Ernst von Weizsäcker
| děd | Karl Heinrich Weizsäcker |
|---|---|
| otec | Karl von Weizsäcker |
| bratr | Viktor von Weizsäcker |
| syn | Richard von Weizsäcker |
| syn | Carl Friedrich von Weizsäcker |
Ernst von Weizsäcker (25. května 1882, Stuttgart - 4. srpna 1951, Lindau na Bodamském jezeře) byl německý diplomat, státní tajemník Ministerstva zahraničí za 2. světové války.
Narodil se v rodině budoucího württemberského ministerského předsedy, po maturitě sloužil jako kadet válečného námořnictva a vypracoval se až na kapitána (1918). Od roku 1920 pracoval na německém Ministerstvu zahraničí, v letech 1933 až 1936 byl vyslancem ve Švýcarsku a od roku 1938 státním tajemníkem ministerstva. V této funkci se podílel na vyjednávání Hitlerova paktu se Stalinem (Pakt Ribbentrop-Molotov). Jako člen NSDAP a SS byl Weizsäcker také členem štábu H. Himmlera.
V letech 1943 až 1945 byl na vlastní žádost jmenován vyslancem ve Vatikánu. Roku 1947 byl zatčen a za podíl na deportace francouzských Židů do Osvětimi odsouzen k pěti letům vězení. Po 18 měsících byl na amnestii propuštěn, vydal paměti, v nichž obhajoval svoji činnost, a roku 1951 zemřel.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst von Weizsäcker na německé Wikipedii.
