Richard von Weizsäcker
| děd | |
|---|---|
| otec | |
| strýc | |
| bratr |
Richard von Weizsäcker (15. dubna 1920 Stuttgart) je německý diplomat a politik (CDU), v letech 1981–1984 byl primátorem západního Berlína a v letech 1984–1994 šestým prezidentem Spolkové republiky Německo.
Obsah |
[editovat] Život a politická kariéra
Narodil se v rodině diplomata a s rodiči pobýval v Basileji, v Kodani, v Oslu, v Bernu a od roku 1936 v Berlíně. Po maturitě v roce 1937 studoval filosofii a historii v Oxfordu a v Grenoblu. Po válce, během níž byl několikrát raněn, vystudoval práva a historii v Göttingen, pracoval jako advokát a podnikový právník, později v představenstvu velkých firem. Roku 1953 se oženil s M. von Kretschmann, s níž má čtyři děti.
Od roku 1954 byl Weizsäcker členem CDU, v letech 1969 až 1981 poslancem německého spolkového parlamentu (Bundestag), v letech 1979 až 1981 jeho místopředsedou. V roce 1974 poprvé kandidoval na úřad spolkového prezidenta a v letech 1979 až 1983 byl primátorem města Berlína. 23. května 1984 byl zvolen spolkovým prezidentem a 21. května 1989 potvrzen na další volební období. Po svém zvolení pozastavil své členství v CDU a ani po skončení svého mandátu je neobnovil. Naopak v roce 1992 ostře kritizoval německé politické strany, že mají přílišný vliv, osobují si téměř ústavní pravomoci a přitom nepodléhají žádné kontrole.
Jako spolkový prezident se podílel na sjednocení Německa a zejména na urovnání vztahů se sousedními zeměmi. V letech 1990 a 1991 navštívil na pozvání prezidenta Václava Havla také Československo a 15. března 1990 se v Praze omluvil za okupaci našich zemí. Richard von Weizsäcker je vynikající řečník a některé jeho projevy (např. ke 40. výročí konce Druhé světové války 8. května 1985) jsou právem proslulé.
V letech 1964 až 1970 a 1979 až 1981 předsedal Weizsäcker sněmům německé evangelické církve (EKD), v letech 1967 až 1984 byl členem synody a rady této církve. Kromě toho byl členem správních rad a kuratorií řady nadací, iniciativy „Dát Evropě duši“ a je čestným členem Římského klubu (pozor na záměnu - člen Římského klubu je jeho synovec, Ernst U. von Weizsäcker). Je držitelem 15 čestných doktorátů (1996 na Karlově univerzitě v Praze), mnoha vyznamenání a čestných titulů.
[editovat] Citáty
- "Schopnosti, jaké vyžaduje vysoký úřad, jsou jiného druhu než ty, kterých je třeba, aby se k němu člověk dostal. Jak často se stane, že by měl kandidát obojí?"
- "Přítel rozhovoru je také přítelem míru, který lze založit jen na rozhovoru mezi lidmi."
- "Kdo zavírá oči před minulostí, je slepý pro přítomnost."
- "Mladí nejsou odpovědni za to, co se tenkrát stalo. Jsou však odpovědni za to, co se z toho v dějinách stane." (Řeč 8. května 1985 v Bundestagu)
- "Byl jsem a stále jsem přesvědčen, že dobrý Evropan nemusí být špatný vlastenec." (Řeč před britským parlamentem 1986)
- "Vlastenectví znamená mít rád vlastní; nacionalismus znamená nenávidět ty ostatní."
[editovat] Literatura
- R. von Weizsäcker, Z projevů a statí o dějinách, státu a právu. Praha 1996
- Projev spolkového prezidenta dr. R. Weizsäckera. Praha 1990
- R. von Weizsäcker, Čtvero zastavení: vzpomínky politika. Praha 2000
[editovat] Zdroj
V tomto článku je použit překlad textu z článku Richard von Weizsäcker na německé Wikipedii.
[editovat] Externí odkazy
- (německy) Richard Weizsäcker: Alles steht und fällt mit dem politischen Willen der Mitglieder
- (německy) Životopis na www.bundespraesident.de
- (německy) Životopis pro berlínský senát
- (německy) Projev R. v. Weizsäckera 8. května 1985
- (německy) Europa eine Seele geben
| Prezident Německa | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karl Carstens |
1984–1994 Richard von Weizsäcker |
Nástupce: Roman Herzog |
