Wilhelm Keitel
| Wilhelm Keitel |
|
Wilhelm Keitel jako polní maršál. |
|
| Narození: | 22. září 1882 |
| Úmrtí: | 16. říjen 1946 (64 let) |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | Generalfeldmarschall (Polní maršál) |
| Doba služby: | 1901–1945 |
| Sloužil: | |
| Složka: | |
| Velel: | Šéf OKW |
| Války: | První světová válka Druhá světová válka |
| Vyznamenání: | Rytířský kříž železného kříže Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči Zlatý stranický odznak |
Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel (22. říjen, 1882 – 16. říjen, 1946) byl válečný zločinec, vysoce vyznamenaný veterán první světové války, německý polní maršál za druhé světové války a náčelník Hitlerova generálního štábu (OKW - Oberkommando der Wehrmacht). Po válce patřil mezi hlavní obžalované u Norimberských procesů. Posléze byl odsouzen k trestu smrti a popraven v Norimberku.
Obsah |
[editovat] Mládí a první světová válka
Keitel se narodil v Helmscherode, Brunswick v Německém císařství jako syn Carla Keitela, velkostatkáře ze střední vrstvy, a Apollonie Visseringové. Po dokončení svého vzdělání v Göttingenu se rozhodl pro vojenskou službu a v roce 1901 je s hodností Fahnenjunker (důstojnický čekatel) přiřazen k 6. pluku Dolno-Saského polního dělostřelectva. V roce 1909 se oženil s Lisou Fontaine, dcerou bohatého velkostatkáře s níž měl dohromady šest dětí, z nichž jedno zemřelo ještě v útlém věku. Během první světové války byl Keitel převelen k 46. pluku polního dělostřelectva ve Wolfenbüttelu s kterým později bojoval na západní frontě. Dne 14. září roku 1914, během bojů ve Flandrech v Belgii, byl vážně raněn střepinou granátu do pravého předloktí a 8. října téhož roku povýšen do hodnosti Hauptmann (kapitán). Při této příležitosti byl rovněž vyznamenán železným křížem prvního stupně.
Keitel byl v březnu roku 1915 hned po svém zotavení přeřazen do generálního štábu německé armády a na frontu se nikdy nevrátil. Po skončení války zůstal v nově vytvořeném Reichswehru a působil též v jednotkách Freikorps, kde pomáhal s organizací pohraniční stráže na hranici s Polskem. Keitel působil také jako divizní štábní důstojník a později učil téměř dva roky ve vojenské škole pro jezdectvo v Hannoveru.
Později v roce 1924 byl Keitel přeložen na Ministerstvo obrany (Reichswehrministerium) do kanceláře vojska. Brzy byl však povýšen na šéfa organizačního úřadu a pozici si udržel i poté, co se dostali nacisté k moci v roce 1933. Na základě doporučení generála Wernera von Fritsche se stal velitelem nově vytvořeného nacistického úřadu ozbrojených sil (Wehrmachtamt).
[editovat] Druhá světová válka
V roce 1937 byl Keitel povýšen do hodnosti General der Artilerie (generál dělostřelectva) a následující rok se díky Aféře Blomberg-Fritsch stává náhradou za ministra obrany (Reichskriegsministerium) a zároveň převzal funkci vrchního velitele ozbrojených sil Wehrmachtu (OKW).
Roku 1940 s blížícím se koncem Francouzského tažení byl povýšen do hodnosti polního maršála a zároveň byl vyznamenán rytířským křížem za uspořádání příměří s Francií, což je neobvyklé pro velitele, který "není v poli".
Během druhé světové války Keitel prokázal, že je slabý a opatrný. Snažil se Adolfu Hitlerovi rozmluvit invazi do Francie a dokonce byl i proti Operaci Barbarossa. V obou dvou případech sklání před Hitlerem tvář a předkládá mu svoji rezignaci. Vůdce ji odmítá příjmout.
20. července 1944 vyvázl nezraněn z posledního atentátu na Adolfa Hitlera - viz Operace Valkýra.
Po válce byl souzen mezinárodním soudním tribunálem v Norimberku a odsouzen k trestu smrti oběšením za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
[editovat] Shrnutí vojenské kariéry
[editovat] Data povýšení
- Fahnenjunker - 9. březen, 1901
- Fähnrich - 14. říjen, 1901
- Leutnant - 18. srpen, 1902
- Oberleutnant - 18. srpen, 1910
- Hauptmann - 8. říjen, 1914
- Major - 1. červen, 1923
- Oberstleutnant - 1. únor, 1929
- Oberst - 1. říjen, 1931
- Generalmajor - 1. duben, 1934
- Generalleutnant - 1. leden, 1936
- General der Infanterie - 1. srpen, 1937
- Generaloberst - 1. listopad, 1938
- Generalfeldmarschall - 19. červenec, 1940
[editovat] Významná vyznamenání
- Rytířský kříž železného kříže - 30. září, 1939
- Pruský železný kříž I. třídy - říjen, 1914
- Pruský železný kříž II. třídy - 1914
- Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - září, 1939
- Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - září, 1939
- Odznak za zranění v černém (První světová válka)
- Odznak za zranění ze 20. července, 1944 v černém - 1944
- Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad
- Medaile za Anschluss
- Medaile za navrácení Memelu
- Zlatý stranický odznak - 20. duben, 1939
- Kříž cti
- Služební vyznamenání wehrmachtu od IV. do I. třídy
- Královský rumunský řád Michala Vítěze I. třídy - 14. říjen, 1941
- Královský rumunský řád Michala Vítěze II. třídy - 14. říjen, 1941
- Královský rumunský řád Michala Vítěze III. třídy - 14. říjen, 1941
- Finský řád kříže Svobody I. třídy s meči - 25. březen 1942
- Finský řád bíle růže s meči a náprsní hvězdicí
- Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči (První světová válka)
- Rakousko-Uherský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou ozdobou (První světová válka)
- Brunšvický válečný záslužný kříž I. třídy (První světová válka)
- Brunšvický válečný záslužný kříž II. třídy (První světová válka)
- Velkovévodské hesenské vyznamenání za statečnost (První světová válka)
- Vévodský brunšvický řád Jindřicha Lva (První světová válka)
- Brémský hanzovní kříž (První světová válka)
- Hamburgský hanzovní kříž (První světová válka)
- Velkovévodský kříž Friedricha Augusta I. třídy (První světová válka)
- Velkovévodský kříž Friedricha Augusta II. třídy (První světová válka)
- Brunšvický odznak ke záslužnému kříži II. třídy (První světová válka)
- Velkokříž královského vojenského řádu ze Savoj
- Vévodský sasko-arnoštský domácí řád (První světová válka)
|
||||||||||||||||||||
[editovat] Galerie
-
"Alfred Jodl (vlevo) a Wilhelm Keitel při obědě ve vězeňské jídelně v Norimberku."
-
"Kancléř Adolf Hitler gratuluje maršálu Keitelovi k jeho 40. roku služby v ozbrojených složkách Německa dne 9. března roku 1941."
-
"Zprava: Maršál Keitel, říšský vůdce SS Heinrich Himmler a generál Erhard Milch v březnu roku 1942 v Berlíně"
-
"Nacistické oslavy v Norimberku v září 1938. Zleva: Erhard Milch, Wilhelm Keitel, Walter von Brauchitsch, Erich Raeder a Maximilian von Weichs."
-
"Smuteční obřad za zesnulého generála Hubeho, 26. duben, 1944. Zleva: polní maršál Hans-Günther von Kluge, říšský vůdce SS Heinrich Himmler, admirál Karl Dönitz a polní maršál Wilhelm Keitel."
-
"Francouzský generál Charles Huntziger vyjednává příměří s Německem, které je zastoupeno polním maršálem Keitelem, 22. června 1940."
-
"Návštěva japonského ministra zahraničí v Berlíně 28. března roku 1941. Zleva: říšský ministr a šéf říšské kanceláře Hans Lammers, ministr Yōsuke Matsuoka, polní maršál Wilhelm Keitel a německý velvyslanec v Japonsku Heinrich Georg Stahmer."
-
"Zleva: polni maršálové Wilhelm Keitel, Walther von Brauchitsch a německý kancléř a vůdce Adolf Hitler při poradě v dubnu 1941."