily o sebevražedný výpad proti spojeneckým jednotkám u Okinawy
12. dubna – Zemřel americký prezident Franklin Delano Roosevelt, viceprezident Harry S. Truman se stal 33. prezidentem Spojených států.
21. dubna – Jednotky 3. americké armády vstoupily na čs. území a dobyly Aš.
25. dubna – Rudá armáda zahájila bitvu o Berlín.
26. dubna – Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno.
30. dubna – Jednotky 4. ukrajinského frontu osvobodily Ostravu.
30. dubna – Adolf Hitler se svou manželkou Evou spáchali sebevraždu ve Vůdcově bunkru v Berlíně. Karl Dönitz se stal prezidentem nacistického Německa.

Květen[editovat zdroj]

1940

10. května – Německo napadá Francii. V rámci konfliktu jsou napadeny také Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Neville Chamberlain rezignoval a Winston Churchill se stal premiérem Velké Británie. Island byl obsazen britskými jednotkami.
14. května – Nizozemská královna Vilemína a její vláda uprchly do Londýna. Rotterdam se stal terčem bombardování Luftwaffe.
15. května – Karlovská Nizozemská armáda se vzdala.
17. května – Brusel obsazen německými jednotkami.
26. května – začala evakuace Britských expedičních sil v Dunkerk.
28. května – Belgický král Leopold III. přikázal belgickým jednotkám ukončit boje, to vedlo k rozkolu mezi králem a belgickou vládou.
28. května – dosáhli Spojenci prvního významného vítězství na souši, když se jim podařilo znovuobsadit Narvik.

1941

5. května – císař Haile Selassie se vrátil do Addis Abeby, osvobozené od italské nadvlády.
20. května – Německé výsadkové jednotky zaútočily na Krétu.
24. května – Bitva v Dánském průlivu, loď Bismarck potopila HMS Hood.
27. května – Bismarck potopen v severním Atlantiku.

1942

6. května – obránci Corregidoru se vzdávají končí tak boj o Filipíny.
8. května – v bitvě o Korálové moře Američané zastavili japonský postup.
12. května – během druhé bitvy o Charkov Rudá armáda zpomaluje německý postup.
27. května – Čeští výsadkáři v rámci Operace Anthropoid provedli atentát na Reinharda Heydricha.

1943

13. května – Německý Afrikakorps a italské jednotky se v Tunisku vzdávají Spojencům.
16. května – Britská RAF ničí přehrady v Porúří.
17. května – Nacisté potlačují Povstání ve varšavském ghettu.
24. května – Josef Mengele se stává vedoucím „lékařským“ důstojníkem v Auschwitz-Birkenau.

1944

18. května – Německé jednotky se stahují z Monte Cassino, německá obranná linie v Itálii se hroutí.

1945

1. května – V Přerově vypuklo povstání, začátek květnového povstání českého lidu.
2. května – Němci popravili v Terezínské pevnosti 56 českých vlastenců.
5. května – V Praze začíná povstání proti německé okupaci.
5. května – Příslušníci SS vyhladili obec Javoříčko.
6. května – Jednotky americké armády osvobodily Plzeň.
6. května – 7. května – Masakry českých civilistů (žen, starců a dětí) jednotkami SS v Praze.
6. května – proběhl Velkomeziříčský masakr.
8. května – Konec druhé světové války v Evropě.
9. května – Tankové jednotky Rudé armády pronikly do Prahy.
11. května – U Slivice na Milínsku padají poslední výstřely druhé světové války v Evropě.
20. května – Skončilo Gruzínské povstání na Texelu.
Československo obnoveno bez Podkarpatské Rusi.

Červen[editovat zdroj]

1940

4. června – končí Operace Dynamo britští vojáci byly evakuování z obležení u Dunkerk.
9. června – Norský král Hakon VII. nařizuje konec bojových operací. Při obraně Norska Spojenci ztratili 1335 mužů.
14. června – Německo obsadilo Paříž
17. června – SSSR anektoval Lotyšsko
22. června – Uzavřeno příměří z Compiègne, Francie kapituluje, vzniká Vichistická Francie vedená Henri Philippe Pétainem a také exilová vláda Svobodné Francie vedená Charlesem de Gaullem.

1941

22. června – Zahájena operace Barbarossa, začíná Velká vlastenecká válka.
30. června – Padla Brestská pevnost.

