Kapesní bitevní loď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Deutschland
Admiral Scheer Admiral Scheer
Obecné informace
Uživatelé Kriegsmarine
Typ kapesní bitevní loď
Lodě Lützow (ex Deutschland)
Admiral Scheer
Admiral Graf Spee
Zahájení stavby 1929–1932
Spuštění na vodu 1931–1934
Uvedení do služby 1933–1936
Osud všechny zničeny
Předchůdce
Následovník
Technické údaje
Výtlak
Délka
Šířka
Ponor
Pohon 8 naftový motor MAN
54 000 k
2 lodní vrtule
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 28,5 uzlu
Dosah
Posádka 1150
Výzbroj (1939):
6× 280 mm (2×3)
8× 150 mm (8×1)
6× 105 mm (3×2)
8× 37 mm (4×2)
6× 20 mm
8× 533mm torpédomet (2×4)
Pancíř
Letadla 2
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Deutschland (kapesní bitevní loď, resp. pancéřová loď, něm. Panzerschiff) byla unikátní třída a konstrukce válečných lodí vyvinutá v Německu. Kapesní bitevní loď byl původně posměšný název ražený Brity, kteří s oblibou srovnávali lodě třídy Deutschland se svými bitevními loděmi, název se pak v české populárně naučné literatuře (a koneckonců i dalších) vžil a ztratil svůj pejorativní nádech.

Kapesní bitevní loď představovala výsledek německé snahy postavit válečné lodě silnější než běžné křižníky navzdory omezením daným Versailleskou smlouvou, dle kterých nesmělo stavět lodě o výtlaku větším než 10 000 tun. Nutno podotknout, že tyto lodě smlouvu i tak porušovaly, protože jejich skutečný výtlak byl 10 600-12 100 tun.

Stavba těchto lodí probíhala v první polovině 30. let 20. století, celkem byly spuštěny tři lodě:

Lodě této třídy - konstruované podle filosofie „silnější než rychlejší, rychlejší než silnější“ - překonávaly pancéřováním i palebnou silou všechny tehdejší těžké křižníky, některé z nich pak předstihly i v rychlosti. Bitevním lodím a bitevním křižníkům se sice nevyrovnaly, mohly jim ale bez větších potíží uniknout. V době jejich vzniku disponoval předpokládaný protivník (Royal Navy) pouze třemi jednotkami, které měly nejenom větší palebnou sílu, ale i větší rychlost a setkání s nimi by proto pro kapesní bitevní loď pravděpodobně bylo fatální. Byly to bitevní křižníky HMS Hood, HMS Renown a HMS Repulse.

Kapesní bitevní lodě však byly pomalejší než moderní lehké křižníky, které ale překonávaly svou palebnou silou a pancéřováním. Konkrétně lze poukázat na v mnoha ohledech poučnou bitvu u ústí řeky La Plata, kde se střetla britská flotila tvořená jedním těžkým (HMS Exeter) a dvěma lehkými (HMS Ajax a HMS Achilles) křižníky s kapesní bitevní lodí Admiral Graf Spee. Ukázalo se, že ani tyto tři lodě dohromady nejsou nepříteli odpovídajícím protivníkem, ovšem vyšší rychlost britských lehkých křižníků jim umožňovala posléze nepřítele sledovat a navádět k němu další, těžší jednotky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Breyer, Siegfried, and Gerhard Koop. Edward Force, trans. The German Navy at War 1939–1945: Volume 1—The Battleships. West Chester, Penn.: Schiffer, 1989. ISBN 0-88740-220-8.
  • Ireland, Bernard, and Tony Gibbons (illustrator). Jane's Battleships of the 20th Century, pp. 42–43. New York: HarperCollins, 1996. ISBN 0-00-470997-7.
  • Pope, Dudley. Graf Spee: The Life and Death of a Raider. Philadelphia: J.B. Lippincott Co., 1956.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]