Émile Bertin (1931)
Émile Bertin |
|
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | lehký křižník |
| Zahájení stavby: | 1931 |
| Spuštěna na vodu: | 9. května 1933 |
| Uvedena do služby: | 28. ledna 1935 |
| Osud: | vyřazen 1959 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 5886 tn (standardní) 8480 tn (plný) |
| Délka: | 177 m |
| Šířka: | 16 m |
| Ponor: | |
| Pohon: | 4 turbínová soustrojí 6 kotlů 102 000 hp |
| Rychlost: | 34 uzlů |
| Dosah: | |
| Posádka: | 567 |
| Pancíř | paluba 25,4 mm |
| Výzbroj: | 9× 152 mm (3×3) 4× 90 mm (1×2,2×1) 8× 37 mm (4×2) 8× 13,2 mm (4×2) 6× 550mm torpédomet (2×3) až 200 min |
| Letadla | 1 katapult |
Émile Bertin byl francouzský lehký křižník. Původním nositelem jeho jména byl francouzský inženýr a konstruktér válečných lodí Louis-Émile Bertin. Křižník byl určený zejména pro vedení flotily torpédoborců a kladení min. Konstrukce lodi byla základem následujících lehkých křižníků třídy La Galissonnière a Émile Bertin navíc byla první francouzská válečná loď, která nesla třídělové věže. Hlavní slabinou lodi bylo téměř neexistující pancéřování.
Po francouzské kapitulaci zůstal Émile Bertin společně s letadlovou lodí Béarn v přístavu Fort-de-France na Martiniku a zůstal podřízen Vichystické Francii. Nečinně zde kotvil až do roku 1943, kdy se obě lodi opět přidaly ke spojencům. Po modernizaci a přezbrojení v USA operoval do konce války v silách Svobodných Francouzů.
Po válce byl křižník nasazen také v Indočínské válce. Od roku 1947 se používal k výcviku dělostřelců a v roce 1952 byl převeden do rezervy. Sešrotován byl v roce 1959.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Prameny [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. s. 374. (česky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.