1942

4.–6. června – Proběhla námořní bitva u Midway
9. června – kapitulace Samaru, posledních amerických jednotek na Filipínách
10. června – nacisté provedli vyhlazení Lidic u Kladna
11.–16. června – námořní operace Vigorous ve Středozemním moři.
21. června – Afrika Korps dobývá Tobruk, v obsazeném městě padá do zajetí 35 tisíc spojeneckých vojáků. Krátce nato je Erwin Rommel jmenován polním maršálem.
24. června – Nacisté vyhladili a srovnali se zemí osadu Ležáky.
28. června – začala bitva o Stalingrad

1943

10. června – Spojenci zahájili masivní bombardování německých měst.

1944

5. června – Spojenci obsahují Řím.
6. června – Spojenci se vylodili v Normandii.
9. června – Pokračovací válka: Rudá armáda zahájila ofenzívu na Karelské šíji.
10. června – jednotky Waffen SS provedly ve francouzské vesnici Oradour-sur-Glane masakr, při kterém zahynulo 642 obyvatel včetně 247 žen a 205 dětí.
15. června – Americké jednotky se vyloďují na Saipanu
19.–20. června – Proběhla bitva ve Filipínském moři
22. června – Rudá armáda zahájila operaci Bagration během níž rozprášila německou skupinu armád Střed

1945

22. června – skočila bitva o Okinawu.
26. června – byla podepsána Charta Spojených národů.

Červenec[editovat zdroj]

1940

10. července – začíná bitva o Británii
12. července – vznik první čs. letecké perutě – 310. stíhací perutě ve Velké Británii
19. července – Námořní bitva u mysu Spatha
21. července – V Moskvě jsou vyhlášeny Estonská SSR, Lotyšská SSR a Litevská SSR.
31. července – Hitler informuje generály o svém úmyslu přepadnout Sovětský svaz.

1941

12. července – Sovětský svaz a Velká Británie podepisují smlouvu o vzájemné pomoci
12. července – Japonci předložili vichistické Francii ultimátum, ve kterém se dožadují podstoupen osmi leteckých a dvou námořních základen ve francouzské kolonii Východní Indočína Japonsku.
16. července – Japonský 2. kabinet prince Kanoeho podává demisi.
16. července – Němci obsazují Smolensk
18. července – Nový 3. kabinet prince Kanoeho se ujímá vlády.
25. července – Japonci vyhlašují protektorát nad Indočínou, začíná okupace a příprava základen pro útok na Malajsii.
26. července – Jako reakci na Japonské obsazení Francouzské Indočíny Roosevelt nařizuje zmrazit japonská aktiva v USA.
30. července – Americký dělový člun USS Tutiula je poškozen japonskými bombardéry u Čchung-čchingu. Japonci se omlouvají, že šlo o omyl.

1942

1.–27. července Proběhla První bitva u El Alameinu.
2.–10. července – Bitva o konvoj PQ 17 plující z Islandu do SSSR
25. července – Začíná bitva o Kavkaz
30. července – Začíná bitva o Ržev

1943

5. červenec – Wehrmacht započal Operaci Citadela proti sovětským jednotkám u Kurska.
10. července – vylodění Spojenců na Sicílii
12. července – byla zahájena sovětská útočná operace Kutuzov, proběhla největší tanková bitva v historii.
25. července – padl italský fašistický režim Benito Mussolini je zatčen a uvězněn.
28. července – RAF při bombardování Hamburku způsobí požární bouři při které zahyne 42 000 německých civilistů.

1944

3. července – Operace Bagration: Rudá armáda osvobozuje Minsk.
13. července – Rudá armáda zahájila Lvovsko-sandoměřskou operaci
20. července – neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera.
21. července – americké jednotky se vyloďují na Guamu
22. července byl založen Mezinárodní měnový fond
24. července – americké jednotky se vyloďují na Tinianu

1945

1. července – Německo je rozděleno mezi spojenecké okupační síly.
16. července – V Nevadské poušti proběhl první pokusný jaderný výbuch.
17. července – Zahájena jednání Velké Trojky v Postupimi.

Srpen[editovat zdroj]

1939

2. srpna – Albert Einstein upozorňuje prezidenta Roosevelta na možnost výroby jaderné bomby
23. srpna – Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení

1940

. srpna – Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou jakožto sovětské socialistické republiky násilně přičleněny do SSSR
20. srpna – atentát na Trockého (zemře o den později)
26. srpna – Čad se jakožto první francouzská kolonie přidává k západním spojencům

1941

1. srpna – vyroben první džíp
3. srpna – biskup Galen ve svém kázání napadl Akci T4 (program vyvražďování postižených a mentálně zaostalých) a zveřejnil její detaily
9. srpna – Roosevelt a Churchill se setkali v Argentii (Dominium Newfoundland), kde se domluvili na Atlantické chartě (zveřejněna 14. srpna)
18. srpna – Adolf Hitler pod tlakem veřejnosti pozastavuje Akci T4
25. srpna – britsko-sovětská invaze do Íránu

1942

. srpna – americké síly se vylodily na Guadalcanalu, bitva o Guadalcanal začíná
. srpna – nájezd na Dieppe
. srpna – Brazílie vyhlašuje válku Německu a Itálii
. srpna – Třetí říše vyhlašuje anexi Lucemburska, den poté následuje generální stávka Lucemburčanů.

1943

1. srpna – nálet 177 spojeneckých bombardérů na ropná pole v Ploiești
8./9. srpna – bitva u ostrova Savo
13. srpna – Řím prohlášen otevřeným městem
14. srpna – Quebecká konference (Churchill, Roosevelt a King)
17. srpna – George S. Patton osvobozuje Messinu
23. srpna – kolaps německé obrany v oblasti Kurska, Orelského oblouku a Doňce
24./25. srpna – bitva u východních Šalomounů
28. srpna – zemřel car Boris III.
29. srpna – německá okupační správa rozpustila dánskou vládu

1944

1. srpna – začalo varšavské povstání
2. srpna – Turecko přerušuje diplomatické i hospodářské kontakty s nacistickým Německem
4. srpna – Gestapo dopadlo rodinu Anne Frankové
5. srpna – prapor Zośka dobyl Koncentrační tábor Gęsiówka
12. srpna – osvobozena Florencie. Týž den byl položen první podmořský ropovod, spojující ostrov Wight a Francii
13. srpna – bitva o Ilomantsi skončila drtivou porážkou Rudé armády
15. srpna – operace Dragoon, Spojenci se vyloďují v jižní Francii
19. srpna – povstání v Paříži
21. srpen21. srpna – šéfové diplomatických misí 5 neutrálních zemí v čele s nunciem Rottou protestují u regenta Horthyho proti deportacím Židů. Týž den kapitulovaly německé síly obklíčené v kapse u Falaise
23. srpna – převrat v Rumunsku, to přechází ke Spojencům
24. srpna – osvobozena Paříž
29. srpna – vypuklo Slovenské národní povstání

1945

2. srpna – ukončena jednání Velké trojky v Postupimi
6. srpna – Spojené státy shazují atomovou bombu Little Boy na Hirošimu
8. srpna – SSSR vyhlásil válku Japonsku
9. srpna – Spojené státy shazují atomovou bombu „Fat Man“ na město Nagasaki
25. srpna – Ho Či Min vyhlašuje Vietnamskou demokratickou republiku

Září[editovat zdroj]

1939

1. září – Polsko bylo kolem 5. hodiny ráno napadeno hitlerovským Německem; začátek druhé světové války v Evropě
2. září – Francie a Velká Británie vyhlásily všeobecnou mobilizaci
3. září – Francie, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland vyhlásily válku nacistickému Německu
5. září – USA a Japonsko vyhlásily neutralitu v evropské válce
10. září – Kanada vyhlásila válku Německu
12. září – V Paříži vznikla z Československé vojenské kanceláře Československá vojenská mise, která měla za úkol zformovat československé jednotky v zahraničí
17. září – Sovětský svaz napadl Polsko a podpořil tak německou invazi do Polska
19. září – Rudá armáda obsadila hlavní město Litvy, Vilnius
27. září – byla vyhlášena kapitulace Varšavy
28. září – V Moskvě byla podepsána smlouva o hranicích a přátelství mezi Německem a SSSR

1940

23. září – Britové se neúspěšně pokouší o vylodění ve francouzském Dakaru
27. září – zástupci Třetí říše, Itálie a Japonska podepsali Pakt tří

1941

8. září – začíná Obležení Leningradu
19. září – německá armáda dobyla ukrajinský Kyjev
27. září – Zastupujícím říšským protektorem Protektorátu Čechy a Morava byl jmenován Reinhard Heydrich
28. září – Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo a rozpoutal vlnu represí
29. září – začal masakr v Babím Jaru, při němž Němci povraždili v rokli u Kyjeva 33 tisíc Židů
30. září – německá armáda zahájila hlavní útok na Moskvu

1942

10. září – britské jednotky se vylodily na Madagaskaru

1943

8. září – Byla zveřejněna kapitulace Itálie, kterou italský premiér Badoglio podepsal již 3. září.
8. září – Nacisty byl popraven Julius Fučík, český spisovatel, novinář a politik.

