Walter Model

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Walter Model
Hitlerův hasič
Polní maršál Walter Model při rozhovoru s chlapci z Hitlerjugend v říjnu roku 1944.
Polní maršál Walter Model při rozhovoru s chlapci z Hitlerjugend v říjnu roku 1944.
Narození: 24. leden 1891
Flag of the German Empire.svg Genthin, Německé císařství
Úmrtí: 21. duben 1945 (54 let)
Třetí říše nedaleko Duisburgu, Třetí říše
Vojenská kariéra
Hodnost: Generalfeldmarschall (Polní maršál)
Doba služby: 1909-1945
Sloužil: Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše
Složka: Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Balkenkreuz.svg Wehrmacht (do roku 1945)
Velel: náčelník štábu IV. armádní sbor (1938-1939)
náčelník štábu 16. armáda (1939-1940)
3. tanková divize (1940-1941)
XLI. tankový sbor (1941-1942)
9. armáda (1942-1944)
2. tanková armáda (1943)
Skupina armád Sever (1944)
Skupina armád Severní Ukrajina (1944)
Skupina armád Střed (1944)
Skupina armád B (1944-1945)
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy: Invaze do Polska (1939)
Bitva o Francii (1939-1940)
Operace Barbarossa (1941)
Bitva o Moskvu (1941-1942)
Bitva o Ržev (1942)
Operace Citadela (1943)
Operace Kutuzov (1943)
Operace Suvorov (1943)
Leningradsko-novgorodská operace (1944)
Operace Bagration (1944)
Lvovsko-sandoměřská operace (1944)
Operace Market Garden (1944)
Bitva v Ardenách (1944)
Překročení Rýnu (1945)
Vyznamenání: Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty
Domácí řád Hohenzollernů s meči

Walter Model (24. ledna 1891, Genthin21. dubna 1945 u Duisburgu, sebevražda) byl německý polní maršál ve druhé světové válce. Kvůli svým vojenským výkonům byl známý také pod přezdívkou „Hitlerův hasič“.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do německé armády vstoupil v roce 1909. Během 1. světové války, sloužil jako důstojník pěchoty a v roce 1915 si vysloužil Železný kříž 1. třídy. V roce 1918 dosáhl hodnosti kapitána a v tom samém roce byl ve Francii zraněn.

Po válce vešel do nově tvořeného Reichswehru. Jako pro většinu německých důstojníků, tak i pro Modela představoval příchod Adolfa Hitlera k moci „zlatý věk“ v povyšování. Již v roce 1938 dosáhl hodnosti generálmajora, když sloužil jako štábní důstojník u IV. sboru. Během invaze do Polska byl velitelem štábu 16. armády.

Zde také dosáhl v dubnu 1940 hodnosti generálporučíka a v listopadu téhož roku mu bylo svěřeno velení nad 3. tankovou divizí. Během klidných zimních měsíců věnoval značný čas výcviku svěřené divize. Již zde se začalo projevovat, že Walter Model je jeden z mála důstojníků Wehrmachtu, kteří si uvědomují důležitost výcviku obranné taktiky jako možné součásti budoucích válečných střetů.

Během operace Barbarossa byla jeho 3. tanková divize u XXIV. tankového sboru v rámci 2. tankové skupiny Heinze Guderiana. Již 9. července si zde vysloužil Rytířský kříž. K 1. říjnu 1941 byl povýšen do hodnosti generála tankových jednotek a bylo mu svěřeno velení nad XLI. tankovým sborem, se kterým se účastnil bitvy o Moskvu. V lednu 1942 se ujal velení nad 9. armádou a 28. února byl povýšen do hodnosti generálplukovníka. V roce 1942 odrazil několik sovětských útoků, o rok později se účastnil letní operace Citadela a následných obraných bojů v Orelské oblasti. Během sovětských ofenzív v letech 42 a 43 se ukázala jeho velká schopnost vést organizovaný defenzivní boj, který ovšem ne vždy znamenal ubránění svěřeného prostoru. Jako člověk, který si dokázal poradit s krizovou situací a dokázal maximálně využít dané prostředky k stabilizaci hroutící se fronty, získal u OKW a zvláště u Hitlera velké renomé. U 9. armády zůstal Model až do ledna 1944.

V roce 1944 si plně vysloužil přezdívku „Hitlerův hasič“, když byl posílán na nejhorší úseky, aby zde zabránil katastrofám. Od ledna do března 1944 byl ve funkci velitele Skupiny armád Sever, březen až červen strávil ve funkci velitele Skupiny armád Severní Ukrajina, od června do srpna zachraňoval zbytky Skupiny armád Střed, mezi srpnem a zářím působil jako štábní velitel na západní frontě a zároveň od srpna velel Skupině armád B, u které na západní frontě zůstal až do dubna 1945.

V březnu 1944 byl povýšen na polního maršála a v srpnu téhož roku dosáhl na Rytířský kříž s dubovou ratolestí, meči a brilianty. Až do konce setrvával ve věrnosti k Adolfu Hitlerovi, i když nejednou neváhal prosazovat u Hitlera své názory zvýšeným hlasem. Poté co rozpustil svůj štáb a zbytky Skupiny armád B, obklíčené Američany v oblasti Porúří, spáchal 21. dubna 1945 sebevraždu. Jeho poslední slova pronesená před štábem zněla: "Udělali jsme všechno, abychom ospravedlnili naše činy ve světle historie? Co tedy zbývá pro poraženého velitele?" [1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení

Povýšení & Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARNETT, Correlli. Hitler's generals. London: Phoenix, 1995. ISBN 978-1-85799-285-4. str. 329

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hitlerovi generálové - Christopher Chant, Wiliam Fowler, Richard Humble, Jenny Shawová, ISBN 80-7237-050-2
  • Operace Citadela - Janusz Piekalkiewicz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Polní maršálové nacistického Německa

Werner von Blomberg | Fedor von Bock | Eduard von Böhm-Ermolli | Walter von Brauchitsch | Ernst Busch | Wilhelm Keitel | Ewald von Kleist | Günther von Kluge | Georg von Küchler | Wilhelm von Leeb | Wilhelm List | Erich von Manstein | Walter Model | Friedrich Paulus | Walter von Reichenau | Erwin Rommel | Gerd von Rundstedt | Ferdinand Schörner | Maximilian von Weichs | Erwin von Witzleben