Arthur Seyß-Inquart

Arthur Seyß-
Inquart

Arthur Seyß-Inquart (22. července 1892, Stonařov u Jihlavy, – 16. října 1946, Norimberk, Německo) byl právník, nacista, rakouský spolkový kancléř a později říšský místodržící obsazeného Rakouska a komisař Říšského komisariátu Nizozemsko. V roce 1946 byl v Norimberském procesu odsouzen k trestu smrti.

Životopis

Seyß-Inquart se narodil v roce 1892 ve Stonařově u Jihlavy na Vysočině, Emilu Seyssovi a Augustině Hyrenbachové, rakouským přistěhovalcům, kteří hledali ve Stonařově práci. V roce 1907 se rodina vrátila do Vídně, kde si Emil Seyss převzal s celou svojí rodinou přívlastek Inquart po smrti svého strýce. Později Seyß-Inquart šel studovat práva na vídeňskou universitu. Seyss-Inquart měl pět sourozenců: Hedwiga (* 1881), Richarda (* 1883), Irenu (* 1885), Henriettu (* 1887) a Roberta (* 1891). Při vypuknutí první světové války odešel na frontu. Sloužil na ruské, rumunské a také italské. V roce 1917 byl zraněn.

V roce 1911 se poznali s Gertrudou Maschkovou, kterou si vzal a měli spolu tři děti: Ingeborgu Carolinu (* 1917), Richarda (* 1921) a Dorothu (* 1928).

V těchto letech byl horlivých zastáncem anschlussu Rakouska. V roce 1931 vstoupil do rakouské NSDAP. V roce 1938, po nátlaku Adolfa Hitlera, byl jmenován Kurtem Schuschniggem, rakouským kancléřem, do vlády jako ministr vnitra.

Seyß-Inquart v Haagu

11. března 1938 dokonce Schuschnigga nahradil ve funkci rakouského spolkového kancléře. Jeho úkolem bylo přivolat vojsko Třetí říše na pomoc a připojit Rakousko k Německu. Byl povýšen na obergruppenführera SS a Hitler jej jmenoval říšským ministrem bez portfeje.

V roce 1940 byl jmenován říšským komisařem pro obsazené Nizozemsko. Zde uspořádával všední život dle nacistické ideologie. Podporoval nizozemskou stranu NSB. Povolil zřídit Landwacht, který působil jako asistující sbor policie. Jiné jakékoliv politické uskupení zakázal. Dále za jeho vedení zde probíhala masivní deportace židovských občanů. Zde setrval až do těsného konce války.

Poté co Hitler spáchal sebevraždu, byl Seyß-Inquart jmenován ministrem zahraničí admirálem Karlem Dönitzem^[zdroj?]. 8. května 1945 byl Seyß-Inquart zatčen v Hamburku.

Po druhé světové válce byl v Norimberku souzen Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberském procesu, který jej obvinil ze zločinů proti míru, válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a spiknutí. Zproštěn obvinění byl jen v prvním bodě. Za zbylá obvinění byl odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 16. října 1946 v Norimberku.