1944

3. září – spojenecká vojska osvobozují Brusel
8. září – začala Karpatsko-dukelská operace
14. září – Sovětská vojska zahájila Baltickou operaci
17. září – spojenecká vojska zahájila operaci Market Garden
22. září – Rudá armáda vstoupila do Tallinnu

1945

2. září – V důsledku svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki Japonsko kapitulovalo. Skončila druhé světová válka.

Říjen[editovat zdroj]

1939

8. října – Německo vyhlašuje anexi západního Polska
14. října – ponorka U-47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak
18. října – Z Ostravy byl vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko.
28. října – V Praze došlo k masovým demonstracím proti německé okupaci. Během jejich rozhánění byli zabiti Jan Opletal a Václav Sedláček.

1940

18.–19. října – Atlantik: 32 lodí z konvojů SC 7 a HX 79 je potopenou německými ponorkami
28. října – Itálie napadá Řecko, začátek Balkánského tažení.

1941

1. října – Holokaust: Nacistický vyhlazovací tábor Majdanek otevřen v okupovaném Polsku poblíž města Lublin. Mezi listopadem 1941 a červencem 1944 bylo v táboře zabito nejméně 200 000 lidí.
2. října – Operace Tajfun: Němci začali rozsáhlou ofenzivu s cílem dobýt Moskvu.
8. října – Operace Barbarossa: Němci dosáhli Azovského moře a obsadili Mariupol.
30. října – Franklin Delano Roosevelt dle Zákona o půjčce a pronájmu schválil pomoc Sovětskému svazu ve výší 1 miliardy dolarů.

1942

11. října – Bitva o Guadalcanal: Námořnictvo Spojených států poráží u mysu Esperance japonské loďstvo, snažící se posílit japonské jednotky na ostrově.
23. října – Druhá bitva u El Alameinu: Britové zahájili ofenzivu proti silám Osy.
23. – 27. října — Bitva o Guadalcanal: Během bitvy u Santa Cruz ztrácejí Japonci dvě letadlové lodě a Američané jednu.

1943

1. října – Američané osvobozují Neapol.
6. října – Američané a Japonci svedli námořní bitvu bitvu u Vella Lavella.
14. října – Holokaust: Ve Vyhlazovacím táboře Sobibor vypuklo úspěšné povstání.
22. října – RAF bombardovala Kassel.

1944

2. října – Nacisté rozdrtili Varšavské povstání.
13. října – Riga, hlavní město Lotyšska, je obsazeno Rudou armádou.
20. října – americké jednotky se vyloďují na Filipínském ostrově Leyte – začíná znovudobytí Filipín
Bělehrad je osvobozen Jugoslávskými partyzány a Rudou armádou.
21. října – Cáchy byli obsazeny Američany, jde o první německé město obsazené spojenci.
23.–26. října – Bitva u Leyte, jedna z největších námořních bitev v dějinách.
29. října – Rudá armáda zahájila Bělehradskou operaci.

Listopad[editovat zdroj]

1939

8. listopadu – Hitler jen těsně unikl atentátu, který na něj v Mnichově připravil Georg Elser
11. listopadu – na následky střelných zranění, která utrpěl při protiněmecké demonstraci, zemřel student Jan Opletal
15. listopadu – pohřeb Jana Opletala, na dlouhou dobu poslední velká manifestace českého národa proti nacismu
17. listopadu – byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly odvlečeny do koncentračních táborů.
30. listopadu – Sovětský svaz bez vyhlášení války přepadl Finsko, začala Zimní válka.

