Alfred Jodl

Alfred Jodl
Alfred Jodl
Narození:	23. září 1890 Würzburg, Německé císařství
Úmrtí:	16. říjen 1946 (56 let) Norimberk, Německo
Vojenská kariéra
Hodnost:	Generaloberst (generálplukovník)
Doba služby:	1910–1945
Sloužil:	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka:	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht
Velel:	Šéf operačního štábu Wehrmachtu
Války:	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy:	Bitva o Berlín
Vyznamenání:	Rytířský kříž s dubovými ratolestmi

Jodl (vlevo) s Keitelem v Norimberku

Alfred Josef Ferdinand Jodl, rodným jménem Alfred Baumgärtler (10. května 1890, Würzburg – 16. října 1946, Norimberk) byl německý důstojník zastávající pozici náčelníka operačního štábu německých ozbrojených sil (OKW) za druhé světové války a byl zástupcem Wilhelma Keitela. Narodil se jako nemanželský syn matky Therese Baumgärtler a otce Johannese Jodla a teprv v 9 letech po jejich sňatku přijal příjmení po otci.

Alfred Jodl hrál klíčovou roli v německých válečných akcích od roku 1939. Byl poradcem Adolfa Hitlera ve všech důležitých vojenských a technických záležitostech.

Generálplukovník Alfred Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa 7. května 1945 v Remeši jako vyslanec Karla Dönitze. Poté byl zatčen a uvězněn v zajateckém táboře ve Flensburgu.

Alfred Jodl byl souzen Mezinárodním vojenským tribunálem pro válečné zločiny během Norimberského procesu. Byl odsouzen za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Klíčovým bodem obžaloby bylo zejména, že distribuoval některé zločinné rozkazy, například rozkaz o politických komisařích. Byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Trest smrti byl vykonán, Jodlova žádost o změnu způsobu popravy na zastřelení před popravčí četou byla zamítnuta.

Jeho odsouzení vyvolalo rozporuplné reakce, protestoval proti němu např. i hlavní francouzský soudce u tribunálu, Henri Donnedieu de Vabres, který označil popravu vojáka, který nebyl nacistou, za naprosté selhání spravedlnosti. Britský válečný hrdina a politik Airey Neave, který sloužil u Norimberského tribunálu, napsal ve své knize, že Jodl zasloužil vězení, ale ne smrt.

V roce 1953 soud v Mnichově, který přezkoumával rozhodnutí Norimberského tribunálu, dospěl k závěru, že se Jodl neprovinil válečnými zločiny trestanými podle mezinárodního práva smrtí a zprostil jej 2. března 1953 kompletně viny. Na vysoký nátlak vysokého komisaře USA byl však tento rozsudek napřed zrušen, a až po mimosoudní dohodě advokátů Jodlovy vdovy s americkými okupačními úřady došlo 3. září 1953 k odvolání zrušení rozsudku^[zdroj?].

Případ A. Jodla zůstává jedním z hlavních argumentů skupin^[kdo?] prosazujících názor, že Norimberský tribunál byl nespravedlivý a představuje typický příklad spravedlnosti vítězů. Přes všechny nedostatky však Norimberský proces zůstává přelomovou událostí v mezinárodním právu především proto, že vítězná strana iniciovala a uspořádala nezávislé soudní přelíčení proti válečným zločincům a neuplatnila spravedlnost vítězů.^[zdroj?]

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Fähnrich - 10. červenec, 1910
• Leutnant - 28. říjen, 1912
• Oberleutnant - 14. leden, 1916
• Rittmeister - 28. září, 1921
• Major - 1. únor, 1931
• Oberstleutnant - 1. říjen, 1933
• Oberst - 1. srpen, 1935
• Generalmajor - 1. duben, 1939
• Generalleutnant - 19. červenec, 1940
• General der Artilerie - 19. červenec, 1940
• Generaloberst - 30. leden, 1944

Vyznamenání

• Rytířský kříž železného kříže - 7. květen, 1945
• Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže (865. držitel) - 7. květen, 1945
• Zlatý stranický odznak - 30. leden, 1943
• Finský řád kříže svobody I. třídy s hvězdou a meči - 25. březen, 1942
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - 23. prosinec, 1939
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 30. září, 1939
• Pruský železný kříž I. třídy - 3. květen, 1918
• Pruský železný kříž II. třídy - 20. listopad, 1914
• Odznak za zranění v černém (První světová válka)
• Bavorský vojenský řád za zásluhy IV. třídy s meči (První světová válka)
• Bavorská medaile prince regenta Luitpolda (První světová válka)
• Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou ozdobou (První světová válka)
• Odznak za zranění za 20. 7. 1944 v černém
• Královský rumunský řád Michala Vítěze II. třídy - 23. prosinec, 1943
• Královský rumunský řád Michala Vítěze III. třídy - 23. prosinec, 1943
• Německý sportovní odznak v bronzu
• Kříž cti
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za Anschluss
• Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy