Wilhelm von Leeb

Wilhelm von Leeb
Narození:	5. září 1876 Landsberg am Lech, Německé císařství
Úmrtí:	29. duben 1956 (79 let) Füssen, Německo
Vojenská kariéra
Hodnost:	Generalfeldmarschall / Generál polní maršál
Doba služby:	1895–1945
Sloužil:	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka:	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht (do roku 1945)
Jednotka:	Bayerische Feld-Artillerie-Regiment Nr. 4 "Königs" Bayerische Infanterie-Division Nr. 11
Velel:	Skupina armád C Skupina armád Sever
Války:	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy:	Invaze do Polska Bitva o Francii Operace Barbarossa Bitva před Moskvou
Vyznamenání:	Rytířský kříž železného kříže Rytířský kříž vojenského řádu Maxe Josefa

Wilhelm Josef Franz rytíř von Leeb (5. září 1876, Landsberg am Lech, Německo - 29. dubna 1956, Füssen, Německo) byl veterán první světové války a německý polní maršál za druhé světové války. Jeho mladším bratrem byl generál Emil Leeb (1881–1969).

První světová válka

Roku 1895 nastoupil do bavorské armády jako důstojnický kadet. Působil jako důstojnk dělostřelectva, sloužil v Číně po dobu povstání boxerů. V letech 1907 až 1909 navštěvoval Mnichovskou vojenskou akademii a následně v letech 1909 - 1911 sloužil jako důstojník generálního štábu v Berlíně. Poté byl povýšen do hodnosti kapitána a do roku 1913 sloužil jako velitel dělostřelecké baterie bavorského 10. polního dělostřeleckého pluku v Erlangen.

Před začátkem první světové války pracoval v generálním štábu bavorského prvního armádního sboru. V období války sloužil v rámci 11. pěchotní divize. Po povýšení do hodnosti majora byl v létě 1916 převelen na východní frontu. Následujícího roku se dostal do štábu koruního prince Rupprechta Bavorského. V první světové válce byl za svoje vojenské úspěchy vyznamenán řádem Maxe-Josefa, což bylo jedno z nejvýznamnějších bavorských vyznamenání, tento řád jej opravňoval používat titul Ritter (rytíř).

Po skončení světové války von Leeb zůstal ve Freikorpsu. V roce 1923 se zúčastnil potlačení nacistického pivního puče. Následně byl velitelem skupinového velitelství 7. V této funkci dosáhl hodnosti generál-poručíka. Ve volbách roku 1938 odešel na protest proti Fritschově aféře z armády.

Druhá světová válka

V září byl povolán Hitlerem zpět, aby velel vojsku, které obsazovalo Sudety. Od léta 1939 stál v čele skupiny armád C, která měla krýt západní frontu, zatímco probíhal útok na Polsko. V době západního tažení, jeho jednotka úspěšně prorazila Maginotovu linii. Za tento úspěch byl v létě roku 1940 povýšen do hodnosti polního maršála a byl mu udělen Rytířský kříž. Na jaře roku 1941 byl pověřen vedením skupiny armád Sever, která pronikla až k Leningradu. Jeho skupina armád měla za úkol postupovat Pobaltskými zeměmi, zajistit přístavy, obsadit Leningrad a podle možnosti dosáhnout Archangelsk. Nejprve se mu sice podařilo postoupit o 900 km, ale před Leningradem byl zastaven silnou obranou. Od října do prosince vedl těžké boje o Tichvin. V důsledku silných protiútoků sovětských vojsk vedených sovětským maršálem Kirillem Mereckovovem nemohl zasáhnout do bojů o Moskvu. Němci ztratili přibližně 45 000 vojáků a nepodařilo se jim ani dobýt Leningrad. Leebovi se nelíbilo, jak mu do jeho velení zasahuje Hitler a proto v lednu roku 1942 požádal o uvolnění z funkce. Hitler jeho návrh přijal.

Norimberské procesy

Poté, co byl polní maršál von Leeb zajat dne 2. května roku 1945 americkými vojsky ve městě Hohenschwangau, strávil následně dva roky v zajetí, kde byl vyslýchán. Dne 13. května roku 1947 s ním byl zahájen soudní proces a stal se jedním z hlavních obžalovaných v procesech s nejvyššími představiteli wehrmachtu. Obžaloba obvinila polního maršála von Leeb z válečných zločinů proti sovětským válečným zajatcům a civilnímu obyvatelstvu. Ze třech bodů obžaloby byl shledán vinným pouze v jednom a byl mu vyměřen trest odnětí svobody v délce 3 roků. Avšak vzhledem k dvěma rokům stráveným v americkém zajetí byl dne 27. října roku 1948 propuštěn na svobodu.

Pozdější život

Po propuštění strávil polní maršál Wilhelm rytíř von Leeb zbytek svého života v tichosti s rodinou v bavorském městě Füssen, kde také dne 29. dubna roku 1956 zemřel.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Fahnenjunker-Unteroffizier - 1. prosinec, 1895
• Fähnrich - 18. leden, 1896
• Leutnant - 3. březen, 1897
• Oberleutnant - 13. květen, 1905
• Hauptmann - 7. březen, 1912
• Major - 19. květen, 1916
• Oberstleutnant - 28. prosinec, 1920
• Oberst - 1. únor, 1925
• Generalmajor - 1. únor, 1929
• Generalleutnant - 1. prosinec, 1929
• General der Artillerie - 1. leden, 1934
• Propůjčena hodnost Generaloberst - 28. únor, 1938
• Generaloberst - 1. listopad, 1939
• Generalfeldmarschall - 19. červenec, 1940

Významná vyznamenání

• Rytířský kříž železného kříže - 24. červen, 1940
• Rytířský kříž bavorského vojenského řádu Maxe Josefa - 2. květen, 1915
• Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči - (První světová válka)
• Rytířský kříž Řádu saského vévody Albrechta s meči (První světová válka)
• Rytířský kříž Řádu württembergské koruny s meči (První světová válka)
• Pruský železný kříž I. třídy - (První světová válka)
• Pruský železný kříž II. třídy - (První světová válka)
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy
• Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad
• Horský odznak Wehrmachtu
• Kříž cti
• Bavorský vojenský záslužný kříž II. třídy - (První světová válka)
• Bavorská jubilejní medaile prince Luitpolda - (První světová válka)
• Bavorský vojenský záslužný řád III. třídy s meči - (První světová válka)
• Turecký železný půlměsíc - (První světová válka)
• Rakouský řád železné koruny III. třídy s válečným vyznamenáním - (První světová válka)
• Brémský hanzovní kříž - (První světová válka)
• Hamburgský hanzovní kříž - (První světová válka)
• Velkovévodský Mecklenburgsko-Schwerinský služební vojenský kříž II. třídy - (První světová válka)
• Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy

Odkazy

• Geocities.com