Dietrich Bonhoeffer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dietrich Bonhoeffer
Bonhoeffer v srpnu 1939
Bonhoeffer v srpnu 1939
Narození 4. února 1906
Vratislav, Německé císařství
Úmrtí 9. dubna 1945
koncentrační tábor Flossenbürg, Třetí říše
Národnost německá
Občanství Německo
Vzdělání teologické
Alma mater Union Theological Seminary
Znám jako teolog, filosof a bojovník proti nacismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dietrich Bonhoeffer (4. února 1906 Vratislav9. dubna 1945 koncentrační tábor Flossenbürg) byl německý evangelický teolog, etik, filosof a bojovník proti nacismu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vratislavi (německy Breslau). Po své habilitaci (již ve 24 letech!), působil v zahraničí: jako vikář v Barceloně a jako docent systematické teologie v New Yorku, poté jako soukromý docent evangelické teologie a studentský farář (spirituál) v Berlíně. Působil i jako člen a teologický poradce pro otázky mládeže přípravné organizace dnešní ­Ekumenické rady cí­rkví (ERC). Brzy poté, co moc v Německu převzala NSDAP v čele s Adolfem Hitlerem, zaujal jednoznačně odmítavý postoj k jejímu antisemitismu pronásledování Židů, angažoval se v rámci tzv. Kirchenkampfu proti "Deutsche Christen" a Norimberským zákonům.

Od roku 1935 vedl kazatelský seminář (od roku 1940 zakázaný) tzv. Vyznávající církve ve Finkenwalde, což je dnes součást polského města Štětín. Asi roku 1938 se připojil ke Canarisovu protihitlerovskému spiknutí. Roku 1940 mu byly veřejné projevy zakázány, o rok později i písemné. Dne 5. dubna 1943 byl zatčen a po posledním nezdařeném atentátu na Adolfa Hitlera 20. července 1944, který provedli jeho bývalí spojenci, odsouzen k smrti. Působil duchovně i mezi spoluvězni, pro které sepsal velké množství písní a básní.

Dne 8. dubna 1945 byl v koncentračním táboře Flossenbürg odsouzen k trestu smrti vojenským stanným soudcem za předsednictví Otto Thorbecka, člena SS. O Velikonocích 9. dubna 1945 byl popraven.

Dietrich Bonhoeffer byl svébytným teologem a křesťanským etikem, který zdůrazňoval význam Kázání na hoře[1] a Následování Ježíše[2], jak slovem, tak i svým osobním příkladem. Ve svých dopisech z vězení (posmrtně vydáno jako Widerstand und Ergebung[3]) nastínil svoji vizi budoucího dospělého člověka i nenáboženské interpretace Bible a křesťanství. Tato myšlenka byla v Čechách populární zvláště v 50. a 60. letech 20. století, a to zejména mezi evangelickými teology Nové orientace či civilní interpretace[4], ale dnes je spíš[kým?] odmítána a kritizována.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

  • Bonhoeffer: Agent of Grace[5]

Citát[editovat | editovat zdroj]

Osobní odvaha však může vyrůst jen ze svobodné odpovědnosti svobodného muže. Němci začínají teprve objevovat, co to znamená svobodná odpovědnost. Spočívá na jediném Bohu, který žádá svobodnou odvahu víry k odpovědnému činu a který tomu, jenž přitom zhřeší, slibuje odpuštění a útěchu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mt 5, 1 – 8, 1 (Kral, ČEP)
  2. viz Následování - český překlad Františka Mrázka Dobiáše, připojeny i české překlady jeho básní z vězení Křesťané a pohané a Zastávky na cestě - přeložil Amedeo Molnár a O předivné, tiché moci - přeložili Dagmar a Petr Pokorných. Předmluvou opatřil Jan Milíč Lochman
  3. česky Na cestě k svobodě (Listy z vězení)
  4. viz Jiří Hoblík Th. D., České evangelictví, v Dingir 2/2008.
  5. Bonhoeffer: Agent of Grace

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLORYK, David. Zasuté kameny : deset postav konzervativního myšlení. Ostrava : Konzervativní klub o.s., 2008. ISBN 978-80-254-3007-1.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]