Günther Prien
| Günther Prien |
|
Günther Prien na palubě válečné lodi |
|
| Narození: | 16. leden, 1908 |
| Úmrtí: | 7. březen, 1941 Severní Atlantik |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | Kapitänleutnant |
| Války: | Druhá světová válka |
| Bitvy: | Druhá bitva o Atlantik |
| Vyznamenání: | Železný kříž I. a II. třídy Rytířský kříž k Železnému kříži s dubovými ratolestmi |
Günther Prien (16. ledna 1908 Osterfeld – 7. března 1941 v severním Atlantiku, na jih od Islandu) byl námořní důstojník Kriegsmarine. Byl velitelem ponorky U-47 v druhé světové válce.
Kariéra během 2. světové války [editovat]
- 16. ledna 1933 vstupuje do říšského námořnictva.
- 16. ledna 1933 – 31. března 1933 pěchotní výcvik, Stralsund.
- 1. dubna 1933 – 30. září 1934 absolvování kurzů (hlavní zbraně a výcvik u námořní školy Flensburg a Kiel-Mürwik.
- 1. října 1934 – 30. září 1935 strážní a divizní poručík na lehkém křižníku Königsberg.
- 1. října 1935 – 30. dubna 1936 ponorkové školení na ponorkové škole Kiel nebo studium na U3
- 1. května 1935 – 10. května 1935 zástupcem velitele ponorky.
- 11. května 1936 – 30. září 1938 první strážní důstojník na U26 (typ II), v ponorkové flotile Saltzwedel Wilhelmshaven, popřípadě v bojovém nasazení ve Španělsku 6. května 1937 – 15. června a 15. července 1937 – 30. srpna 1937.
- 1. října 1938 – 16. prosince 1938 přeškolen na ponorku U47 v Germania loděnicích Kiel.
- 17. prosince 1938 – 7. března 1941 velitelem U47 (typ VII B) v ponorkové flotile Wegener nebo popř. sedmé ponorkové flotila Kiel / St Nazaire. Během deseti plaveb potopil 31 lodí. Asi 1084 lidí přišlo o život.
- Od 7. března 1941 ztracen v severním Atlantiku.
Německé válečné propagandě se postaral o první senzaci: kapitánporučík Prien pronikl 14. října 1939 s ponorkou U-47 do složitě jištěného kotviště britské flotily ve Scapa Flow a potopil bitevní loď HMS Royal Oak. Jeho husarský kousek byl roku 1940 zpracován do knižní podoby (Mein Weg nach Scapa Flow, Moje cesta do Scapa Flow, 1940) a kniha se v Německu dočkala obrovských nákladů. Po válce si našla cestu také do Anglie (I sank the Royal Oak, Potopil jsem Royal Oak) a i tam zaznamenala velký úspěch.
Prien potopil v letech 1940-1941 další lodě o celkovém výtlaku 160 935 BRT, až se nakonec při bitvě s eskortou konvoje OB-293 jižně od Islandu stal, spolu se všemi členy posádky, obětí hlubinných bomb britského torpédoborce HMS Wolverine.
Objevují se však i zprávy, že poškozená ponorka unikla pronásledování torpédoborce a krátce na to podlehla výbuchu vlastního torpéda s poškozeným mechanizmem. 7. března 1941 vysílačka ponorky náhle utichla.