Wilhelm Keitel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wilhelm Keitel
Wilhelm Keitel jako polní maršál.
Wilhelm Keitel jako polní maršál.
Narození: 22. září 1882
Německé císařství Helmscherode, Německé císařství
Úmrtí: 16. říjen 1946 (64 let)
Německo Norimberk, Německo
Vojenská kariéra
Hodnost: Generalfeldmarschall (Polní maršál)
Doba služby: 19011945
Sloužil: Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše
Složka: Flag of German Empire (merchant+cross).svg Německá armáda (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Balkenkreuz.svg Wehrmacht (do roku 1945)
Velel: Šéf OKW
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Vyznamenání: Rytířský kříž železného kříže
Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči
Zlatý stranický odznak

Generalfeldmarschall Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel (22. září 188216. října 1946) byl válečný zločinec, vysoce vyznamenaný veterán první světové války, německý polní maršál za druhé světové války a náčelník Hitlerova Vrchního velení Wehrmachtu (OKWOberkommando der Wehrmacht). Po válce patřil mezi hlavní obžalované u Norimberských procesů. Posléze byl odsouzen k trestu smrti a popraven v Norimberku.

Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Keitel se narodil v Helmscherode, Brunswick v Německém císařství jako syn Carla Keitela, velkostatkáře ze střední vrstvy, a Apollonie Visseringové. Po dokončení svého vzdělání v Göttingenu se rozhodl pro vojenskou službu a v roce 1901 je s hodností Fahnenjunker (důstojnický čekatel) přiřazen k 6. pluku Dolno-Saského polního dělostřelectva. V roce 1909 se oženil s Lisou Fontaine, dcerou bohatého velkostatkáře s níž měl dohromady šest dětí, z nichž jedno zemřelo ještě v útlém věku. Během první světové války byl Keitel převelen k 46. pluku polního dělostřelectva ve Wolfenbüttelu s kterým později bojoval na západní frontě. Dne 14. září roku 1914, během bojů ve Flandrech v Belgii, byl vážně raněn střepinou granátu do pravého předloktí a 8. října téhož roku povýšen do hodnosti Hauptmann (kapitán). Při této příležitosti byl rovněž vyznamenán železným křížem prvního stupně.

Keitel byl v březnu roku 1915 hned po svém zotavení přeřazen do generálního štábu německé armády a na frontu se nikdy nevrátil. Po skončení války zůstal v nově vytvořeném Reichswehru a působil též v jednotkách Freikorps, kde pomáhal s organizací pohraniční stráže na hranici s Polskem. Keitel působil také jako divizní štábní důstojník a později učil téměř dva roky ve vojenské škole pro jezdectvo v Hannoveru.

Později v roce 1924 byl Keitel přeložen na Ministerstvo obrany (Reichswehrministerium) do kanceláře vojska. Brzy byl však povýšen na šéfa organizačního úřadu a pozici si udržel i poté, co se dostali nacisté k moci v roce 1933. Na základě doporučení generála Wernera von Fritsche se stal velitelem nově vytvořeného nacistického úřadu ozbrojených sil (Wehrmachtamt).

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 byl Keitel povýšen do hodnosti General der Artilerie (generál dělostřelectva) a následující rok se díky Aféře Blomberg-Fritsch stává náhradou za ministra obrany (Reichskriegsministerium) a zároveň převzal funkci vrchního velitele ozbrojených sil Wehrmachtu (OKW).

V říjnu 1938 byl Keitel krátce vojenským velitelem Sudet.

Roku 1940 byl s blížícím se koncem Francouzského tažení povýšen do hodnosti polního maršála a zároveň byl vyznamenán rytířským křížem za ujednání příměří s Francií, přestože nebyl velitelem jednotek účastnících se boje.

Během druhé světové války Keitel prokázal, že je slabý a opatrný. Snažil se Adolfu Hitlerovi rozmluvit invazi do Francie a dokonce byl i proti Operaci Barbarossa. V obou dvou případech sklání před Hitlerem tvář a předkládá mu svoji rezignaci. Vůdce ji odmítá přijmout.

20. července 1944 vyvázl nezraněn z posledního atentátu na Adolfa Hitlera - viz Operace Valkýra.

Po válce byl souzen mezinárodním soudním tribunálem v Norimberku a odsouzen k trestu smrti oběšením za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]


Polní maršálové nacistického Německa

Werner von Blomberg | Fedor von Bock | Eduard von Böhm-Ermolli | Walter von Brauchitsch | Ernst Busch | Wilhelm Keitel | Ewald von Kleist | Günther von Kluge | Georg von Küchler | Wilhelm von Leeb | Wilhelm List | Erich von Manstein | Walter Model | Friedrich Paulus | Walter von Reichenau | Erwin Rommel | Gerd von Rundstedt | Ferdinand Schörner | Maximilian von Weichs | Erwin von Witzleben

Galerie[editovat | editovat zdroj]