Bitva o Peleliu
| Bitva o Peleliu | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Válka v Tichomoří, Operace Forager | |||||||||||||||
Bitva o Peleliu |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| William H. Rupertus | Kunio Nakagawa† | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 1. divize námořní pěchoty: 17 490 81. pěší divize: 10 994 |
14. pěší divize: asi 11 000 | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 1. divize námořní pěchoty: 1 252 zabito, 5 274 zraněno nebo ztraceno 81. pěší divize: 542 zabito, 2 736 zraněno nebo ztraceno Celkem: 1 794 zabito, 8 010 zraněno nebo ztraceno |
10 695 zabito, 202 zajato | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Bitva o Peleliu (Krycí název Operace Stalemate II - Pat II) byla bitva mezi jednotkami Spojených států amerických a Japonského císařství během války v Tichomoří na malém korálovém ostrově Peleliu, který náleží k Palauskému souostroví. Byla součásti operace Forager a jejím cílem bylo především obsazení strategicky důležitého letiště, které mohli Japonci využít proti americkým silám na Filipínách. V amerických rukou mohlo letiště naopak posloužit jako základna letadel podporujících americké operace v centrálním Pacifiku, včetně tažení na Filipínských ostrovech.
Bitva měla podle hlavního velitele amerických pozemních sil Williama H. Rupertuse skončit po třech, možná i po dvou dnech bojů. Japonci pod velením plukovníka Nakagawy však vytvořili z Peleliu téměř nedobytnou pevnost. Nakagawa, talentovaný taktik, jako jeden z prvních japonských velitelů opustil obrannou taktiku založenou na teorii „Nejlepší obrana je útok,“ a rozhodl se vést zdržovací válku, kterou preferovali Němci v Evropě. Po celém ostrově byly vybudovány bunkry, zákopy a kulometná hnízda a pohoří Umurbrogol na severu ostrova se stalo jednou velkou pevností protkanou bunkry s kulomety a děly.
Když se 15. září 1944 vylodily na pobřeží první jednotky 1. divize námořní pěchoty, strhl se nelítostný boj. I přes tvrdý odpor se Mariňákům podařilo vyhnat v prvních dvou týdnech Japonce z jižní a západní části ostrova a ovládnout letiště. Nyní však začaly nejtvrdší boje o severní výběžek ostrova a pohoří Umurbrogol, jemuž Mariňáci dali příhodný název hřeben "Krvavého nosu". Když byli na konci října jednotky USMC staženy, nastoupili na jejich místo armádní jednotky jednotky z 81. pěší divize. Nakonec se americké armádě podařilo japonské síly z ostrova koncem listopadu vytlačit. Bitva patří k nejkrvavějším střetům, v dějinách americké námořní pěchoty.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Peleliu na anglické Wikipedii.
Literatura [editovat]
- SLEDGE, Eugene Bondurant. With the Old Breed at Peleliu and Okinawa. New York : Presidio Press, 1981, 326 p.
- LECKIE, Robert. Helmet for My Pillow. New York : Bantam Books, 1957, 320 p.