Ludwig Beck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludwig Beck
Bundesarchiv Bild 146-1980-033-04, Ludwig Beck.jpg

Narození: 29. červen 1880
Německé císařství Bieberich, Německé císařství
Úmrtí: 20. červenec 1944 (64 let)
Třetí říše Berlín, Nacistické Německo
Vojenská kariéra
Hodnost: Generaloberst (Generálplukovník)
Doba služby: 18981939
Sloužil: Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše
Složka: Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Balkenkreuz.svg Wehrmacht (do roku 1945)
Velel: Velitel západního valu
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Vyznamenání: Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči
Pruský železný kříž I. třídy
Pruský železný kříž II. třídy

Generálplukovník Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 21. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých ozbrojených sil před začátkem druhé světové války. Jako jeden z organizátorů se podílel na neúspěšném atentátu na Adolfa Hitlera 20. července 1944.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1880 ve městě Biebrich v Hessensku-Nassausku. Byl vychováván v duchu starých pruských tradic. Původně byl důstojníkem dělostřelectva. Během první světové války bojoval na západní frontě. Po svém povýšení působil jako důstojník generálního štábu. Po válce sloužil v různých funkcích, jako velitel pluku a štábu.

V roce 1931 získal hodnost generála. Velel frankfurtské 1. jízdní divizi. Získal všeobecné uznání za své vojensko-pedagogické práce. V roce 1933 se stal náčelníkem vojenského úřadu. V červenci 1935 se stal náčelníkem generálního štábu německých ozbrojených sil. Společně s Wernerem von Fritschem se během německých nátlakových akcí namířených proti Československu dostal do sporu s Hitlerem. Přestože většina německých důstojníků tehdy nesouhlasila s Hitlerovými snahami o rozpoutání války, žádný z nich kromě Becka neodmítal splnit rozkazy. Byl proto odvolán z funkce a nahrazen Franzem Halderem. Krátce působil jako velitel Západního valu, ale zakrátko byl penzionován.

Následně se kontaktoval se skupinou Hitlerových odpůrců mezi nimiž byli například Carl Goerdeler či Ulrich von Hassell. Beck se v období před Mnichovskou dohodou snažil zkontaktovat s představiteli západních zemí s prosbou o pomoc při likvidaci Hitlera. Západní velmoci však v té době viděly v německém nacismu vhodný způsob ochrany před hrozbou bolševismu ze strany Sovětského svazu a návrhy ignorovaly.

V roce 1943 Beck naplánoval několik neúspěšných pokusů zabít Hitlera pomocí bomb. V roce 1944 byl jedním z hlavních plánovačů červencového atentátu společně s Carlem Goerdelerem a plukovníkem Clausem von Stauffenberg. Předpokládalo se, že by se Beck mohl po úspěšném atentátu stát dočasnou hlavou vlády, která by Německo kontrolovala po Hitlerově smrti. Spiknutí se však nepodařilo, další ráno byl zatčen pod dohledem generála Fromma donucen spáchat sebevraždu. Nepodařilo se mu však zabít a jen se těžce zranil, přivolaný poddůstojník Wehrmachtu proto dostal za úkol ukončit jeho život ranou z pistole.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwig Beck na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]