Alfred Jodl
| Alfred Jodl |
|
Alfred Jodl |
|
| Narození: | 23. září 1890 |
| Úmrtí: | 16. říjen 1946 (56 let) |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | Generaloberst (generálplukovník) |
| Doba služby: | 1910–1945 |
| Sloužil: | |
| Složka: | Wehrmacht |
| Velel: | Šéf operačního štábu Wehrmachtu |
| Války: | První světová válka Druhá světová válka |
| Bitvy: | Bitva o Berlín |
| Vyznamenání: | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi |
Alfred Josef Ferdinand Jodl, rodným jménem Alfred Baumgärtler (10. května 1890, Würzburg – 16. října 1946, Norimberk) byl německý důstojník zastávající pozici náčelníka operačního štábu německých ozbrojených sil (OKW) za druhé světové války a byl zástupcem Wilhelma Keitela. Narodil se jako nemanželský syn matky Therese Baumgärtler a otce Johannese Jodla a teprv v 9 letech po jejich sňatku přijal příjmení po otci.
Alfred Jodl hrál klíčovou roli v německých válečných akcích od roku 1939. Byl poradcem Adolfa Hitlera ve všech důležitých vojenských a technických záležitostech.
Generálplukovník Alfred Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa 7. května 1945 v Remeši jako vyslanec Karla Dönitze. Poté byl zatčen a uvězněn v zajateckém táboře ve Flensburgu.
Alfred Jodl byl souzen Mezinárodním vojenským tribunálem pro válečné zločiny během Norimberského procesu. Byl odsouzen za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Klíčovým bodem obžaloby bylo zejména, že distribuoval některé zločinné rozkazy, například rozkaz o politických komisařích. Byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Trest smrti byl vykonán, Jodlova žádost o změnu způsobu popravy na zastřelení před popravčí četou byla zamítnuta.
Jeho odsouzení vyvolalo rozporuplné reakce, protestoval proti němu např. i hlavní francouzský soudce u tribunálu, Henri Donnedieu de Vabres, který označil popravu vojáka, který nebyl nacistou, za naprosté selhání spravedlnosti. Britský válečný hrdina a politik Airey Neave, který sloužil u Norimberského tribunálu, napsal ve své knize, že Jodl zasloužil vězení, ale ne smrt.
V roce 1953 soud v Mnichově, který přezkoumával rozhodnutí Norimberského tribunálu, dospěl k závěru, že se Jodl neprovinil válečnými zločiny trestanými podle mezinárodního práva smrtí a zprostil jej 2. března 1953 kompletně viny. Na vysoký nátlak vysokého komisaře USA byl však tento rozsudek napřed zrušen, a až po mimosoudní dohodě advokátů Jodlovy vdovy s americkými okupačními úřady došlo 3. září 1953 k odvolání zrušení rozsudku[zdroj?].
Případ A. Jodla zůstává jedním z hlavních argumentů skupin[kdo?] prosazujících názor, že Norimberský tribunál byl nespravedlivý a představuje typický příklad spravedlnosti vítězů. Přes všechny nedostatky však Norimberský proces zůstává přelomovou událostí v mezinárodním právu především proto, že vítězná strana iniciovala a uspořádala nezávislé soudní přelíčení proti válečným zločincům a neuplatnila spravedlnost vítězů.[zdroj?]
[editovat] Shrnutí vojenské kariéry
[editovat] Data povýšení
- Fähnrich - 10. červenec, 1910
- Leutnant - 28. říjen, 1912
- Oberleutnant - 14. leden, 1916
- Rittmeister - 28. září, 1921
- Major - 1. únor, 1931
- Oberstleutnant - 1. říjen, 1933
- Oberst - 1. srpen, 1935
- Generalmajor - 1. duben, 1939
- Generalleutnant - 19. červenec, 1940
- General der Artilerie - 19. červenec, 1940
- Generaloberst - 30. leden, 1944
[editovat] Vyznamenání
- Rytířský kříž železného kříže - 7. květen, 1945
- Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže (865. držitel) - 7. květen, 1945
- Zlatý stranický odznak - 30. leden, 1943
- Finský řád kříže svobody I. třídy s hvězdou a meči - 25. březen, 1942
- Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - 23. prosinec, 1939
- Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 30. září, 1939
- Pruský železný kříž I. třídy - 3. květen, 1918
- Pruský železný kříž II. třídy - 20. listopad, 1914
- Odznak za zranění v černém (První světová válka)
- Bavorský vojenský řád za zásluhy IV. třídy s meči (První světová válka)
- Bavorská medaile prince regenta Luitpolda (První světová válka)
- Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou ozdobou (První světová válka)
- Odznak za zranění za 20. 7. 1944 v černém
- Královský rumunský řád Michala Vítěze II. třídy - 23. prosinec, 1943
- Královský rumunský řád Michala Vítěze III. třídy - 23. prosinec, 1943
- Německý sportovní odznak v bronzu
- Kříž cti
- Sudetská pamětní medaile
- Medaile za Anschluss
- Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy
|
||||||||||||||||||||