Rudolf Hess

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf Hess
Rudolf Hess v roce 1935
Rudolf Hess v roce 1935
Narození 26. dubna 1894
Alexandrie
EgyptEgypt Egypt
Úmrtí 17. srpna 1987 (93 let)
Západní Berlín
BerlínBerlín Berlín
Národnost německá
Příbuzenstvo
syn Wolf Rüdiger Hess
Tento článek pojednává o německém politikovi. O švýcarském fyziologovi pojednává článek Walter Rudolf Hess.
O veliteli koncentračního tábora Osvětim pojednává článek Rudolf Höss.

Rudolf Hess (26. dubna 1894 Alexandrie17. srpna 1987 Západní Berlín) byl německý nacistický politik.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

První léta svého života strávil Rudolf Hess se svými rodiči v Egyptě, kde navštěvoval anglické školy. V roce 1908 se jeho rodina vrátila do Německa.

I. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Nacisté v černých košilích v roce 1927. Zleva: Heinrich Himmler, Rudolf Hess, Gregor Strasser, Adolf Hitler, Franz von Salomon

Během první světové války, do které se přihlásil jako dobrovolník, sloužil u letectva a byl vyznamenán železným křížem.

Meziválečná kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po válce začal studovat Ludwig-Maximilians-Universität München, stal se členem společnosti Thule, účastnil se činnosti Freikorpsů a v květnu 1920 se stal členem NSDAP (členská legitimace č. 16). Za svou účast na Pivním puči strávil sedm a půl měsíce ve vězení společně s Adolfem Hitlerem, kde se jako jeho osobní sekretář spolupodílel na psaní Hitlerovy knihy Mein Kampf. V roce 1932 převzal po Gregoru Strasserovi úřad předsedy Politické ústřední komise NSDAP, o rok později pak byl jmenován vůdcovým zástupcem v NSDAP, stal se poslancem, obergrupenführerem SS a říšským ministrem. Vrcholu dosáhla jeho kariéra v době vypuknutí druhé světové války, kdy se v roce 1938 stal členem tajné vládní rady a v roce 1939 ministerským radou říšské obrany a byl oficiálně jmenován po Göringovi druhým Hitlerovým nástupcem. Pak už následoval jen postupný ústup z výsluní, za kterým do velké míry stál Martin Bormann.[1]

II. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Část z vraku Hessova letadla Me Bf 110

Po vypuknutí druhé světové války byl odpůrce války Německa s Velkou Británií a snažil se iniciovat mírová jednání. Dne 10. května 1941 odletěl Messerschmittem Bf 110 bez vědomí ostatních vysokých představitelů Třetí říše vyjednávat s Jiřím VI. o příměří do Velké Británie. Nejdříve měl veliké štěstí, letka českého letce Leopolda Šroma ve službách RAF ho objevila při běžném průzkumném letu. Podle vyprávění samotného letce ho měl v zaměřovači a snažil se najít nejvhodnější pozici pro útok, na poslední chvíli však dostal vysílačkou rozkaz o zrušení akce[zdroj?]. Následovalo obrovské vyšetřování, z čehož vyšlo najevo, že letecký personál při odvolání útoku pochybil. Z letounu nakonec vyskočil padákem u Renfrewshire. Po svém přistání byl zadržen a vězněn v londýnském Toweru. Do konce války byl vězněn v rozlehlém domě na anglickém venkově. Zde se také pokusil o sebevraždu skokem ze schodiště z prvního patra. Jeho let do Británie je dodnes obestřen řadou nejasností.

Norimberský proces[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Hess při Norimberském procesu (první řada, druhý zleva)

Během Norimberského procesu byl obviněn a za přípravu války odsouzen k doživotnímu vězení, které si jako jediný z odsouzených skutečně odseděl. Proti jeho dlouho trvajícímu věznění se stavělo z různých důvodů mnoho historiků, politiků či právníků (mj. Hartley Shawcross nebo Michail Gorbačov).

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Hess zemřel až roku 1987 ve svých 93 letech. Jeho smrt je kontroverzní, podle nejčastěji uváděné verze se sám oběsil. Zejména jeho syn Wolf Rüdiger Hess však prohlašoval, že jeho otec byl zavražděn britskými vojáky[2] a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu by ani nebyl sebevraždy schopen. Pohřben byl ve Wunsiedelu, kde se u jeho hrobu konají každoročně vzpomínkové akce neonacistů, jejichž idolem se Hess stal. V roce 2011 byl exhumován, zpopelněn a popel byl vhozen do moře.[3] Legendy o smrti nacisty Rudolfa Hesse.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Anna Plaim, Kurt Kuch: Vzpomínky Hitlerovy pokojské/Rudolf Hess. Naše vojsko, Praha, 2007. Str. 45. ISBN 978-80-206-0895-6)
  2. http://zpravy.idnes.cz/rudolf-hess-byl-zavrazden-britskymi-agenty-feq-/zahranicni.aspx?c=A130907_162359_zahranicni_brm
  3. ČTK. Popel Rudolfa Hesse vysypou do moře, neonacisté přišli o poutní místo. Novinky.cz [online]. 2011-07-21 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.  
  4. http://xman.idnes.cz/pet-legend-kolem-nacisticke-zombie-rudolfa-hesse-f6c-/xman-styl.aspx?c=A110722_145937_xman-styl_fro
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu