Václav Sedláček
Václav Sedláček (22. dubna 1917 Recklinghausen – 28. října 1939 Praha) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939.
Rodiče Václava Sedláčka, kteří se z Čech přestěhovali do Porýní-Vestfálska za prací, měli ještě dva syny. Po základní škole se začal Václav učit na horníka. V roce 1933 se po nástupu Hitlera k moci museli Sedláčkovi vrátit do Ústí nad Labem. Václav Sedláček tam dále pokračoval v havířině, ale zároveň byl v učení u pekaře. Po okupaci pohraničí na podzim 1938 se celá rodina Sedláčkových přestěhovala do Prahy. V Praze pracoval Sedláček jako pekařský učeň a byl členem Sokola a Mládeže Národního souručenství.
Během zakázaných shromáždění na výročí vzniku samostatného Československa v roce 1939 byl okolo 18:25 na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách střelen neznámým pachatelem do srdce. Podle názoru lékařů zemřel cca 5 minut po svém postřelení. Na stejném místě byl zraněn i Jan Opletal, který svému zranění podlehl později.
Sedláčkův pohřeb se konal 4. listopadu 1939 na hřbitově v Braníku a směli se jej účastnit pouze jeho nejbližší příbuzní a známí. Noviny dostaly zákaz o pohřbu informovat a celý pohřeb byl monitorován příslušníky gestapa. Sedláčkův hrob přestal být vzhledem k tragickému osudu rodiny za okupace udržován a byl později i zrušen.
Dnes má Václav Sedláček na místě, kde byl zastřelen, spolu s Janem Opletalem pamětní desku.
Literatura [editovat]
- PASÁK, Tomáš. 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1997. 207 s. ISBN 80-7184-255-9.
- LEIKERT, Jozef. A den se vrátil (co následovalo po 17. listopadu 1939). Bratislava : Astra, 1993. 461 s. ISBN 80/967060-0-4. (česky)
- LEIKERT, Jozef. Černý pátek sedmnáctého listopadu. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova, 2001. 386 s. ISBN 80-238-7632-5.
- KRSEK, Martin. Václav Sedláček. Reflex. říjen 2009, roč. 20, čís. 44, s. 60–62. ISSN 0862-6634.
