Kirill Afanasjevič Mereckov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kirill Afanasjevič Mereckov
Kirill Afanasjevič Mereckov
Kirill Afanasjevič Mereckov
Narození 7. června 1897
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq136692
Úmrtí 30. prosince 1968 (ve věku 71 let)
Moskva
Místo odpočinku Hřbitov u Kremelské zdi
Povolání politik
Ocenění Leninův řád
medaile Za vítězství nad Německem
Řád rudého praporu
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq17200049
Hrdina Sovětského svazu
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kirill Afanasjevič Mereckov (rusky: Кирилл Афанасьевич Мерецков) (7. června 189730. prosince 1968) byl ruský voják pocházející z rolnické rodiny, maršál Sovětského svazu (od října 1944) a Hrdina Sovětského svazu. Bojoval na straně rudých v ruské občanské válce, v níž byl raněn a několikráte vyznamenán za statečnost. Zúčastnil se i španělské občanské války (1936-1937), poté se vrátil do SSSR, kde převzal funkci velitele Leningradského vojenského okruhu.

Měl hlavní podíl na plánování katastrofální invazi do Finska, což přispělo k jeho přechodné degradaci. Krátce po nemastném vítězství nad Finskem se však stal náčelníkem generálního štábu. O tuto funkci přišel po nevydařených hrách Generálního štábu, kde jeho jednotky vedené zastaralými metodami nedokázaly vzdorovat protistraně vedené Georgijem Konstantinovičem Žukovem. Zůstal však poměrně vlivným členem STAVKY. V září 1941 byl zatčen pro údajnou zradu a nějakou dobu vězněn a mučen, avšak asi po měsíci byl propuštěn, neboť Stalin dospěl k závěru, že jej potřebuje.

Postupně získal pověst specialisty na vedení bojů v obzvlášť obtížném terénu. Hrál významnou roli v bojích okolo Leningradu a posléze v Karelii v bojích vedených severně od Ladožského jezera. Navzdory tomu, že jeho ofenzíva proti Finsku z léta 1944 neuspěla, obdržel hodnost maršála SSSR a pokračoval v bojích proti Němcům v Laponsku, což se mu již dařilo mnohem lépe. Po skončení války v Evropě se podílel na invazi do Mandžuska. Po válce pokračoval v kariéře vojáka až do konce života, od roku 1964 zastával spíše prestižní a ceremoniální funkci generálního inspektora ministerstva obrany.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]