Vikář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vikář (z latinského vicarius = zástupce) je duchovní, který zastupuje nějakou vyšší autoritu:

protestantských církvích označuje slovo vikář čerstvého absolventa (případně ještě studenta) teologické školy, který vykonává praxi v některém konkrétním sboru a připravuje se tak jako pomocník (zástupce) kazatele na své kazatelské povolání.

Církvi československé husitské je tak označován farář, který koordinuje z biskupova pověření činnost farářů v příslušném okrsku.

Vikáři podle Kodexu kanonického práva z roku 1917[editovat | editovat zdroj]

Kodex kanonického práva z roku 1917 rozlišoval pět typů vikářů: