Walter Model
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Walter Model (24. ledna 1891, Genthin – 21. dubna 1945 u Duisburgu, sebevražda) byl německý polní maršál ve druhé světové válce. Kvůli svým vojenským výkonům byl známý také pod přezdívkou „Hitlerův hasič“.
Obsah |
Život [editovat]
Do německé armády vstoupil v roce 1909. Během 1. světové války, sloužil jako důstojník pěchoty a v roce 1915 si vysloužil Železný kříž 1. třídy. V roce 1918 dosáhl hodnosti kapitána a v tom samém roce byl ve Francii zraněn.
Po válce vešel do nově tvořeného Reichswehru. Jako pro většinu německých důstojníků, tak i pro Modela představoval příchod Adolfa Hitlera k moci „zlatý věk“ v povyšování. Již v roce 1938 dosáhl hodnosti generálmajora, když sloužil jako štábní důstojník u IV. sboru. Během invaze do Polska byl velitelem štábu 16. armády.
Zde také dosáhl v dubnu 1940 hodnosti generálporučíka a v listopadu téhož roku mu bylo svěřeno velení nad 3. tankovou divizí. Během klidných zimních měsíců věnoval značný čas výcviku svěřené divize. Již zde se začalo projevovat, že Walter Model je jeden z mála důstojníků Wehrmachtu, kteří si uvědomují důležitost výcviku obranné taktiky jako možné součásti budoucích válečných střetů.
Během operace Barbarossa byla jeho 3. tanková divize u XXIV. tankového sboru v rámci 2. tankové skupiny Heinze Guderiana. Již 9. července si zde vysloužil Rytířský kříž. K 1. říjnu 1941 byl povýšen do hodnosti generála tankových jednotek a bylo mu svěřeno velení nad XLI. tankovým sborem, se kterým se účastnil bitvy o Moskvu. V lednu 1942 se ujal velení nad 9. armádou a 28. února byl povýšen do hodnosti generálplukovníka. V roce 1942 odrazil několik sovětských útoků, o rok později se účastnil letní operace Citadela a následných obraných bojů v Orelské oblasti. Během sovětských ofenzív v letech 42 a 43 se ukázala jeho velká schopnost vést organizovaný defenzivní boj, který ovšem ne vždy znamenal ubránění svěřeného prostoru. Jako člověk, který si dokázal poradit s krizovou situací a dokázal maximálně využít dané prostředky k stabilizaci hroutící se fronty, získal u OKW a zvláště u Hitlera velké renomé. U 9. armády zůstal Model až do ledna 1944.
V roce 1944 si plně vysloužil přezdívku „Hitlerův hasič“, když byl posílán na nejhorší úseky, aby zde zabránil katastrofám. Od ledna do března 1944 byl ve funkci velitele Skupiny armád Sever, březen až červen strávil ve funkci velitele Skupiny armád Severní Ukrajina, od června do srpna zachraňoval zbytky Skupiny armád Střed, mezi srpnem a zářím působil jako štábní velitel na západní frontě a zároveň od srpna velel Skupině armád B, u které na západní frontě zůstal až do dubna 1945.
V březnu 1944 byl povýšen na polního maršála a v srpnu téhož roku dosáhl na Rytířský kříž s dubovou ratolestí, meči a brilianty. Až do konce setrvával ve věrnosti k Adolfu Hitlerovi, i když nejednou neváhal prosazovat u Hitlera své názory zvýšeným hlasem. Poté co rozpustil svůj štáb a zbytky Skupiny armád B, obklíčené Američany v oblasti Porúří, spáchal 21. dubna 1945 sebevraždu. Jeho poslední slova pronesená před štábem zněla: "Udělali jsme všechno, abychom ospravedlnili naše činy ve světle historie? Co tedy zbývá pro poraženého velitele?" [1]
Vyznamenání [editovat]
Data povýšení
- Leutnant - 22. srpen 1910
- Oberleutnant - 25. únor 1915
- Hauptmann - března 1918
- Major - 1929
- Oberstleutnant - 1932
- Oberst - 1. října 1934
- Generálmajor - 1. březen 1938
- Generálporučík - 1. duben 1940
- Generál tankových jednotek - 1. říjen 1941
- Generálplukovník - 28. únor 1942
- Generalfeldmarschall - 1. březen 1944
Povýšení & Vyznamenání [editovat]
- Rytířský kříž železného kříže (344. držitel) - 9. červenec 1941
- Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže (74. držitel) - 17. února 1942
- Meče k rytířskému kříži železného kříže (28. držitel) - 2. duben 1943
- Brilianty k rytířskému kříži železného kříže (17. držitel) - 17. srpen 1944
- Pruský železný kříž I. třídy - 19. říjen 1915
- Pruský železný kříž II. třídy - 20. září 1914
- Domácí řád Hohenzollernů s meči - 26. únor 1917
- Spona k železnému kříži II. třídy - 22. září 1939
- Spona k železnému kříži I. třídy - 2. říjen 1939
- Turecký železný půlměsíc - 22. listopad 1917
- Královský bavorský válečný řád za zásluhy IV. třídy s meči - 29. březen 1915
- Velkovévodský Meklenbursko-Schwerinský válečný záslužný kříž II. třídy - 22. listopad 1917
- Rakouský vojenský kříž za zásluhy III. třídy s válečnou dekorací - 22. listopad 1917
- Španělský kříž v bronzu bez mečů - 31. květen 1939
- Medaile za východní frontu - 15. červenec 1942
- Královský rumunský řád Michaela udatného III. třídy - 19. září 1942
- Kříž cti - 26. leden 1935
- Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy
- Odznak za zranění ve zlatě - 25. květen 1942
- Tankový bojový odznak ve stříbře - 29. srpen 1941
- Zmíněn ve Wehrmachtbericht: 21. únor 1942, 3. září 1943, 5. srpen 1944, 19. duben 1945
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ BARNETT, Correlli. Hitler's generals. London: Phoenix, 1995. ISBN 978-1-85799-285-4. str. 329
Literatura [editovat]
- Hitlerovi generálové - Christopher Chant, Wiliam Fowler, Richard Humble, Jenny Shawová, ISBN 80-7237-050-2
- Operace Citadela - Janusz Piekalkiewicz
Externí odkazy [editovat]