1940

5. listopadu – Franklin D. Roosevelt je potřetí za sebou zvolen prezidentem USA
9. listopadu – zemřel expremiér Neville Chamberlain
11. listopadu – útok na Taranto; letadla HMS Illustrious provedla první letecký útok na přístav v historii a způsobila italskému loďstvu těžké ztráty. *** Týž den německý pomocný křižník Atlantis zajal nákladní loď Automedon a získal velké množství tajných materiálů a zpráv určených pro velení britských jednotek na Dálném východě. Kopie zadržených zpráv obdrželo i Japonsko.
14. listopadü – zničující nálet na Coventry. RAF v odvetě začne o dva dny později bombardovat Hamburk.
27. listopadu – nerozhodná bitva u mysu Spartivento, oba velitelé museli následně čelit kritice pro svoji malou bojovnost

1941

6. listopadu – Stalinovo poselství národům Sovětského svazu. Dle něj Němci zabili 350 tisíc sovětských vojáků, ale sami ztratili 4,5 milionu vojáků. Vítězství SSSR má být blízko.
7. listopadu – německý bombardér potopil sovětskou loď Armenia, evakuující raněné a civilisty z Krymu. 5 tisíc mrtvých.
10. listopadu – Winston Churchill vyhlásil, že Spojené království je připraveno podpořit USA ve válce s Japonskem
14. listopadu – britská letadlová loď HMS Ark Royal se potopila v důsledku poškození, které jí způsobilo den předtím torpédo ponorky U-81.
17. listopadu – Joseph Grew, americký velvyslanec v Japonsku, varuje před rizikem nečekaného útoku na Spojené státy ze strany Japonska *** slavný německý stíhací pilot Ernst Udet neunesl tlak a obviňování ze strany Göringa, vyvolané neúspěchem v bitvě o Británii, a spáchal sebevraždu
19. listopadu – lehký křižník HMAS Sydney (1934) a pomocný křižník Kormoran se vzájemně potopily u břehů Západní Austrálie. Všech 645 australských námořníků zahynulo.
26. listopadu – USA předávají Japonsku Hullovu nótu *** týž den šest letadlových lodí admirála Naguma vyplouvá k Pearl Harboru
27. listopadu – bitva před Moskvou vrcholí, vyčerpaný Wehrmacht dosahuje svého nejtěsnějšího přiblížení k Moskvě a bojuje na jejích předměstích, jeho postup ale už ztratil dynamiku *** pro ozbrojené síly USA je vyhlášena válečná pohotovost.

1942

3. listopadu – maršál Rommel zahájil ústup od El Alameinu navzdory Hitlerovu zákazu, druhá bitva u El Alameinu skončila vítězstvím Britů
8. listopadu – operace Torch, americké a britské síly se vyloďují ve Francouzské severní Africe
10. listopadu – Třetí říše a Itálie obsazují vichistickou Francii (viz Unternehmen Anton)
13. listopadu – začala bitva u Guadalcanalu, v jejím průběhu byla leteckým útokem potopena japonská bitevní loď Hiei
15. listopadu – bitva u Guadalcanalu skončila drtivým vítězstvím Námořnictva Spojených států
19. listopadu – vrcholí bitva u Stalingradu, Rudá armáda zahajuje protiútok; viz operace Uran
23. listopadu – bitva o Stalingrad: Paulusova 6. armáda je ve Stalingradu obklíčena
27. listopadu – námořnictvo vichistické Francie potopilo svoji flotilu v Toulonu

1943

1. listopadu – americké síly se vyloďují na Bougainville (Šalomounovy ostrovy)
2. listopadu – vylodění na Bougainville završuje pro americké síly vítězná bitva v zátoce císařovny Augusty
15. listopadu – Heinrich Himmler vydal rozkaz, podle kterého má být s Cikány naloženo stejně jako se Židy
18. listopadu – velký nálet RAF na Berlín, úspěch nevalný
20. listopadu – americké síly se vyloďují na Tarawě
22. listopadu – Káhirská konference; Roosevelt, Churchill a Čankajšek jednají v Káhiře o další válce s Japonskem
26. listopadu – bitva u mysu svatého Jiří, po těžkých ztrátách tokijského expresu je tato taktika opuštěna a japonský odpor na Šalomounových ostrovech se hroutí
28. listopadu – Teheránská konference; Roosevelt, Churchill a Stalin se dohadují o dalším postupu ve válce

1944

3. listopadu – velitelé Slovenského národní povstání, generálové Ján Golian a Rudolf Viest, padli do německého zajetí. Budou mučeni, „odsouzeni“ k smrti a zavražděni.
7. listopadu – Franklin D. Roosevelt počtvrté zvolen prezidentem Spojených států
22. listopadu – Kanada zavádí nucené odvody do armády